↗

Na polích za Novým Strašecím usiluje společnost Panattoni o výstavbu rozsáhlého skladu. Vedení města si ovšem vznik průmyslové zóny nepřeje, byť ji platný územní plán předpokládá. Vizualizace Nové Strašecí — Občané proti halám

Předposlední díl seriálu Deníku Referendum, jenž se věnuje místním referendům, která proběhnou souběžně s podzimními krajskými a senátními volbami, se zaměří na lokální lidová hlasování v Novém Strašecí na Rakovnicku a ve Stříbře. Obě mají potenciál značně ovlivnit kvalitu života tamějších obyvatel, byť každé jiným způsobem. V prvém případě totiž budou lidé rozhodovat o realizaci rozsáhlé průmyslové zóny Severozápad, ve druhém o stavbě městského bazénu, která je ve městě tématem již přes třicet let.

Nové Strašecí: Realizace průmyslové zóny Severozápad

Místní referendum se souběžně s volbami vedle Chodova nebo Lysé nad Labem uskuteční také ve středočeském Novém Strašecí, kde tamější zastupitelstvo vyzvalo občany, aby odpověděli na otázku, zda souhlasí s tím, aby orgány města podnikly veškeré dostupné právní kroky, a to včetně změny územního plánu, které by zabránily realizaci rozsáhlé průmyslové zóny Severozápad v lukrativní oblasti Mackova hora. Ta se nachází v těsné blízkosti dálnice D6.

↗

Seriál Místní referenda 2020 // Společně s každými celostátně vypisovanými volbami se po celé zemi koná řada místních referend, jejichž prostřednictvím se občané podílejí na utváření podoby svých obcí. Nejinak je tomu i letos. Souběžně s nadcházejícím kláním o 675 křesel krajských zastupitelů a 27 mandátů v Senátu se uskuteční lokální lidová hlasování v devíti obcích, a to v Chodově, Lysé nad Labem, Novém Strašecí, Pcherách, Staré Lysé, Stébové, ústeckém Střekově, Stříbře a Zlíně. Deník Referendum připravil sérii textů, která jednotlivá letos pořádaná místní referenda přiblíží a detailněji rozebere i stav, v němž se uvedený nástroj participativní demokracie dnes v České republice nachází.

„Ačkoli se v jiných záležitostech na zastupitelstvu pereme, až létají chlupy — což je samozřejmě dobře, neboť občané mají různé zájmy —, v uvedeném případě jsme v naprosté shodě. Haly zkrátka nechceme,“ řekl Deníku Referendum zastupitel Pavel Novák (Společně pro Nové Strašecí a Pecínov) s tím, že pro vyhlášení místního referenda hlasovalo osmnáct z jedenadvaceti jeho kolegů a nikdo nebyl proti. „Všichni zastupitelé navíc podepsali společné prohlášení, které místní nabádá, aby se hlasování zúčastnili,“ dodal.

O vzniku průmyslové zóny Severozápad se v Novém Strašecí hovoří od poloviny devadesátých let a krátce po roce 2003 se objevila i v městském územním plánu. Vedení obce nicméně dlouho počítalo s tím, že se daná oblast uvedeným směrem rozvíjet spíše nebude a ponechá se jako rezerva pro budoucí využití. V současné době však o místo projevili zájem developeři, kteří dokonce navrhují, že na vlastní náklady pořídí nezbytnou územní studii.

V reakci na jejich snažení ve městě vznikla iniciativa Občané proti halám, jež pod petici proti výstavbě průmyslových objektů na Mackově hoře v minulém roce sebrala více než tisíc podpisů. „Ačkoli se vznik zóny Severozápad setkává s velkým odporem, platný územní plán její vybudování předpokládá a požadavky developerů je proto třeba chápat jako legitimní,“ podotkl Novák s tím, že změna územního plánu, jež by zónu zrušila, se neobejde bez obtíží.

