Chytrá karanténa 2.0 má potíže: nemá dost uživatelů, nedosáhne na seniory

Jan Kašpárek

Chytrá karanténa vstupuje do další fáze. Zahrnuje nově i to, co mělo podle původních plánů již nějakou dobu fungovat. Mají se rozšířit trasovací aplikace. K těm ale část lidí nemá přístup a uživatelská základna je stále poměrně malá.

Trasovací aplikace mohou pomoci. Aby nefungovaly nahodile, potřebují ovšem více uživatelů. Foto Mapy.cz, Seznam

Plošná opatření bránící šíření koronaviru SARS-CoV-2 se alespoň prozatím chýlí ke konci. Od začátku července se ruší povinné zakrývání úst a nosu ve většině vnitřních prostor a navyšuje se limit pro účast osob na veřejných akcích. Život v České republice se pomalu vrací do běžného rytmu, v němž se má boj s pandemií odvíjet od koncepce takzvané chytré karantény 2.0. Ta má stát mimo jiné na mobilních aplikacích, jež ovšem zatím nepoužívá ani zdaleka dostatečný počet lidí.

Když chcete pochopit, co se děje v domácí politice, stačí číst Deník Referendum. Podpořte nás!
×

„Chceme přejít od plošných omezení spíše k doporučením, omezením na lokální úrovni a individuální odpovědnosti každého z nás,“ vysvětlil ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (nestr. za ANO) na čtvrteční tiskové konferenci. Mimořádná opatření nemá již vydávat centrálně jeho rezort, ale místní hygienické stanice.

Co znamená chytrá karanténa 2.0? Na jedné straně reálné fungování mechanismů, jejichž spuštění v menším slibovala už původní chytrá karanténa, kterou vláda zpětně opatřila sériovým označením 1.0. Ty usilují především o včasné odhalení a zachycení ohnisek nákazy. Zahrnují rychlejší a přehlednější logistiku, sdílení informací mezi zapojenými složkami i dlouhodobě diskutované trasovací aplikace.

Kromě toho počítá s posílením personálních kapacit jednotlivých hygienických stanic o celkem asi sto padesát zaměstnanců a zřízení speciálního odboru ministerstva zdravotnictví. „Chytrá karanténa 2.0 bude mnohem robustnější a měla by nás připravit na druhou vlnu [pandemie],“ řekl Vojtěch v České televizi s tím, že nová opatření vyjdou na dvě stě milionů korun.

Silnější síť hygienických stanic má v prvé řadě zajistit, aby místní rozšíření epidemie nedopadlo na zbytek země a nebylo třeba přijímat plošná omezení, což je ostatně i plánem vlády v případě výskytu druhé koronavirové vlny. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (nestr. za ANO) totiž stát v žádném případě nemůže „znovu vypnout ekonomiku“ a opětovně přerušit školní výuku, jak poznamenal ministr školství, mládeže a tělovýchovy Robert Plaga (ANO).

Včasné zásahy se alespoň prozatím daří. „V posledních dnech bylo ohniskem Olomoucko, několik lokalit v Praze a v neposlední řadě Darkov v Karviné, kde bylo nahlášeno celkem 138 potvrzených případů. Podstatné je, že všechna ohniska byla včas podchycena a nedošlo k žádnému nekontrolovanému šíření koronaviru“ uvedl koncem minulého týdne ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek.

Zda přijde hojně skloňovaná druhá vlna epidemie, se ovšem neví. Stávající ohniska nákazy navíc po hygienicích žádají bezmála detektivní práci a v případě prodlevy či chyby hrozí, že se nemoc rychle rozšíří mimo kontrolovanou oblast. Kupříkladu nedávný výskyt koronaviru na jedné pražské stavbě v konečném důsledku zasáhl šestapadesát lidí napříč pěti kraji. 

Počet známých aktivních případů onemocnění od konce května pozvolně stoupá a ve čtvrtek překročil hranici 2500. To je nicméně stále pouze asi polovina počtu potvrzených onemocnění z dosavadního vrcholu epidemie v polovině dubna. Podíl hospitalizovaných je nyní téměř nejnižší od doby, kdy SARS-CoV-2 do České republiky vstoupil.

Přestože v České republice panuje spíše klid, počet potvrzených případů (fialová plocha) pozvolna roste. Graf MZD

Aplikace potřebují miliony uživatelů, ty se zatím nehrnou

V případě, že druhá vlna dorazí, má jí čelit posílený hygienický systém za podpory mobilních aplikací. „Jsme připraveni na druhou vlnu. Máme skvělé technologie, chytrá karanténa funguje,“ prohlásil premiér Andrej Babiš (ANO) koncem června. Tyto technologie zahrnují trasovací programy: eRoušku připravenou na základě smluv mezi ministerstvem zdravotnictví a soukromým sektorem, jakož i soukromý geolokační projekt Seznamu, potažmo jeho mapové služby Mapy.cz.

