Pět nejzajímavějších otázek letošních krajských voleb

Jan Gruber

Zahajujeme cyklus textů k nadcházejícím krajským a senátním volbám. Kdo bude jejich vítězem? Podaří se pravicové opozici získat zpět ztracené pozice? Naplní Piráti své ambiciózní plány? A jak si povede levice poškozená vládním angažmá?

Nadcházejícím volbám chybí ústřední téma, jakým bylo například zrušení zdravotnických poplatků v roce 2008. To sociálním demokratům přineslo výhru ve všech třinácti krajích, přičemž s výjimkou Libereckého všude obdrželi více než třicet, v Moravskoslezském dokonce přes čtyřicet procent hlasů. Koláž DR

Letošní krajské volby se budou oproti těm minulým výrazně odlišovat. Nejenže jim chybí ústřední téma, ale neočekává se ani žádný velký souboj o celkové vítězství. To — nestane-li se něco mimořádného — připadne politickému hnutí ANO, kterému stále nevyrostl dostatečně silný vyzyvatel. Přesto nabídnou mnoho zajímavých momentů. Leccos napoví o kondici strádající levice. Ukážou, zda jsou ambice Pirátů oprávněné. A v neposlední řadě mohou potvrdit vcelku nenápadné posilování Starostů.

Kdo bude vítězem krajských voleb?

Až do minulých krajských voleb platilo, že v nich vítězila strana, která představovala nejsilnější opoziční sílu v Poslanecké sněmovně. Vládla-li sociální demokracie, vyhrávali občanští demokraté; a naopak. Před čtyřmi lety se to ovšem změnilo, neboť hlavní souboj se tehdy neodehrál mezi představiteli vládní koalice a opozice, ale jednalo se o střet politického hnutí ANO a sociálních demokratů, kteří spolu zasedali v kabinetu premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD).

Letošní předvolební situace je od těch minulých ještě rozdílnější. Politickému hnutí ANO chybí vyzyvatel a jeho výhra se má takřka za jistou. „Kyvadlo proti vládě přestalo fungovat,“ shrnul v rozhovoru pro Deník Referendum politolog Lukáš Valeš. Přesto lze předpokládat, že strana premiéra Andreje Babiše (ANO) oproti posledním volbám, v nichž dokázala zvítězit v devíti krajích, oslabí, respektive nebude s to obhájit všechna stávající zastupitelská křesla. 

Ústup z pozic je očekávatelný zejména ve Středočeském kraji, kde se tamější hejtmanka Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) dopustila hned několika přešlapů. Zmínit lze například najímání desítek externích poradců za desetitisícové částky, přidělení služebního automobilu jejímu manželovi, zadávání zakázek na údržbu silnic bez výběrového řízení nebo podání trestního oznámení na členku krajské záchranné služby Veroniku Brožovou, která na počátku koronavirové pandemie v otevřeném dopise poukázala na nedostatek ochranných pomůcek.

Další ztráty může politické hnutí ANO utrpět v Jihomoravském kraji, kde přišlo o svou nejvýraznější postavu, bývalého brněnského primátora a předpokládaného lídra kandidátky Petra Vokřála (nestr.), který se počátkem června rozhodl stranu opustit kvůli údajnému napojení některých lokálních buněk na podsvětí. Totéž platí i pro sever Moravy, kde se tamějšímu hejtmanovi Ivo Vondrákovi (ANO) zřejmě — alespoň částečně — vymstí pomalá reakce kraje i ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (nestr. za ANO) na šíření koronaviru na Karvinsku.

Politický komentátor Jiří Pehe dále upozornil, že vedle volebních ztrát bude nadvládu Babišovy partaje ohrožovat rovněž opakování scénáře z roku 2016, kdy se navzdory vítězství v mnohých krajích ocitla v opozici. „Pokud do zastupitelstev neproniknou sociální demokraté a komunisté, mohou politickému hnutí ANO chybět koaliční partneři, kteří s ním budou ochotni vládnout. A riziko jeho vyšachování je s ohledem na kondici levicových stran letos ještě větší,“ řekl Deníku Referendum.

Podle ředitele New York University Prague proto nelze vyloučit, že po krajských volbách zavládne v centrále nejsilnější vládní strany jistá panika. „Utrpí-li levice těžkou porážku, předznamená to její výsledky ve sněmovních volbách, což neznamená nic jiného, než že se Babiš navzdory vítězství může v Poslanecké sněmovně ocitnout zcela bez spojenců, pokud se samozřejmě nebude chtít dohodnout s Trikolorou nebo Svobodou a přímou demokracií,“ doplnil.

Jak hluboko se propadnou levicové strany?

Sociální demokraté před čtyřmi lety skončili ve volbách na druhém místě, oproti roku 2012, kdy naposledy zvítězili, ztratili osmdesát křesel. Obdobně si vedli i komunisté, kteří přišli bezmála o sto mandátů. Obě strany od té doby navíc v průzkumech veřejného mínění setrvale oslabují. Několik měsíců se potácejí těsně nad pětiprocentní hranicí, již je třeba překonat pro vstup do Poslanecké sněmovny, a jejich vedení i členové neočekávají, že by se jim letos podařilo nepříznivý trend zvrátit.

×