Krajské volby: Babiš má víc mandátů než minule. A také větší zlost. Jak to?

Jan Gruber

Kdo vyhrál krajské volby? Bylo to politické hnutí ANO, které získalo nejvíce mandátů? Byla to sněmovní opozice, jež vytvoří nejvíce krajských koalic? Anebo to byli Piráti, kteří oproti posledním volbám nejvíce posílili?

Zcela jisté je, že vítězem krajských voleb není Trikolóra Václava Klause mladšího, jež dosáhla na zisk pouhopouhých dvou mandátů ve Zlínském kraji. Foto WmC

Vykládat výsledky krajských voleb a určit jejich vítěze bývá zpravidla složité. Nabízí se totiž hned několik možných kritérií. Vyhrála volební klání ta strana, která získala nejvíce hlasů, a tedy i postů v krajských zastupitelstvech? Nebo ta, jež si vedla nejobratněji v povolebních vyjednáváních a dosáhla na nejvyšší počet hejtmanů, respektive křesel v radách jednotlivých krajů? Anebo ta, která oproti posledním volbám nejvýrazněji posílila?

Když chcete pochopit, co se děje v domácí politice, stačí číst Deník Referendum. Podpořte nás!
×

ANO má více hlasů a také o dva mandáty více než minule

Odpověď na první otázku je vcelku prostá: Vítězem voleb se stalo znovu politické hnutí ANO. To se dočkalo největší podpory ze všech kandidujících subjektů v deseti ze třinácti krajů — tedy o jeden více než posledně — a ve srovnání s rokem 2016 získalo i o dva mandáty krajských zastupitelů více, konkrétně sto osmasedmdesát. Nejhoršího výsledku dosáhlo v Libereckém kraji (17,85 procenta hlasů), nejlepšího naopak v Moravskoslezském kraji (30,24 procenta hlasů).

Strana premiéra Andreje Babiše navíc v deseti krajích obdržela více hlasů než před čtyřmi lety, což znamená, že si pohoršila — byť nikterak dramaticky — pouze ve třech, když největší ztráty, zhruba tři procenta hlasů, zaznamenala v Královéhradeckém kraji. Její podpora — s výjimkou zmíněného Libereckého kraje — nikde nepoklesla pod osmnáct procent hlasů a v pěti krajích — jedná se o Plzeňský, Karlovarský, Ústecký, Olomoucký a Moravskoslezský — přesáhla hranici dvaadvaceti procent hlasů.

Srovnání výsledků politického hnutí ANO v krajských volbách v roce 2016 a 2020 podle počtu získaných mandátů. Graf DR

Když tedy předseda politického hnutí ANO v sobotu říkal, že ve volbách dosáhli skvělého výsledku, měl svým způsobem pravdu. I z tónu, jakým mluvil, bylo ale jasné, že si je sám vědom háčku, který je ve volebních výsledcích skryt.

Nízký koalčiní potenciál výhodu babišovců anuluje

Odpověď na druhou z výše položených otázek totiž ukazuje, že navzdory přesvědčivému vítězství zůstane nejsilnější český politický subjekt v nejednom kraji v opozici, a nebude mít valný prostor spolurozhodovat o dalším dění v něm. Ve všech krajích — s výjimkou Moravskoslezského — je totiž možné utvořit koalice s pohodlnými většinami bez něho.

Přestože nové krajské vlády zatím vznikly — případně se k jejich vzniku schyluje — jen v sedmi krajích, je zřejmé, že Babišova strana si bude muset zvykat na novou roli. Doposud jediného úspěchu dosáhla na severu Moravy, kde pod vedením Ivo Vondráka (ANO) sestavila širokou koalici s ODS, TOP 09, lidovci a ČSSD. Naopak v Libereckém, Středočeském, Jihomoravském, Pardubickém, Královéhradeckém a Jihočeském kraji už skončilo politické hnutí ANO bez podílu na moci a stejný osud jej zřejmě potká také v Plzni a Olomouci.

Nejsilnější sněmovní strana tak může živit naději na obsazení pouze dalších čtyř hejtmanských postů. V Ústeckém kraji by do něj zřejmě mohl usednout Jan Schiller (ANO), který se dohaduje na spolupráci s ODS a Starosty, a ve Zlínském kraji, kde se chystá Jiřího Čunka (KDU-ČSL) vystřídat Radim Holiš (ANO) v čele koalice Pirátů, ODS a ČSSD. Povolební situace zůstává nejasná na Karlovarsku a Vysočině, kde se prozatím nikomu nepodařilo v tamějších zastupitelstvech zformovat většinu.

Volební výhru, pokud jde o zisk rozhodovacích pozic na úrovni krajů, proto mohou slavit strany sněmovní pravicové opozice spolu s Piráty, které — alespoň doposud — mají vůli vytvořit krajské vlády společně. Starostové mají jistá křesla hejtmanů ve Středočeském a Libereckém, ODS v Jihočeském a Královéhradeckém a lidovci v Jihomoravském kraji, přičemž na Pardubicku bude ve funkci za podpory ODS, TOP 09, KDU-ČSL a STAN pokračovat úřadující hejtman Martin Netolický (ČSSD).