Prvý program stojí na automatickém bluetooth párování zapojených telefonů. V jejich paměti se ukládá seznam identifikačních čísel zařízení, jež se přiblížila na potenciálně rizikovou vzdálenost, a která mohou hygienici na základě svolení uživatele využít v případě, kdy bude zapotřebí zjistit, koho mohl majitel nakazit. Jelikož telefonní číslo účastníků nezná nikdo kromě pověřeného hygienika, pokládá se bezpečnost aplikace za uspokojivou.

Program vyhodnocuje případnou rizikovost kontaktu podle síly signálu a doby trvání. Hygienici tak nebudou obvolávat každého, koho uživatel s koronavirem minul na ulici, ale omezí se na setkání s přibližným rozestupem do dvou metrů a délkou nad patnáct minut.

eRouška ovšem stále funguje jen na některých telefonech, v prvé řadě novějších zařízeních s Androidem či iOS. V jiných konfiguracích běží pouze částečně, případně vůbec.

Informatici odpovědní za eRoušku evidují zhruba 220 tisíc uživatelů. U kolika z nich ovšem aplikace opravdu funguje, není zřejmé — stejně jako to, nakolik se možnost dohledávání kontaktů v praxi používá. Počet využití ministerstvo zdravotnictví médiím nesdělilo. Ministr Vojtěch řekl, že by si přál, aby si eRoušku nasadil alespoň milion lidí, ideálně ovšem miliony dva či ještě více.

Navzdory Babišovu optimismu se totiž takřka všichni zapojení experti a funkcionáři shodují, že ač je aplikace kvalitně připravená, její potenciál při stávajícím počtu uživatelů není dostatečně využitý.

Polohu sdílí menšina lidí, Mapám.cz roste uživatelská základna

Více uživatelů dlouhodobě evidují Mapy.cz. Ty fungují technicky odlišně a vsázejí na sdílení polohy v mobilní aplikaci. Data skladuje přímo Seznam, pracuje ovšem pouze s anonymním identifikátorem aplikace, nikoli telefonním číslem či jménem. Přesnou identitu zapojených lidí by tedy neměl znát nikdo. Společnost navíc slibuje, že po skončení epidemie patřičné databáze smaže.

Systém funguje nejen na dobrovolném sdílení polohy, ale i oznámení uživatelů o tom, že jsou pozitivně otestovaní na přítomnost koronaviru. V takovém případě aplikace stanoví potenciálně rizikové kontakty s dalšími zapojenými zařízeními a pošle varovnou zprávu. Nikdo ze zapojených přitom nezná identitu ostatních — nemělo by tedy hrozit, že program o někom prozradí, že je nakažený.

Mapy.cz uvádějí, že sdílení polohy zapnulo téměř 1,4 milionu lidí. To je téměř třináct procent celkové populace České republiky, potažmo čtvrtina až pětina všech osob po základní školní docházce používajících chytrý mobilní telefon. Jedná se o číslo až překvapivě vysoké. Navzdory tomu, že s údajem pracují prakticky všechna média píšící o Mapách.cz, je skutečnost ale složitější.

„To číslo zahrnuje všechny uživatele od doby, kdy jsme sdílení polohy spustili. Jsou tam tedy i lidé, kteří jej někdy vypnuli, případně ti, již aplikaci využívají pouze tehdy, kdy někam jdou. Každé jedno zařízení ovšem evidujeme pouze jednou. Ne všichni uživatelé jsou aktivní po celou dobu,“ vysvětlila Deníku Referendum tisková mluvčí Seznamu Aneta Kapuciánová. Podle dat za květen aplikaci nepřetržitě využívalo 350 tisíc lidí.

„Jsme s výsledky spokojeni, zájem nás i trochu zaskočil. V prvních dnech epidemie počet uživatelů narostl raketově,“ dodala Kapuciánová s tím, že společnost těší také nárůst celkového zájmu o mapovou aplikaci Seznamu. Té přibylo asi půl milionu nových uživatelů.

Část lidí se k aplikacím nedostane

Obě aplikace tedy sice běží, v tuto chvíli ovšem neposkytují koncepci chytré karantény 2.0 zvlášť pevnou oporu. Abychom jejich využití mohli pokládat za systematické a plošné, uživatelská základna by se musela mnohonásobně rozrůst. 

Přestože to není vina vývojářů, eRouška i sdílení polohy přes Mapy.cz nyní zahrnuje pouze zlomek lidí, u nichž lze počítat s rizikem nákazy. Při posuzování čísel navíc nutno počítat s tím, že oba systémy bude využívat podobná skupina — tedy ti, kteří disponují patřičnými technickými prostředky, svedou a nebojí se aplikace instalovat, a především se o technických novinkách dozvídají způsobem, který je motivuje k použití.

Podle dat Českého statistického úřadu používá chytré telefony zhruba sedmdesát procent lidí starších šestnácti let. Ve skupinách populace do pětapadesáti let přesahuje podíl osmdesát procent, dále ovšem rychle klesá. Telefon s operačním systémem má pouze pětina respondentů v důchodové, věku. Chytré telefony mnohem méně využívají také lidé s nižším vzděláním.

