Obě komory Parlamentu ve zrychleném řízení schválily speciální zákon, který na podzim umožní volit osobám s nařízenou koronavirovou karanténou. Úpravu v pátek stvrdil podpisem také prezident. Lidé budou volit z auta nebo do přenosné volební urny. 

Část opozice vládě vytýká, že měla opatření zavést mnohem dříve. „Situace související s koronavirem je naprosto bezprecedentní. V karanténě se ocitá řádově více osob než kdy dříve a je legitimní jim zajistit možnost vykonat jejich volební právo,“ řekl ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) poté, co vláda otočila a rozhodla se s opozicí a experty hledat možnosti, jak nenechat propadnout hlasy lidí izolovaných kvůli možnému výskytu covid-19. 

Hlavní novinkou je takzvané drive-in hlasování, kdy mají voliči do pomyslné volební místnosti vjíždět autem. Patřičnou infrastrukturu zajistí armáda. Volební stanoviště obsazené třemi vojáky a civilním zapisovatelem bude v provozu ve středu před volebním víkendem, a to od sedmi do patnácti hodin. 

Dostat by se mělo na všechny: pokud se u drive-inu vytvoří kolona, speciální komise počká, dokud neodvolí poslední zájemce. Voliče následně vyškrtne, aby nemohl o víkendu hlasovat znovu. Právní aspekt ošetřuje úprava navržená místopředsedou Poslanecké sněmovny Vojtěchem Pikalem (Piráti). Ta říká, že se cesta k volebnímu stanovišti nepokládá za porušení karantény.

Lidé bez možnosti dojet k volbám autem se mají ohlásit na krajském úřadě, který za nimi během volebních dnů vyšle tým z drive-in stanoviště vybavený ochrannými pomůckami a přenosnou urnou. Ještě jinak budou volit lidé v pobytových zdravotních a sociálních službách s uvalenou karanténou. Za těmi přijede volební jednotka ve čtvrtek a pátek. Všechny atypicky odevzdané hlasy sečte speciální krajská komise.

Další varianty z poměrně složitého systému novot vypadly. Především šlo o hlasování v zastoupení, jež se během pandemie objevilo v zahraničí. Možnost odevzdání volebního lístku pověřenou osobou odmítla celá opozice i někteří odborníci. Podle kritiků opatření porušovalo hned několik ústavních principů. V prvé řadě by nešlo ověřit, zda zástupce vykonal vůli voliče, aniž by se narušila tajnost volby.

Alternativního hlasování se nezúčastní lidé s „tradičními“ nakažlivými nemocemi, typicky žloutenkou. Podle zákonodárců je to v pořádku. „I náš specialista na zdravotní právo Radek Sušil potvrdil, že jednotky [jinak nemocných] jsou minimální, tudíž by tu neměl být problém,“ konstatoval při čtvrtečním jednání Senátu zpravodaj legislativního výboru Miroslav Antl (ČSSD).

Přímo do volební místnosti naopak musí ti, kteří chtějí volit, současně jsou ale v izolaci po návratu z rizikových zemí. Na alternativní formu hlasování nemají nárok, neboť se na ně nevtahuje prvotní omezení hlasovacího práva v zájmu veřejného zdraví. Bez ohledu na to, kdo kam půjde, budou ale ve volebních místnostech platit preventivní opatření včetně pravidelné dezinfekce prostoru za plentou.

Opozice: vláda zaspala

Opozice je sice spokojena, že se podařilo volby v karanténě prosadit, na druhou stranu ale vládu kritizuje: kabinet Andreje Babiše (ANO) měl podle politiků jednat mnohem rychleji, když bylo již od jara zřejmé, že pandemie do podzimních voleb pravděpodobně neskončí. 

„Že budou na začátku října volby, víme několik měsíců. Když někdo s pomocí poslaneckých klubů a Senátu přeci jenom připravil návrh zákona, aby umožnil lidem v karanténě volit, není to na pochvalu — je to přeci zásadní selhání ministerstva vnitra,“ zdůraznil předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS), byť ocenil, že se úpravu podařilo s Babišovým kabinetem poměrně rychle dohodnout.

Podobně se při senátní rozpravě vyjádřil i Jan Horník (STAN). „Neodpustím si kritiku vlády jako takové: přednáší před nás zákony na poslední chvíli. Nikdy jsem nezažil, že by zákon schvalovala jeden den Sněmovna a druhý den Senát. Chápu, proč jsme to udělali, ale dostáváme se do jakési doby covidí a vládě se hodí, jak nás opět začíná covidově ovládat,“ řekl.

Dodal, že alternativní formy hlasování nebudou bez obtíží. Zapisovatele speciálních karanténních týmů mají jmenovat samosprávy, podle Horníkovy zkušenosti se ale na danou pozici nikdo příliš nehrne. A to přesto, že odměna za práci bude řádově vyšší než za členství v obvyklé volební komisi — pět tisíc korun denně. Částka se odvíjí jak od rizika nákazy koronavirem, tak od nutnosti podstoupit speciální školení a strávit dlouhé časové úseky v ochranných oblecích.

Navzdory jisté improvizovanosti se větší výtky k obsahu úpravy neobjevují. „Situace je taková, že vláda dělá, co může, aby volební právo umožnila co nejširší skupině občanů — přestože by nemusela, pokud by se držela striktního přístupu. Snaha, jež může působit kostrbatě, je vedená upřímnými záměry,“ shrnul pro Deník Referendum vedoucí Katedry politologie a evropských studií olomoucké univerzity Tomáš Lebeda.

Část politiků i komentátorů pokládá za systémovější řešení pro dobu pandemie distanční hlasování. V Senátu jej zmínil Václav Hampl (nestr. za KDU-ČSL a Zelené). „Rozumím, že se nedá připravit za měsíc,“ zdůraznil ale v návaznosti na hlasy, jež po vládě požadovaly, aby právo na korespondenční volbu zavedla ve zrychleném režimu.

O možnosti hlasovat na dálku se diskutuje dlouhé roky. Poslední z řady legislativních předloh vypracovalo vloni ministerstvo vnitra, nyní čeká na projednání Sněmovnou. Návrh sice korespondenční hlasování umožňuje a snaží se řešit související výtky, krajských a senátních voleb se ale netýká. 

Nemožnost hlasování z karantény se opírala o dlouhodobě platné normy, v kontextu pandemie ale vzbuzovala obavy ze zneplatnění voleb. V nařízené izolaci je nyní asi pět tisíc Čechů. Konkrétní číslo, jež by zbavilo volby legitimity, podle ústavních právníků ale neexistuje. 

Především druhá kola senátních voleb se potýkají s velmi nízkou účastí, při které o výsledku mnohdy rozhodují desítky až stovky hlasů. Přinejmenším teoreticky by tak volby mohla vystavit soudnímu přezkumu i vyšší míra karantén v oblasti s tradičně vysokou podporou některého z kandidátů.