Krajské volby v číslech: Kandidáti stárnou, ubývá nestraníků a klesá počet žen
Jan GruberDalší ze série textů k blížícím se podzimním volbám analyzuje kandidátní listiny pro krajské volby. Jak se proměnily kandidátky v čase? Proč na nich klesá zastoupení žen a mladších lidí? A které strany naopak na mladé a ženy nejvíce sázejí?
Letošní krajské volby se budou — jak jsme psali v úvodní analýze — od těch předcházejících výrazně odlišovat: chybí jim ústřední téma a neočekává se ani žádný velký souboj o celkové vítězství, které by, pokud se nestane něco mimořádného, mělo připadnout politickému hnutí ANO. Tím však specifika nadcházejícího klání o posty krajských zastupitelů zdaleka nekončí. O zvolení se uchází nejméně kandidátů za posledních dvanáct let a jejich průměrný věk je nejvyšší v historii. Oproti dvěma předchozím krajským volbám se navíc snížil počet žen na kandidátních listinách.
Nejméně kandidátů za poslední roky
Podzimních voleb se zúčastní 9 728 lidí, což představuje výrazný propad oproti letům 2016 a 2012, kdy jich o zvolení usilovalo více než jedenáct tisíc. Na jedno z 675 křesel v krajských zastupitelstvech tak připadá necelých patnáct uchazečů.
Kandiduje rovněž méně politických stran a hnutí: zaregistrovalo se pětaosmdesát, před čtyřmi lety jich bylo o čtyři více. Výrazně se snížil i počet nestraníků, těch je letos nejméně od prvních krajských voleb a tvoří jen sedmatřicet procent všech kandidátů.
Nárůst počtu kandidátů se stranickou legitimací ovšem nelze vykládat jako důkaz jakési renesance partajního života v České republice. Tradiční politické strany se totiž — až na několik výjimek, zmínit lze například Piráty nebo Trikoloru — potýkají spíše s řídnutím členské základny.
Více kandidujících nestraníků proto svědčí spíše o fragmentaci politického spektra, jež se mimo jiné vyznačuje zakládáním nových politických projektů, jejichž členové obsazují místa na kandidátkách silnějších partají.