Aplikace chytré karantény tak nemohou část populace zahrnout čistě kvůli tomu, že je dotyční nemají nač nainstalovat. Příznačně se jedná o demografické skupiny, pro něž představuje nákaza vyšší riziko. Lidé nad pětašedesát let sice vlastní nejméně chytrých telefonů, současně ale tvoří přes devadesát procent těch, kteří na koronavirus v České republice zemřeli.

Naopak lidé, kteří mobilní aplikace využívají nejčastěji, spadají spíše do věkových kategorií, pro něž je SARS-CoV-2 obecně méně nebezpečný. Osob do pětapadesáti let věku totiž v důsledku nákazy virem zemřelo do poloviny června jen deset, což představuje tři procenta z celkové počtu úmrtí.

Podobné rozlišení pravděpodobně platí i na úrovni sociálně-ekonomických skupin. Lidé s nižším formálním vzděláním statisticky disponují v průměru horší technikou, současně ovšem často pracují na pozicích, kde jim hrozí nadprůměrné riziko nákazy. 

Nejsilnější reklamou je výskyt viru, čekat na něj ale nelze

Ministerstvo zdravotnictví uvádí, že chce eRoušce pomoci chystanou propagační kampaní. V tuto chvíli má aplikace propagační video i stránky na Facebooku i Twitteru. Ty ale sledují pouze stovky lidí a správci přidávají nový obsah spíše sporadicky. Dojem z facebookové stránky dotváří kolonka „stránky, které se této stránce líbí“, v níž se z neznámého důvodu nachází pouze jedna restaurace na Praze 9.

Mapy.cz v tomto směru disponují výhodou v podobě nesrovnatelně většího okruhu zapojených uživatelů, z nichž mnozí pravidelně aktualizované stránky sledují nikoli kvůli preventivním funkcím aplikace, ale jejímu běžnému užívání. Přirozeně je navíc snazší motivovat uživatele k zapojení do systému napojeného na platformu, již zná a zapíná běžně, než do něčeho zcela nového.

Lze očekávat, že se k oběma aplikacím mohou nárazově připojit noví zájemci tehdy, kdy se hrozba nákazy vrátí do popředí mediálního i politického zájmu. Ostatně i stávající okruh uživatelů pochází do značné míry z doby, kdy Česká republika procházela fází plošných opatření, které se dotkly prakticky každého. I případná nová vlna zájmu ovšem jen stěží zahrne lidi bez patřičného technického vybavení.

Tato nahodilost přináší nejistotu. Aplikace samozřejmě mohou se zvládnutím případného rozšíření epidemie pomoci — a přinejmenším teoreticky v omezené míře účinkují již nyní — nelze je ovšem vnímat jako nástroj, jež by vše zachránil. Ostatně celá chytrá karanténa 2.0 má své přirozené limity.

V prvé řadě pracuje s předpokladem, že se podaří epidemiologickou situaci úspěšně udržet ve fázi, již Thomas Puyeo ve slavném článku překřtil na tanec. Během toho virus v populaci přežívá, jeho reprodukční číslo se však drží v rozumných mezích. 

Jinak řečeno: pověstná křivka vyjadřující počet nakažených nepřechází do smrtící exponenciály a nákaze se sice občas podaří zachytit drápkem, nikoli ale nekontrolovatelně bujet po celé zemi. Potíž zůstává v tom, že epidemie svým fungováním vybočuje ze způsobu, jak běžně uvažujeme nad čísly. Exponenciální růst je velmi neintuitivní a svádí k tomu, abychom situaci podceňovali.

Tanci se nevyhneme, rizika jsou jeho součástí

Koronavirový tanec je v podstatě synonymem chytrých karantén napříč světem. Stojí v kontrastu ke „kladivu“, kdy vlády zatloukají epidemiologickou křivku do země pomocí plošných opatření, jež jsou efektivní úměrně vynaloženým prostředkům.

Navzdory tomu, že v České republice panuje spíše klid, pandemie koronaviru ve světě pokračuje a počet nově potvrzených případů dokonce dlouhodobě narůstá. To se není nutně důvod k panice, ale rozhodně výzva k ostražitosti. Vláda sice odmítá, že by se měly znovu uzavírat školy nebo brzdit ekonomika, věštit ale neumí ani sofistikované interní systémy Ústavu zdravotnických informací a statistiky.

V úhrnu se proto musíme smířit s tím, že navzdory dosavadním úspěchům a záchytům ohnisek nákazy nás zřejmě politiky i médii vzývaný „návrat do normálu“ v dohledné době nečeká. Je to přirozená daň za to, že nemůžeme a nechceme navždy sedět v domácí karanténě.

Tanec, do kterého jsme se pustili, si ale žádá víc než trasovací aplikace a vyšší sériová čísla chytré karantény. V popředí zůstává potřeba vzájemné ohleduplnosti a pomoci, jakož i politické vůle, jež v případě potřeby upřednostní lidské životy před ekonomickým růstem.

        Diskuse