Představy o spásné roli takzvané chytré karantény pro zvládnutí koronavirové krize v České republice utrpěly v posledních týdnech značné rány. Systém založený na propojení zdravotnických a hygienických systémů a posílení patřičné infrastruktury, jež měly podle vládních slibů doplnit rozličné technologické vychytávky, očividně stále nefunguje, jak má.

Napřed přišlo rozšíření viru SARS-Cov-2 v ostravsko-karvinských dolech zapříčiněné hlavně umanutou snahou o co nejdelší udržení těžby vzdor pandemii. Následovalo všeobecné přehazování viny mezi vládou, místními politiky a hygienou. Současně se rozmnožila místní ohniska nákazy a leckde koronavirus pronikl mezi nejzranitelnější skupiny populace.

Koncem července již ministr vnitra Jan Hamáček otevřeně promluvil o tom, že rezort zdravotnictví v čele s Adamem Vojtěchem chytrou karanténu nezvládá a do systému by se měla opět zapojit armáda. Oba vládní činitelé se nijak zvlášť nemilují, a premiér Andrej Babiš se tedy rozhodl situaci vyřešit šalamounsky: vzniká Rada vlády pro zdravotní hrozby, v níž Vojtěch i Hamáček figurují coby místopředsedové.

Šéfem se samozřejmě stal sám Babiš. Snad aby potvrdil, že je vše pod kontrolou, odletěl na Krétu. Pod velkou Radou stojí řídící tým preventivních opatření, kde vedle hlavní hygieničky zasednou i dva zástupci armády a ministerstva zdravotnictví. V nových orgánech nechybí ani ministr obrany či epidemiolog Roman Prymula.

All-stars team českého protipandemického úsilí je opět pohromadě. Armáda má zajistit hierarchické fungování preventivních opatření, které se poněkud rozpadlo dřívějším přehozením odpovědnosti na krajské hygienické stanice. Všichni udělají svůj díl práce a chytrá karanténa se dá do pohybu. Údajně.

615 vzpomínek

Realita bude pravděpodobně jiná. Nouzový stav začal v březnu, nyní je srpen. Věřit vládě, že má jasnou strategii, je stále těžší. To, co se označuje za chytrou karanténu, a od jisté doby dokonce za chytrou karanténu verze 2.0, má k vyvolávaným očekáváním podobný vztah jako legendární malba „ježčího či opičího Ježíše“ k původnímu Ecce Homo Elíase Garcíi Martíneze.

Přibývá stížností na případy, kdy nemocné nikdo netestoval ani nevyšetřil, případně jim nic nesdělil. Odpovědná místa reagují tím, že se jedná o individuální selhání. Je-li ovšem anekdotických důkazů o probíhajícím chaosu moc — ať již zveřejněných či těch, o nichž se člověk doslechne od známých — pochybnost o „chytrosti“ karantény pochopitelně roste.

Ony mytické vzpomínkové mapy trasující pohyb covid-pozitivních lidí přes mobilní telefon? Skoro nikdo je nepoužívá. ČTK zjistila, že ke konci července telefonní operátoři poskytli údaje o 615 lidech. Ne, nevypadla nula.

I když výkonný ředitel Asociace provozovatelů mobilních sítí Jiří Grund konstatoval, že operátoři mohou mapy chrlit po tisících, nikdo to po nich nežádá. Pro hygieniky je zřejmě snazší provádět šetření tím, že se nakažených zkrátka zeptají.