Chytrá karanténa 2.0 má potíže: nemá dost uživatelů, nedosáhne na seniory
Jan KašpárekChytrá karanténa vstupuje do další fáze. Zahrnuje nově i to, co mělo podle původních plánů již nějakou dobu fungovat. Mají se rozšířit trasovací aplikace. K těm ale část lidí nemá přístup a uživatelská základna je stále poměrně malá.
Plošná opatření bránící šíření koronaviru SARS-CoV-2 se alespoň prozatím chýlí ke konci. Od začátku července se ruší povinné zakrývání úst a nosu ve většině vnitřních prostor a navyšuje se limit pro účast osob na veřejných akcích. Život v České republice se pomalu vrací do běžného rytmu, v němž se má boj s pandemií odvíjet od koncepce takzvané chytré karantény 2.0. Ta má stát mimo jiné na mobilních aplikacích, jež ovšem zatím nepoužívá ani zdaleka dostatečný počet lidí.
„Chceme přejít od plošných omezení spíše k doporučením, omezením na lokální úrovni a individuální odpovědnosti každého z nás,“ vysvětlil ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (nestr. za ANO) na čtvrteční tiskové konferenci. Mimořádná opatření nemá již vydávat centrálně jeho rezort, ale místní hygienické stanice.
Co znamená chytrá karanténa 2.0? Na jedné straně reálné fungování mechanismů, jejichž spuštění v menším slibovala už původní chytrá karanténa, kterou vláda zpětně opatřila sériovým označením 1.0. Ty usilují především o včasné odhalení a zachycení ohnisek nákazy. Zahrnují rychlejší a přehlednější logistiku, sdílení informací mezi zapojenými složkami i dlouhodobě diskutované trasovací aplikace.
Kromě toho počítá s posílením personálních kapacit jednotlivých hygienických stanic o celkem asi sto padesát zaměstnanců a zřízení speciálního odboru ministerstva zdravotnictví. „Chytrá karanténa 2.0 bude mnohem robustnější a měla by nás připravit na druhou vlnu [pandemie],“ řekl Vojtěch v České televizi s tím, že nová opatření vyjdou na dvě stě milionů korun.
Silnější síť hygienických stanic má v prvé řadě zajistit, aby místní rozšíření epidemie nedopadlo na zbytek země a nebylo třeba přijímat plošná omezení, což je ostatně i plánem vlády v případě výskytu druhé koronavirové vlny. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (nestr. za ANO) totiž stát v žádném případě nemůže „znovu vypnout ekonomiku“ a opětovně přerušit školní výuku, jak poznamenal ministr školství, mládeže a tělovýchovy Robert Plaga (ANO).
Včasné zásahy se alespoň prozatím daří. „V posledních dnech bylo ohniskem Olomoucko, několik lokalit v Praze a v neposlední řadě Darkov v Karviné, kde bylo nahlášeno celkem 138 potvrzených případů. Podstatné je, že všechna ohniska byla včas podchycena a nedošlo k žádnému nekontrolovanému šíření koronaviru“ uvedl koncem minulého týdne ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek.
Zda přijde hojně skloňovaná druhá vlna epidemie, se ovšem neví. Stávající ohniska nákazy navíc po hygienicích žádají bezmála detektivní práci a v případě prodlevy či chyby hrozí, že se nemoc rychle rozšíří mimo kontrolovanou oblast. Kupříkladu nedávný výskyt koronaviru na jedné pražské stavbě v konečném důsledku zasáhl šestapadesát lidí napříč pěti kraji.
Počet známých aktivních případů onemocnění od konce května pozvolně stoupá a ve čtvrtek překročil hranici 2500. To je nicméně stále pouze asi polovina počtu potvrzených onemocnění z dosavadního vrcholu epidemie v polovině dubna. Podíl hospitalizovaných je nyní téměř nejnižší od doby, kdy SARS-CoV-2 do České republiky vstoupil.
Aplikace potřebují miliony uživatelů, ty se zatím nehrnou
V případě, že druhá vlna dorazí, má jí čelit posílený hygienický systém za podpory mobilních aplikací. „Jsme připraveni na druhou vlnu. Máme skvělé technologie, chytrá karanténa funguje,“ prohlásil premiér Andrej Babiš (ANO) koncem června. Tyto technologie zahrnují trasovací programy: eRoušku připravenou na základě smluv mezi ministerstvem zdravotnictví a soukromým sektorem, jakož i soukromý geolokační projekt Seznamu, potažmo jeho mapové služby Mapy.cz.
Prvý program stojí na automatickém bluetooth párování zapojených telefonů. V jejich paměti se ukládá seznam identifikačních čísel zařízení, jež se přiblížila na potenciálně rizikovou vzdálenost, a která mohou hygienici na základě svolení uživatele využít v případě, kdy bude zapotřebí zjistit, koho mohl majitel nakazit. Jelikož telefonní číslo účastníků nezná nikdo kromě pověřeného hygienika, pokládá se bezpečnost aplikace za uspokojivou.
Program vyhodnocuje případnou rizikovost kontaktu podle síly signálu a doby trvání. Hygienici tak nebudou obvolávat každého, koho uživatel s koronavirem minul na ulici, ale omezí se na setkání s přibližným rozestupem do dvou metrů a délkou nad patnáct minut.