Na ty upozornila studie kanceláře Frank Bold, jež uvedla, že vedle rizika placení náhrady developerům ze strany města hrozí i napadení úpravy územního plánu jako takové. Podle právníků je nicméně jednou z možností, jak nebezpečí zmírnit, jednoznačná artikulace veřejného zájmu v otázce průmyslové zóny, a to právě prostřednictvím lokálního lidového hlasování, která by budoucímu rozhodnutí zastupitelstva dala mnohem vyšší legitimitu. „Proto se ostatně všichni snažíme lidi přimět, aby k referendu přišli,“ shrnul Novák.

Posledních komunálních voleb se v Novém Strašecí s pěti a půl tisíci obyvateli zúčastnilo bezmála osmačtyřicet procent oprávněných voličů, ke krajským jich před čtyřmi lety dorazilo téměř čtyřiatřicet procent. „Je tu velká šance, že výsledek hlasování bude nejen platný, ale také závazný. Souběh konání referenda a krajských voleb účast ještě zvýší. A někteří lidé — alespoň podle toho, jak se s nimi bavím — přijdou volit právě kvůli referendu,“ uzavřel Novák s přesvědčením, že průmyslová zóna nakonec realizována nebude.

Stříbro: Třicet let zvažovaná výstavba bazénu

Referendum čeká na podzim také obyvatele bezmála osmitisícového Stříbra na Tachovsku. Ta vyhlásilo místní zastupitelstvo, které se na občany obrátilo s otázkou, zda souhlasí s tím, aby město začalo se stavbou nového plaveckého bazénu. Podle studie, již si radnice nechala zpracovat, se náklady na realizaci projektu mají vyšplhat ke dvěma stům milionů korun, což zhruba odpovídá jednomu obecnému rozpočtu na celý rok.

„Myslím, že je správné dát prostor lidem, aby řekli, jak vidí další vývoj svého města. Jde totiž o velkou sumu peněz,“ zdůvodnil rozhodnutí radnice starosta Martin Záhoř (ANO). „Dnes musejí kvůli bazénu jezdit buď do Plzně, Tachova nebo Konstantinových lázní. To sice není daleko, ale ne každý má auto. Třeba pro školy a seniory by to znamenalo výrazné zvýšení dostupnosti,“ doplnil s tím, že součástí komplexu má být i bazén pro děti, skluzavka a wellness centrum.

Bývalý starosta, poslanec Václav Votava (ČSSD) Deníku Referendum řekl, že o záměru postavit ve Stříbře bazén se hovoří přes třicet let a ve volebních programech je místním slibovaly téměř všechny strany, které tu před dvěma lety kandidovaly do zastupitelstva. „Město mohlo mít svůj bazén dokonce ještě před sametovou revolucí. Tehdy se dokonce provedly zemní práce, ale listopad všechno změnil. Nakonec na tom místě vzniklo gymnázium,“ připomněl.

Votava dále uvedl, že s vypsáním referenda souhlasí. „Považuji za dobrý nápad, že si radnice chce ověřit, jestli zájem trvá. Přece jen se v důsledku koronavirové pandemie nacházíme v jiné situaci, než jaká panovala v roce 2018, a stavba bude finančně náročná,“ vysvětlil. Na otázku, zda v hlasování projekt podpoří, odpověděl, že zcela určitě. A to i z toho důvodu, že nezaznamenal žádnou iniciativu, které by proti výstavbě bazénu stavěla.

Vedení města současně slíbilo, že ještě před samotným referendem obyvatele Stříbra s připravenou studií detailně seznámí, a to včetně modelu financování. „Předpokládám, že bychom si vzali úvěr, který bychom spláceli dvacet let,“ avizoval Záhoř s tím, že výstavba bazénu by zřejmě měla za následek omezení některých dalších investic. „Snažíme se však najít prostředky z jiných zdrojů,“ dodal. K posledním krajským volbám přišlo ve městě necelých jedenatřicet procent občanů.