Místní referenda 2020: Ve Zlíně lidé rozhodnou, kdo má provozovat vodovody
Jan GruberZávěrečný díl seriálu o místních referendech se zaměří na Zlín a dvě malé obce, v nichž dohromady nežije ani tisíc obyvatel — Starou Lysou a Stéblovou. V krajském městě budou lidé rozhodovat o budoucnosti vodohospodářské soustavy.
Poslední díl seriálu Deníku Referendum, který mapuje místní referenda, jež se letos na podzim uskuteční společně s krajskými a senátními volbami, se vedle Zlína podívá také do dvou malých obcí, v nichž dohromady nežije ani tisíc obyvatel. V krajském městě dostanou lidé v lokálním hlasování možnost rozhodnout o budoucnosti vodohospodářské soustavy. Občané Staré Lysé v okrese Nymburk se vyjádří k prodeji pozemku, na němž mají vyrůst výrobní haly. A ve Stéblové na Pardubicku půjde o další těžbu štěrkopísku.
Zlín: Vodohospodářská soustava do rukou města
Největším sídlem, kde na podzim proběhne místní referendum, je Zlín. Občané v něm budou odpovídat na otázku, zda souhlasí s tím, aby město nepokračovalo ve stávajícím modelu provozování vodohospodářské soustavy, kdy se infrastruktura pronajímá akciové společnosti Moravská vodárenská. Vyhlášení lokálního lidového hlasování inicioval místní zastupitel a předseda spolku Aliance Voda Zlínsku Pavel Sekula (SPD), jemuž se spolu s kolegy podařilo pro jeho vyvolání sebrat přes sedm tisíc podpisů.
Stejně jako v Lysé nad Labem i zde rozhodl o konání referenda soud. Původně měli obyvatelé Zlína o budoucnosti vodohospodářské infrastruktury hlasovat již spolu s volbami do Evropského parlamentu, které se uskutečnily v květnu loňského roku. Místní zastupitelstvo ovšem jeho vyhlášení odmítlo z důvodu chybně formulovaných otázek.
Věc se tak posunula ke Krajskému soudu v Brně, jenž dal zlínské radnici nejprve za pravdu, Nejvyšší správní soud nicméně na konci minulého roku usnesení nižší instance zrušil a nařídil ji, aby se tématem znovu zabývala. Teprve po tomto zásahu brněnský krajský soud rozhodl, že referendum proběhne souběžně s krajskými a senátními volbami a předmětem hlasování bude pouze jedna výše uvedená otázka, nikoliv tři, jak původně navrhoval přípravný výbor se Sekulou v čele.
Podle informací Deníku Referendum ovšem konání referenda nebudí ve Zlíně větší zájem. Téma vodohospodářství mezi lidmi výrazně rezonovalo před více než deseti lety, kdy tehdejší zastupitelstvo za nevýhodných podmínek svěřilo infrastrukturu společnosti Moravská vodárenská, jež je součástí koncernu Veolia. Nyní ceny po dřívějším nárůstu nepřevyšují celorepublikový průměr. Firma navíc — pod tlakem radnice — do soustavy více investuje.
„Souhlasím s tím, že Zlín neměl vodu prodat soukromé společnosti, a přál bych si, abychom ji časem získali zpět. Vyvolané referendum nám ovšem v této snaze nijak nepomůže, neboť nenabízí žádné řešení,“ řekl Deníku Referendum náměstek primátora Miroslav Adámek (STAN) s tím, že jeho iniciátory nepovažuje za důvěryhodné a jejich počínání označil za amatérské. „Neuvědomují si totiž, že stále ještě běží soudy a Zlín není jediný akcionář. Musí se proto na případném odkupu domluvit s dalšími obcemi,“ dodal.
Sekula nicméně věří, že lokální lidové hlasování skončí úspěchem. „Ostatně jako každý navrhovatel,“ podotkl v rozhovoru pro Deník Referendum. Na otázku, co by referendum mohlo město přinést, ovšem odpověděl vyhýbavě, prý to nelze s určitostí říct. „Beru to tak, že lidé Veolii buď chtějí, nebo nechtějí. Buď si přejí, aby vodu vlastnila soukromá společnost, která bude zisky vyvádět do zahraničí, nebo město, jež bude do vodohospodářské soustavy investovat, udržovat ji v provozu, což se výhledově promítne i do cen,“ vysvětlil.
