Když se zveřejňovaly výsledky letošních krajských a senátních voleb, procházel jsem mezi stánky malých nakladatelů na festivalu TaBook v Táboře. „To je hrozný. Babiš zase vyhrál. Asi skončíme!“, zaznělo zcela spontánně od paní u jednoho ze stolků. Drobná emotivní poznámka, jakých jsem v posledních letech při různých volbách — prezidentských, parlamentních, teď krajských — slyšel mnoho a mnoho.

Je velice zajímavé, jakým způsobem se bezprostředně po volbách začalo o nenávisti mluvit. Andrej Babiš má s nenávistí ze strany voličů čerstvou a dosud živou zkušenost, v červenci ho v Třeboni prodejce a kavárník Jan Lukavský vyhodil se slovy „já vám tu nic nedám, protože vás nenávidím.“ Premiér zažil výsměch fronty nakupujících, odešel a pro zboží si poslal ochranku. Nenávist rozhodně existuje, je to snad i něco zcela přirozeného a v politice všech typů rozhodně běžného. Je v politice součástí hry.

Pozoruhodné je tedy předně to, že se z nenávisti hned konstruovalo spiknutí. Je to v duchu dnešní doby, kdy se hledají a „úspěšně“ nacházejí spiknutí nejrůznějšího druhu, například v oboru našich nejnovějších dějin. Přitom skutečnost je pravděpodobně mnohem prostší. Existuje součet všech individuálních postojů, emocí a nasraností (jinak se to nedá vyjádřit), který se následně nějakým způsobem projevuje i ve volbách.

Mluvit o spiknutí je ale efektnější a asi i efektivnější, protože to z dotyčného (neoprávněně) dělá oběť a dodává mu jakýsi (byť imaginární) dojem toho, že je už proto v právu, že se mu ubližuje. Ze strany Andreje Babiše proto šlo o chytrý způsob, jak negativní emoce využít ve svůj prospěch.

Z věcného hlediska je přitom situace celkem jednoduchá: v poměrném volebním systému je vítězem ne ten, kdo je první v pořadí volebního zisku, ale ten, kdo dokáže dojednat funkční většinu, pokud ji nezíská sám. A pochopitelně, ANO ji v krajských volbách nezískalo samo nikde. Věcná stránka nicméně není to jediné ve hře, a lze očekávat, že u určitých skupin obyvatel a voličů tato de facto nesmyslná konstrukce „obcházení vítěze“, případně „vzpoury poražených“, o nichž mluví prezident Zeman, bude fungovat.