Vykládat výsledky krajských voleb a určit jejich vítěze bývá zpravidla složité. Nabízí se totiž hned několik možných kritérií. Vyhrála volební klání ta strana, která získala nejvíce hlasů, a tedy i postů v krajských zastupitelstvech? Nebo ta, jež si vedla nejobratněji v povolebních vyjednáváních a dosáhla na nejvyšší počet hejtmanů, respektive křesel v radách jednotlivých krajů? Anebo ta, která oproti posledním volbám nejvýrazněji posílila?

ANO má více hlasů a také o dva mandáty více než minule

Odpověď na první otázku je vcelku prostá: Vítězem voleb se stalo znovu politické hnutí ANO. To se dočkalo největší podpory ze všech kandidujících subjektů v deseti ze třinácti krajů — tedy o jeden více než posledně — a ve srovnání s rokem 2016 získalo i o dva mandáty krajských zastupitelů více, konkrétně sto osmasedmdesát. Nejhoršího výsledku dosáhlo v Libereckém kraji (17,85 procenta hlasů), nejlepšího naopak v Moravskoslezském kraji (30,24 procenta hlasů).

Strana premiéra Andreje Babiše navíc v deseti krajích obdržela více hlasů než před čtyřmi lety, což znamená, že si pohoršila — byť nikterak dramaticky — pouze ve třech, když největší ztráty, zhruba tři procenta hlasů, zaznamenala v Královéhradeckém kraji. Její podpora — s výjimkou zmíněného Libereckého kraje — nikde nepoklesla pod osmnáct procent hlasů a v pěti krajích — jedná se o Plzeňský, Karlovarský, Ústecký, Olomoucký a Moravskoslezský — přesáhla hranici dvaadvaceti procent hlasů.

Když tedy předseda politického hnutí ANO v sobotu říkal, že ve volbách dosáhli skvělého výsledku, měl svým způsobem pravdu. I z tónu, jakým mluvil, bylo ale jasné, že si je sám vědom háčku, který je ve volebních výsledcích skryt.