Srovnání výsledků krajských voleb podle počtu mandátů, které získaly strany vládní koalice a pravicové opozice spolu s Piráty. Graf DR

Důvod toho, proč vítěz voleb není s to přetavit zisk největšího počtu hlasů v ovládnutí krajských rad, je nasnadě: Chybějí mu koaliční partneři, kteří by s ním byly ochotní vládnout. Subjekty, s nimiž spolupracuje v Poslanecké sněmovně, ČSSD a KSČM, totiž zcela propadly. Společně získaly jen padesát mandátů — sociální demokraté sedmatřicet, komunisté třináct. To je o sto jedenašedesát méně než před čtyřmi roky. Proto z mnohých krajských zastupitelstev vypadly. 

ČSSD se neprobojovala do středočeského, karlovarského, ústeckého, libereckého a olomouckého. Komunistům se vedlo ještě o poznání hůře. Udrželi si zastoupení v pouhých čtyřech krajích, a to v Plzeňském, Ústeckém, Moravskoslezském a Vysočině, přičemž nikde nezískali více než čtyři místa krajských zastupitelů. Obě levicové partaje tak dosáhly nejhorších výsledků v historii. Doposud ČSSD obdržela nejméně mandátů v roce 2004, kdy jich brala sto pět, a KSČM před čtyřmi lety. Tehdy jich vybojovala šestaosmdesát.

Srovnání výsledků ČSSD a KSČM v krajských volbách podle počtu získaných mandátů. Graf DR

Absenci koaličního potenciálu politického hnutí ANO ovšem nelze odbýt pouze tím, že by odčerpalo hlasy stranám, jež pomáhají držet jeho vládu u moci, a tím zapříčinilo jejich nebývalé ztráty. Ačkoli je pravdou, že Babišův projekt v minulosti přebíral voliče jak ČSSD, tak KSČM, jejich letošní propad se na jeho volebním výsledku nijak neprojevil. Ve srovnání s posledními volbami — jak již bylo uvedeno výše — získal navíc jen dva mandáty.

Volby rozhodl nárůst podpory Pirátů a Starostů

Vysvětlení je proto třeba hledat v odpovědi na třetí z výše položených otázek. Totiž ve výrazném nárůstu podpory Pirátů a Starostů, které lze z tohoto hlediska rovněž označit za vítěze krajských voleb. Piráti v roce 2016 pronikli jen do tří krajských zastupitelstev. V karlovarském obsadili tři místa, v královéhradeckém a jihomoravském po jednom. Letos ovšem získali bezmála dvacetkrát více mandátů a společně s ODS se umístili na druhé příčce za politickým hnutím ANO.

Ačkoli v žádném ze třinácti krajů neslavili vítězství, ve všech se jim podařilo obsadit zastupitelské posty, přičemž nejlepšího výsledku dosáhli na Olomoucku, kde kandidovali společně se Starosty (19,51 procenta hlasů). Jejich volební podpora současně v žádném z krajů — s výjimkou Libereckého — nespadla pod deset procent hlasů. A i na severu Čech jen těsně, když jim svůj hlas dalo více než devět a půl procenta voličů.

Oproti posledním volbám si významně polepšili také Starostové, konkrétně o pětatřicet mandátů. Stejně jako před čtyřmi roky se nedostali pouze do zastupitelstva Moravskoslezského kraje. Z nejpřesvědčivější výhry se naopak radovali v Libereckém kraji, kde jejich kandidátka v čele s Martinem Půtou (STAN) dosáhla vůbec nejlepšího výsledku letošních krajských voleb (38,58 procenta hlasů). A první místo obsadili také ve středních Čechách pod vedením Petry Peckové (STAN).

Srovnání výsledků sněmovních politických stran v krajských volbách v roce 2016 a 2020 podle počtu získaných mandátů. Graf DR

Jelikož doposud chybějí průkazná data o voličské struktuře, lze pouze odhadovat, odkud se podporovatelé Pirátů a Starostů vzali, respektive kam se poděli dosavadní voliči obou levicových stran. Na první pohled by se mohlo zdát, že lidé, kteří dávali tradičně přednost ČSSD a KSČM, k volebním urnám letos nedorazili, politické hnutí ANO zůstalo prakticky na svém a Pirátům — částečně i hnutí STAN — se podařilo mobilizovat dosavadní nevoliče.

Bližší pohled na podobu volebního vítězství Babišovy strany ovšem ukazuje, že navzdory prakticky totožnému výsledku jako před čtyřmi lety, získala hlasy jiné části společnosti. Ztratila podporu ve větších sídlech a naopak posílala v těch menších, zpravidla na úkor svých koaličních partnerů. Což podporuje vysvětlení, že noví voliči Pirátů a Starostů se rekrutovali právě z řad dosavadního elektorátu politického hnutí ANO. 

Letošní krajské volby tedy měly tři různé vítěze. Hegemon české politické scény sice vyhrál na počet hlasů i mandátů, ale ve většině krajů zůstane bez podílu na moci. Pravice obsadila první místa jen ve třech krajích, získá ovšem minimálně dvakrát tolik hejtmanských křesel. A Piráti spolu se Starosty dokázali oproti poslednímu volebnímu klání posílit nejvýrazněji, přičemž v Olomouckém kraji navíc ukázali, že jim spojenectví prospívá. Opozice proto může vyhlížet sněmovní volby směleji než doposud.

    Diskuse