Karvinsko se vylidňuje, mladí hledají příležitosti jinde, sociální problémy přetrvávají, životní prostředí se sice lepší, ale ne dost. Orlová se tak společně s Karvinou pravidelně umisťují na posledních příčkách v hodnocení kvality života. Ale zaslouží si to? Je to region na odpis, nebo naopak region s nejlepším potenciálem rozvoje?

Jedno je jisté. Nerostné bohatství nám prosperitu nepřineslo a vypadá to, že líp jen tak nebude. Privatizace průmyslových kolosů typu OKD nebo Nové Huti v lidech zanechala hořkost, pocit bezmoci a nedůvěru v politiky. Šrámy na duši místních jdou ruku v ruce se šrámy na tváři zdejší krajiny poznamenané dlouholetou hornickou činností, těžkým průmyslem i technickými rekultivacemi. Přesto já osobně Karvinsko vnímám jako region s obrovskou příležitostí. Máme tady dostatek levného bydlení, školy, školky, sportoviště, pro obchod výhodnou příhraniční polohu, máme to kousek do hor i do Ostravy, jsou tu lázně i památky. Kde je tedy problém?

O útlumu těžby se tady sice mluví od devadesátých let, skutečná restrukturalizace ale doteď neproběhla. Karvinsko roky přešlapuje na místě, zmítá se v nejistotě a nostalgicky vzpomíná na staré časy.

Pomoci strukturálně postiženým regionům měl vládní program RE:START. Od roku 2013 spolkl spoustu peněz. Měl to být český Marshallův plán. Zatímco ten byl ale za čtyři roky naplněn, Karvinsko se ani za sedm let žádné velké proměny nedočkalo. Nabízí se otázka, zda to nebyla spíše další marketingová bublina, která se vyjímá ve volebním programu, na webu i konferenci, ale reálně nic neřeší. Na Karvinsku by to už ale vlastně ani nikoho nepřekvapilo. Lidé už tu jsou tak nějak zvyklí ne neustálá selhání a plané sliby.

Dosavadní politická reprezentace jako by paralyzovaně čekala, až to přijde a předstírala, že se nic nezměnilo. OKD přitom loni vykázalo ztrátu 700 milionů a na příští rok se plánuje miliarda. Ceny uhlí padají, Evropa hlásí odklon od uhlí a slibuje pomoc hornickým oblastem.

Rada města Karviné přesto dala v říjnu 2019 souhlas s další těžbou v malebné městské části Darkov. Pár let předtím už obětovala jinou část Karviné — Staré Město, kde se sice dodnes netěží, ale dvě stě okolních domů už bylo přesto vykoupeno a zdemolováno. Zbytek obyvatel tu dlouhých sedm let žije v roli rukojmích nevyzpytatelných plánů těžařů prakticky bez zájmu radnice. Ta od OKD inkasuje ročně desítky milionů, a tak nedělá problémy.

Proti těžbě aktivně vystupujeme se spolkem S.O.S. Karviná pouze my, Piráti. O to více nás těší, že OKD letos v lednu znovu svou žádost o povolení těžby ve Starém Městě stáhlo. Doufáme, že tentokrát už definitivně. Že tahle bitva je dobojována.

Na letošek plánovaná těžba v Darkově představuje ale další velký problém. Ovlivní Lázně Darkov, plánovanou stavbu obchvatu, domy, zahrádky, řeky i potoky. Místním už dnes jejich domovy praskají, trápí je podzemní voda i otřesy. Mají tedy jasno: Další těžbu nechceme!

Doufali, že už pokračovat nebude. Proč taky, když nepřináší zisk ani prosperitu do budoucna, ohrožuje další rozvoj regionu, má vážné zdravotní dopady pro horníky a ničí krajinu. V čím zájmu tedy vlastně další pokračování těžby je? A kolik nás v důsledku při započtení všech externalit bude stát? Dotujeme si z vlastních daní další devastaci území, jehož obnovu bude vzápětí platit stát a EU?

Já osobně bych byla ráda, kdyby se Karvinsko už začalo skutečně posouvat dopředu a neohlíželo se do zpětného zrcátka dob dávno minulých. Zasloužíme si být bohatší, ale nejen ve smyslu finančním, ale také ve smyslu bohatství příležitostí. Nechceme je odjíždět hledat jinam. Karvinsko skrývá velký potenciál, jen ho někdo musí skutečně chtít probudit.