Vedle místního mohlo ve Zlíně, respektive celém Zlínském kraji proběhnout i historicky první referendum krajské, a to o výstavbě nové krajské nemocnice, kterou prosazuje tamější hejtman Jiří Čunek (KDU-ČSL). Jeho organizátorům ze spolku Zachraňme naše zdravotnictví se ovšem nepodařilo získat dostatek podpisů pro je ho vyvolání. „Nyní jich máme osmnáct tisíc, takže bychom potřebovali dalších jedenáct,“ řekl Deníku Referendum předseda spolku Ondřej Martínek s tím, že sběr podpisů stále pokračuje. „Chápeme to jako pojistku, ale v zásadě jsme přesvědčeni, že krajské volby budou tím skutečným referendem o nemocnici,“ doplnil.
Stará Lysá a Stéblová: Stavba výrobní haly a těžba štěrkopísku
Vedle krajských voleb čeká jedno hlasování navíc také ty, kteří žijí ve Staré Lysé na Nymbursku. V obci s necelými osmi sty obyvateli konání referenda k chystanému prodeji pozemku, na němž mají v lokalitě tůní a mokřad Hladoměř vyrůst výrobní a skladovací haly, inicioval již na počátku tohoto roku přípravný výbor v čele s opozičními zastupiteli Janem Hromádkem a Markem Švitorkou (Stará Lysá pro všechny) a zastupitelstvo jej přes nesouhlas starosty Petra Vančíka (nestr.) na konci února vyhlásilo.
Mokřad, který by nedávno revitalizován za bezmála dvacet milionů korun z prostředků Operačního programu Životní prostředí, přestavuje v obci oblíbenou lokalitu, a to nejen v zimě, kdy na něm lze bruslit, ale i během léta, neboť je v něm čistá voda ideální pro koupání — mokřad je totiž napájen výhradně spodními vodami. „Byl bych proto rád, kdybychom v referendu rozhodli, zda tato oblast zůstane klidnou, přírodní a relaxační zónou pro nás všechny, nebo zda ji prodáme a podstoupíme riziko její přestavby ku prospěchu jednoho podnikatele,“ uvedl Hromádko.
Tím podnikatelem Hromádko míní svého kolegu ze zastupitelstva Petra Vojtěcha (nestr.), který má prý o zakoupení pozemku zájem s cílem rozšířit svou firmu. Podle opozičního zastupitele s prodejem souhlasí většina vedení města navzdory tomu, že obec vydělá pouhé dva miliony. „Předchozí zastupitelstvo totiž vědomě, nebo nevědomě provedlo změnu územního plánu, když část lukrativní lokality u Hladoměře převedlo z funkce bydlení na výrobu a skladování, čímž se její cena o dvě třetiny propadla,“ vysvětlil.
Volební účast ve Staré Lysé v posledních komunálních volbách přesáhla sedmdesát procent. Pod návrh na vypsání místního referenda se během ledna letošního roku členům přípravného výboru podařilo sesbírat sto sedmaosmdesát podpisů místních obyvatel. Pokud většina z nich přijde volit i na podzim a vedle podoby krajského zastupitelstva rozhodne i o budování výrobních a skladovacích hal za obcí, bude místní hlasování nejen platné, ale i závazné.
Místní referendum se uskuteční také ve Stéblové, jež leží zhruba sedm kilometrů od Pardubic. Obec se zhruba dvě stě padesáti obyvateli vstoupila ve známost před šedesáti lety, kdy se v její těsné blízkosti udála největší železniční nehoda v historii České republiky, respektive Československa, při níž se střetly dva osobní vlaky, což si nakonec vyžádalo sto osmnáct obětí a dalších sto deset lidí zraněných.
Lokální lidové hlasování se nicméně ve Stéblové nebude týkat vlakové dopravy, ale občané zde rozhodnou o změně územního plánu, jež by umožnila společnosti Šaravec a Ruč rozšíření plochy pro další těžbu štěrkopísku. K vyhlášení referenda přistoupilo místní zastupitelstvo poté, co bylo v rámci veřejného projednávání záměru proti navrhovaným úpravám územního plánu vzneseno množství námitek a připomínek.
Jeho cílem je tedy zjistit, zda lidé s novým zadáním již souhlasí. Radnice se zdejších obyvatel současně ptá, zda možnost těžby připustí za splnění podmínek, které zajistí ochranu jejich zdraví a majetku. I ve Stéblová byla volební účast během předloňských komunálních voleb ve srovnání s celorepublikovým průměrem vysoká, k volebním urnám se dostavilo bezmála sedmdesát procent zdejších obyvatel a proto i v tomto případě lze očekávat, že hlasování bude pro zastupitelstvo závazné.