Uhelná agónie pokračuje: Vymaní se Karvinsko z kleští nejistoty?

Lukáš Černohorský, Zuzana Klusová

OKD při přechodu pod stát před dvěma lety slibovalo vydělat na útlum těžby a odstupné pro horníky. Nyní už je jisté, že tento závazek nedokáže splnit. Piráti z Karviné prosazují řízené ukončení těžby.

Karviná je těžbou uhlí poznamenána jako málo míst v republice. Foto Jakub Patočka, DR 

Když na jaře roku 2018 přebírala krachující těžařskou společnost OKD státem vlastněná akciovka Prisko, kladla si za cíl vydělat do roku 2023 bezmála pět miliard korun na útlum těžby a odstupné pro horníky. Tehdejší šéf Priska Marian Klásek novinářům tvrdil: „Tyto rezervy samozřejmě tvořit budeme a toto dodržíme a splníme.“

Minulý týden společnost OKD dopisem požádala vládu o finanční injekci ve výši 1,2 miliardy. Jde o veškeré prostředky, které těžařský kolos za dobu fungování pod státem investoval do útlumu a obnovy krajiny. Ačkoliv by další finanční krizi OKD mnozí rádi svedli na koronavirus, faktem je, že těžařská společnost byla v několikasetmilionové ztrátě už loni. Letos se tato ztráta měla vyšplhat i bez koronaviru na miliardu.

Kláskův příslib tak dnes budí snad jen ironický úšklebek. OKD si už s největší pravděpodobností nevydělá ani na mzdy zaměstnanců, natož na útlum a odstupné pro horníky. Otázka je, co dál?

Propadající se ceny uhlí na globálních trzích a hrozící krach zřejmě jsou také důvodem, proč se vláda rozhodla během nouzového stavu provoz v dolech na rozdíl od zbytku ekonomiky nezastavit. Obyvatelé Karvinska tak v polistopadové historii zdaleka ne poprvé zakoušejí pocit křivdy a bezmoci, že se na ně stát vykašlal. Zatímco zbytek republiky žije rozvolňováním a přemýšlí nad tím, jak rychle nastartovat ekonomiku, Karvinsko je paralyzované. Nikdo neví, co se bude dít. Příliš důvodů k optimismu ovšem není.

Stále jsou zavřené hranice se sousedním Polskem. Jen pár kilometrů od Karviné se totiž před několika dny nakonec uzavřelo dvanáct dolů. Tamní horníci nyní zůstávají doma za stoprocentní mzdy. Karvinský Důl Darkov, kde se nákaza rozšířila nejvíc, utlumil provoz, horníci jsou ale doma pouze na šedesáti procentech platu.

V dolech ČSM ani ČSA hygiena do půlky června stále nenařídila plošné testování, takže reálný rozsah nákazy na Karvinsku lze jen těžko odhadnout. V polském Slezsku naopak k plošnému testování v průmyslových areálech přistoupili, což vede k úvaze, že vyšší uváděné počty nakažených jsou ovlivněny právě tím.

Celkem logicky tak v regionu roste napětí. Členka představenstva OKD Vanda Staňková nedávno v rozhovoru pro Sdružení hornických odborů mluvila o roce 2025 jako o nejzazším datu konce těžby, připouští ale i možnost dřívějšího útlumu. Všeobecný odklon od uhlí přitom není žádným překvapením. Ještě před sněmovními volbami ale premiér Andrej Babiš hovořil o pokračování těžby až do roku 2030, čímž dal horníkům klamavou naději. Současná situace se ale mění především v tom, že Evropská unie přes Fond spravedlivé transformace a Fond obnovy nasměruje do našeho kraje desítky miliard korun. Podmínkou je však odklon od uhlí. 

Přestože se OKD výrazně odklonilo od původního reorganizačního plánu a měnilo vizi téměř rok co rok, bylo by fér říct lidem na Karvinsku konečně pravdu o tom, na čem jsou, a představit plán útlumu i návazných opatření.

OKD má aktuálně schváleno pokračovat pouze do roku 2020, na další období musí proběhnou nové řízení EIA, kde se budou posuzovat vlivy další těžby na životní prostředí. Času pro rozhodování, jak vidno, není mnoho.

Od vlády očekáváme v nejbližší době harmonogram útlumu, kde by měl být zahrnut také beskydský Důl Frenštát, o jehož likvidaci usiluje hnutí Naše Beskydy už čtrnáct let.

Klíčovou otázkou už dnes není, zda se OKD zavře, ale kdy a jak. My bychom si přáli řízený konec, který Karvinsko netopí a zajistí horníkům důstojné podmínky pro další život.