Ve čtrnácti obcích po celé České republice se souběžně s komunálními volbami minulý pátek a sobotu konala také místní referenda. Ve velké většině případů se hlasování týkalo investičních plánů, které místní lidé vesměs odmítli. Například v Janově na Svitavsku místní odmítli výstavbu soukromé zoologické zahrady, v Květnici u Prahy zase zhatili stavební plány developerů.

Soukromá zoo v Janově nebude

V referendu v obci Janov nedaleko Litomyšle v Pardubickém kraji místní obyvatelé odmítli ambiciózní — a vášně vyvolávající — plán postavit na okolních pozemcích soukromou zoologickou zahradu. Usiloval o to chovatel papoušků Marcel Kohout, který v Janově žije. Záměry zahrnovaly expozice domácích i exotických zvířat, expozice klokanů, surikat, papoušků, tropický pavilon s plazy i motýly, výběh pro africké kopytníky i dětskou zoo s domestikovanými zvířaty.

Součástí areálu mělo být také další zázemí, jež mělo zajistit, aby se návštěvníci v zoologické zahradě blízko Janova celoročně zdrželi déle: restaurace, ubytování v bungalovech s výhledem do zvířecích výběhů i dětská hřiště. Podobu zooparku Kohout dle svých slov důkladně konzultoval i s ředitelem zoo v Jihlavě.

V Pardubickém kraji dosud žádná zoologická zahrada není. Zdejší rodiny mají nejblíže do Dvora Králové či do dalších zoologických zahrad v sousedních krajích — v Olomouci, v Brně či právě v Jihlavě.

Areál měl stát na pozemcích za obcí, dnes určených k zemědělským účelům. Pro stavbu zoo by tedy bylo zapotřebí změnit územní plán. Ačkoliv obecní zastupitelstvo v roce 2020 záměr původně podpořilo, po tlaku části obyvatel změnilo názor a rozhodlo o konání místního referenda.

Proti projektu se totiž vznesla řada námitek a kritiky: obecně místním vadilo především to, že by se stavbou „disneylandu“, který by přilákal spoustu návštěvníků, vzal za své poklidný ráz obce. Obávali se nárůstu dopravy, zhoršení ovzduší, zvýšení hlučnosti a také toho, že areál v době čím dál horšího sucha způsobí v obci nedostatek vody.

Kohout záměr soukromé zoo hájil s tím, že její existence bude znamenat větší finanční prostředky do obecní kasy a nová pracovní místa. Vyvracel rovněž obavy z nehospodárného nakládání s vodou.

Tyto argumenty, ani další filantropické přísliby majitele, jako avízo, že pro janovské obyvatele bude vstup do zoo zdarma a zoo daruje každý rok milion korun na provoz a vylepšení zdejší školky, však místní nepřesvědčily. V referendu probíhajícím souběžně s volbou nového obecního vedení 55,94 procent místních hlasovalo proti záměru vystavět v Janově zoologickou zahradu.

Majitel již ale avizoval, že s projektem dále počítá. Když jej odmítli janovští, chce najít vhodnou lokalitu v okolí, například u nedaleké Litomyšle.

Devolepeři nepochodili

V malé obci Chýšť nedaleko Pardubic, na samých hranicích s Královéhradeckým krajem, místní hlasovali o prodeji obecních pozemků developerské společnosti CBRE, která na nich chtěla postavit skladovací a průmyslové haly. Obec se totiž nachází v lukrativní zóně, prochází jí dálnice D11 spojující Prahu s východem Čech.

Obec v čele se starostou Miroslavem Sirůčkou (nezávislý) prodej pozemků podporuje s tím, že jde tak jako tak v územním plánu o pozemky určené k průmyslové zástavbě, navíc by prodej přinesl do obecní kasy peníze, které lze využít na další investice. Někteří místní však proti plánu vystoupili s obavou o narušení rázu místa.

A odpůrci stavby nakonec převážili. Proti prodeji obecních pozemků developerům se vyjádřily dvě třetiny místních.

Zhruba půl druhého tisíce obyvatel obce Náklo nedaleko Litovle v Olomouckém kraji souběžně s komunálním volby rozhodovalo v referendu o tom, zda má zastupitelstvo zabránit rozšíření těžby štěrkopísku v okolí. U obce se těží už od konce druhé světové války, z jedné bývalé těžební jámy se stalo vyhledávané přírodní koupaliště.

Ačkoliv jsou dotyčné pozemky, na nichž se má nově dolovat, ve společnosti těžební společnosti Cemex, v obecním vlastnictví jsou příjezdové cesty k nim, a skrze ně tak obec zatím těžbu blokovala. Třiašedesát procent místních nyní v referendu rozhodlo, že obecní vedení má rozšíření těžby všemi dostupnými prostředky blokovat nadále.

Občané Květnice nedaleko Prahy se vyslovili pro omezení výstavby nových obytných domů — ty nově nebudou moci mít ploché střechy, aby nebyl narušen historický a venkovský ráz obce. Jde o reakci na developerský projekt Nová Květnice, který právě výstavbu moderních obytných budov s plochou střechou obsahuje.

Odmítli rovněž demolici architektonicky hodnotné prvorepublikové vily v centru města: pozemek i povolení k bourání však drží španělský developer, jenž plánuje celý urbanisticky cenný areál v centru města zvaný Lichtenštejnský dvůr přestavět, a obec tak má omezené možnosti, jak bourání zabránit.

