Prymulu vystřídá Blatný. Další člen vlády bez politické praxe
Jan GruberPrezident přijal kandidáta na post ministra zdravotnictví Jana Blatného. Půjde o dalšího nestraníka bez politických zkušeností v druhé vládě Andreje Babiše. Zástupci opozice říkají, že se v úřadu nesmí soustředit jen na pandemii koronaviru.
Prezident Miloš Zeman v úterý na zámku v Lánech přijal kandidáta na post ministra zdravotnictví Jan Blatného (nestr.), který působí ve Fakultní nemocnici Brno jako zdravotnický náměstek. Ten má nahradit stávajícího ministra Romana Prymulu (nestr. za ANO), jehož v minulém týdnu premiér Andrej Babiš (ANO) navrhl odvolat kvůli noční schůzce s poslancem Jaroslavem Faltýnkem (ANO) ve vyšehradské restauraci, jež měla být v souladu s platnými krizovými opatřeními uzavřená.
Během jarních měsíců, kdy probíhala první vlna pandemie koronaviru, bylo jeho jméno zmiňováno v souvislosti se zákazem návštěv dětských pacientů brněnské fakultní nemocnice jejich rodiči. Zástupci Ligy lidských práv tehdy upozorňovali, že se jedná o závažný zásah do práv zákonných zástupců nezletilých, který současně může negativně ovlivnit i průběh léčby
Podle politického komentátora Patrika Eichlera návrh na jmenování Blatného dokládá špatnou personální politiku předsedy vlády. „Andrej Babiš nemá rád oponenturu, proto funkci nenabídl někomu z vlastního poslaneckého klubu, například Rostislavu Vyzulovi, Juliu Špičákovi nebo Věře Adámkové. Nechce totiž připustit, aby si uvnitř politického hnutí ANO kdokoliv budoval mocenskou pozici,“ vysvětlil Deníku Referendum.
„A to je samozřejmě chyba,“ pokračoval. „Pokud nebude ministr autonomní, ale pouze odvozený od vůle premiéra, těžko si kdy prosadí svůj názor. Půjde o jakéhosi maňáska k provádění nezřetelných Babišových pokynů,“ dodal s tím, že Blatný zcela postrádá politické zkušenosti a jako člen vlády si se zdravotnickou odborností nevystačí. „Kabinet rozhoduje ve sboru. Zajímalo by mě proto, co budoucí ministr soudí třeba o zemědělské politice, školném nebo liberalizaci na železnici,“ podotkl.
Politické hnutí ANO ve vládě dnes reprezentují jen tři lidé, vedle Babiše se jedná o ministry životního prostředí Richarda Brabce a školství, mládeže a tělovýchovy Roberta Plagu. Všichni ostatní členové kabinetu, které nominovala nejsilnější politická strana, nejsou členy žádné strany či hnutí. Totéž platí i pro všechny bývalé ministry — s výjimkou Taťány Malé (ANO), která čtrnáct dní vedla rezort spravedlnosti.
Běžná agenda nesmí kvůli koronaviru jít zcela stranou
Podobně jako Eichler nominaci nového ministra zdravotnictví hodnotí i člen sněmovního zdravotnického výboru Vlastimil Válek (TOP 09). „Adam Vojtěch (nestr. za ANO) nastoupil na rezort s jistou koncepcí, kam by se mělo zdravotnictví ubírat. Jeho nástupce Roman Prymula o ní již nemluvil. Říkal, že jeho cílem je zvládnout koronavirovou krizi. Nešlo o standardního ministra, který by realizovat stranický program. Kladu si proto otázku, co bude dělat Blatný,“ řekl Deníku Referendum.
Jihomoravský poslanec dále uvedl, že ačkoli se s Blatným zná téměř dvacet let, netuší s jakou představou na ministerstvo přichází. „Nikdy jsme se o tom nebavili. Nevím, zda je, nebo není pro poplatky. Nevím, jak si představuje fungování urgentních příjmů. Nevím, jestli je pravičák, či levičák,“ shrnul s tím, že nerozumí tomu, proč Babiš nesáhl po někom ze svého hnutí. „Buď jim nevěří, nebo do toho sami jít nechtějí,“ podotkl.
Podle Válka bude nicméně třeba, aby se Blatný v rozsáhlé problematice, kterou rezort řeší, rychle zorientoval. „Musí dotáhnout zákony rozjednané ve Sněmovně a zejména vyřešit nejasnosti kolem paragrafu šestnáct zákona o veřejném zdravotním pojištění (ponz. red.: Jedná se o absenci jednotných pravidel pro rozhodování pojišťoven při posuzování žádostí pacientů o zaplacení léčby, která nemá jasně stanovenou úhradu.),“ uzavřel.
Se svým kolegou z Výboru pro zdravotnictví souhlasí i Petr Třešňák (Piráti). „Přestože se ministerstvo zdravotnictví změnilo v ministerstvo pro boj s koronavirem, tak by se nový ministr měl věnovat i běžné agendě,“ řekl Deníku Referendum s tím, že probíhající krize ukázala, v jakých oblastech české zdravotnictví nefunguje. „Personální kapacity jsou samostatným problémem, mluvím spíše o nedostatečné digitalizaci. Potřebujeme zákon, který by upravil, jaké informace lze napříč sektorem sdílet,“ upřesnil.
„Kromě agendy spojené s koronavirem by se Blatný měl prioritně věnovat nedostatku zdravotnického personálu, počínaje zubaři a praktickými lékaři až po nedostatek zdravotních sester a lékařů v nemocnicích,“ navázal na své kolegy z výboru Vít Kaňkovský (KDU-ČSL). Podle jeho názoru je současně nezbytné, aby se nový ministr zaměřil také na problematiku vzdělávání, která s nízkými kapacitami bezprostředně souvisí.