V Čerčanech na Benešovsku rozhodli občané většinou 71 procent o zákazu změny územního plánu a zanesení nových parcel určených k bydlení do něj. Ve Veverské Bítýšce u Brna zavázalo na devadesát procent občanů v hlasování vedení města k tomu, aby maximálně eliminovalo riziko šíření zápachu ze vznikající laminační linky.

Ve vesničce Kalek nedaleko severočeského Chomutova místní odmítli v referendu výstavbu domů v několika částech obce. V Čeperce na Pardubicku místní odmítli stavbu spalovny odpadu. A v Jemnici na jihozápadě Moravy občané více než šedesáti procenty hlasovali pro postup obce proti zřízení chovů hospodářských zvířat.

Ve dvou případech nástroje referenda občané naopak využili k podpoře obecních či občanských plánů. Ve Svatém Janu pod Malší nedaleko Českých Budějovic odhlasovali s 58 procenty hlasů výstavbu obecních bytových domů. A v obci Vrčeň na Plzeňsku tři čtvrtiny místních prodloužilo hlasováním smlouvu místnímu spolku, který má v pronájmu místní Opatský rybník.

Ne všude jsou výsledky závazné

Ne všude jsou však výsledky referend pro obecní vedení závazná. V řadě případů byly otázky v referendech formulované tak, že vedení obce „zavazují použít všechny zákonné prostředky“ pro konkrétní cíl: obce totiž často nemusí mít možnosti, jak například proti již schváleným developerským záměrům vystoupit.

Ve Velkém Přítočně na Kladensku odmítli stavbu nového bytového komplexu, stejně jako v Jenišově na Karlovarsku. Referendum však ve Velkém Přítočně kvůli nedostatečnému počtu hlasů není závazné. Jak sdělil webu Idnes.cz jeden z iniciátorů referenda Jaroslav Hráský, hlasování části voličů mohl zastrašit dokument zveřejněný těsně před hlasováním na obecní úřední desce, v němž developer vyhrožuje místním, že v případě odmítnutí stavby bude vymáhat na obci na 140 milionů korun za zmařenou investici do pozemků a projektové přípravy.

Podle zákona z roku 2004 může být místní referendum vypsáno, pokud se na tak usnese zastupitelstvo obce většinou všech svých členů. Alternativně na návrh přípravného výboru — v takovém případě však musí být podpořen vysokým počtem podpisů oprávněných voličů: v malých obcích je to třicet procent z nich, ve městech do dvaceti tisíc obyvatel pak pětina voličů, ve větších městech desetina.

Podle politologa Jakuba Čapka z Univerzity Karlovy jsou místní referenda jednou z mála možností uplatnění principů přímé demokracie v českém politickém systému. Ale zákonná úprava nástroje je příliš restriktivní.

„Pokud si tedy vezmeme za příklad středně velké město s patnácti tisíci oprávněnými voliči, bylo by pro vypsání referenda potřeba nasbírat podpisy tři tisíce z nich. To se nemusí zdát jako mnoho, ale v realitě je pro jakoukoliv podobnou iniciativu velký problém takový počet podpisu nasbírat,“ popisuje Čapek.

„Tím se dostáváme k paradoxu, kdy se obecní referendum jeví jako možnost pro občany, aby se podíleli na vládnutí, i když reálně jej většinou stejně musí vypsat zastupitelstvo samo. To také může o dané otázce rozhodnout bez vyhlášení referenda.“ Výrazně se tím omezují možnosti širšího využití nástroje.

Možnosti, o čem v referendu rozhodovat, se přitom samozřejmě týkají pouze samostatné působnosti obce. Aby bylo referendum platné, musí se jej zúčastnit alespoň 35 procent oprávněných voličů a rozhodnutí je závazné pouze v případě, že pro jednu z variant hlasovalo alespoň 25 procent oprávněných voličů.

Největším městem, kde se konalo místní referendum v České republice, tak bylo Brno, kde dvakrát občané hlasovali o poloze nádraží. Přestože v obou případech jasná většina voličů odsun nádraží odmítla, vedení města pokračuje v přípravách projektu proti vůli občanů, poněvadž výsledky referend nebyly zákonně závazné.

Od roku 2006 se dle informací ministerstva vnitra, konalo celkem 360 místních referend. Rekordním byl rok 2014, ve kterém jich proběhlo 47, jen 24 z nich však bylo platných. Minulý rok 2021 se jich konalo 33, přičemž neplatné bylo jen jedno.

Lokální politici v mnohých obcích však občanské snahy o referenda často vnímají nelibě, což dle politologa Jakuba Čapka vede k případům zneužívání moci. „Stává se, že zastupitelstvo vypíše referendum na jiný termín, než navrhne přípravný výbor a ten tak nemá čas zareagovat a informovat dostatek voličů. Výjimečné nejsou ani případy, kdy obec na referendum uvalí doslova informační blokádu,“ vyjmenovává příklady Čapek.

„Obce také ze zákona kontrolují počet podpisů na peticích. A proto, že sběr je složitý, často se dostatečný počet hlasů podaří nasbírat jen těsně, a pak je jednoduché takový sběr napadnout,“ upozorňuje na další restriktivní nástroj, jejž může vedení obcí využít.

Občanské organizace, jež se tématem zabývají, tak doporučují snížení počtu podpisů, které jsou nutné pro konání referenda či zpřehlednění systému a odstranění překážek, které padají organizátorům pod nohy. Tato volání však doposud politická reprezentace nevyslyšela a — jak potvrzuje i expert na komunální kampaně Jakub Čapek — proto potenciál místních referend zůstává nevyužitý.