Šíření koronaviru SARS-CovV2 v okolí dolů společnosti OKD v Moravskoslezském kraji přerostlo do politického sporu. Přestože je nákaza v regionu zřejmě pod kontrolou, její zvýšený výskyt v posledních měsících podle kritiků svědčí o mnohých pochybeních státu, těžařské firmy i místních hygieniků. Doly nyní od začátku července stojí, plošné testování v provozech ČSM-Sever a ČSM-Jih totiž odhalilo dvacetiprocentní podíl nakažených.

Situací na Karvinsku se ve čtvrtek zabývala mimořádná schůze Poslanecké sněmovny, kromě mnohahodinové rozpravy ovšem nepřinesla nic podstatného. Poslanci ODS, Pirátů, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN téměř od rána do večera kladli rozličné otázky ministru zdravotnictví Adamu Vojtěchovi (nestr. za ANO) a upozorňovali, že rozšíření viru mezi horníky bylo možné zabránit. Stát, OKD a hygienici ovšem nereagovali včas a podcenili prvotní ohnisko na dole Darkov.

„Když OKD postihla epidemie, stát se ve vlastní firmě rozhodl ignorovat [potřebu] omezení provozu. Havíři museli do práce, nic jiného jim nezbývalo. Dokonce byli nařčeni, že oni sami mohou za rozšířeni epidemie,“ poznamenala Pavla Golasowská (KDU-ČSL), jež při minulých volbách vedla v Moravskoslezském kraji lidoveckou kandidátku. 

Svým vystoupením odkazovala na dřívější vyjádření vládních politiků i moravskoslezského hejtmana Ivo Vondráka (ANO), podle nichž za epidemií stála údajná nezodpovědnost horníků. Ti měli navzdory rizikům kupříkladu chodit na pivo. Obdobně jako Golasowská tepali postup státu i další zákonodárci. Zdůrazňovali, že se v OKD mělo mnohem dříve přestat těžit a naopak začít hromadně testovat „Vláda se na Karvinsko a celý Moravskoslezský kraj vykašlala,“ prohlásil Jakub Janda (ODS).

Výtky od počátku celé kauzy vršili také Piráti v čele s Olgou Richterovou a zastupitelkou Karviné Zuzanou Klusovou. Ta spolu s dalšími místními politiky žádala premiéra Andreje Babiše (ANO) i epidemiologa Romana Prymulu o preventivní omezení důlního provozu již koncem března, ovšem bez výsledku. 

Poslanec ANO a dlouholetý zaměstnanec ostravsko-karvinských dolů Josef Hájek výtkám oponoval tím, že stát neselhal nyní, ale před lety, kdy OKD zprivatizoval miliardář Zdeněk Bakala. Opoziční poslance prý horníci ve skutečnosti nezajímají. „Zuzana Klusová, ta má ráda horníky, jako pan [předseda SPD Tomio] Okamura migranty,“ uvedl Hájek.

S horníky se téměř nikdo nebaví

„Zaměstnanci OKD [jsou] frustrovaní. Mnoho z nás je v karanténě, protože jsme se setkali s pozitivními kolegy. Mzda v karanténě [činila] šedesát procent ze mzdy. Většina pozitivních byla infikována v práci, protože do té museli docházet, aniž by to mohli nějak ovlivnit, jsou postiženi oni i jejich rodiny. A to nejen finančně,“ uvedlo Sdružení hornických odborů posledního června s tím, že na rizika upozorňovalo dlouhodobě.

Nynější šestitýdenní odstávka dolů funguje z hlediska pracovního práva jako takzvaná překážka na straně zaměstnavatele. Pracovníkům z pozastavených provozů tak sice náleží plná mzda, ovšem pouze v základní výši bez odměn. Tím se přinejmenším teoreticky snižuje příjem hlavně agenturním pracovníkům. Agentury prý plánují platit více než nezbytné minimum, systémově je ovšem do takto vstřícného postoje nic netlačí.

Množí se navíc zprávy, podle kterých hromadné testování v OKD komplikovaly zmatky a někteří Covid-pozitivní horníci museli čekat na výsledky dlouhé dny, aniž jim kdokoli řekl, co mají dělat. Podle Vojtěcha se jedná o ojedinělé případy. Kolika důlních zaměstnanců se podobná pochybení týkají, ale zřejmě nikdo neví — horníci do médií mluví málokdy, navíc kvůli obavám o práci zpravidla neuvádějí plné jméno.

Doly se měly zavřít, odpovědnost ale všichni odmítají

Hlavní otázkou zůstává, kdo za nastalou situaci nese vinu. Hejtman Vondrák před časem uznal, že někdo selhal, odmítl ale být konkrétní. Sám odpovědnost odmítá s tím, že nemohl jen tak nakázat uzavření dolů. Oproti jinému druhu krizí, kupříkladu povodním, prý ani nešlo vyhlásil oficiální stav nebezpečí. To ve Sněmovně zpochybnil Stanislav Juránek (KDU-ČSL), který patřičný krizový zákon vykládá jinak.

V době, kdy se koronavirus mezi horníky OKD objevil, byl nicméně vyhlášen nouzový stav, při němž — jak kritici zhusta zmiňují — vláda nařídila preventivně uzavřít ledacos. Skončil až půlnocí po neděli osmnáctého května, kdy hygienici na dole Darkov již evidovali sedmnáct případů Covid-19. Do úterý číslo narostlo na dvaaosmdesát.

Vláda ovšem tvrdí, že více udělat nemohla. „Všechna rozhodnutí ohledně viru dělali epidemiologové, dělali hygienici. Nedělala to vláda, vláda to schvalovala. Pokud někdo říká, že my jsme měli zasahovat v OKD, tak pokud někdo měl, tak to měli být hygienici,“ hájil se premiér Babiš v posledním vydání svého pořadu „Čau, lidi“.

I Vojtěch uvádí, že řešení karvinského ohniska — alespoň od ukončení plošných preventivních opatření — je v gesci nanejvýš vytížené místní hygienické stanice. V době, kdy měla odpovědnost ještě vláda, nebyl prý k plošnému uzavření dolů dostatek dat. Teď je situace podle ministra pod kontrolou. 

„Nemůžeme z jednoho ohniska dělat fatální selhání systému. Naopak to, že se podařilo ohnisko masivně testovat a dočasně to vedlo k nárůstu nakažených, je vlastně dobře,“ zdůraznil Vojtěch při sněmovní rozpravě. V podobném duchu se vyjadřují i hygienici. Do sporu ohledně vládní odpovědnosti se ale nečekaně vložil Prymula, který v rozhovoru pro Reflex přímo řekl, že „některé doly se měly zavřít podstatně dříve“. Odmítl také Babišovo přesouvání odpovědnosti na hygieniky.

Chaos plynoucí z politických sporů popuzuje především místní. Svazek měst a obcí okresu Karviná viní za neurčitost informací vládu, ministerstvo i ostravskou hygienickou stanici najednou a požaduje, aby stát s místními začal srozumitelně komunikovat.

„[Svazek] považuje za nepřijatelnou nedostatečnou informovanost měst a obcí ohledně aktuálního vývoje počtu nemocných a způsobu jejich vykazování, lidí v karanténě na jejich území, kdy ze dne na den dochází k výrazným úpravám v uváděných počtech a lze například lehce zpochybnit údaje o vykazovaných uzdravených,“ uvedli starostové z Karvinska v úterním společném prohlášení.

Spor může mít i trestněprávní dohru. Ekologové z Greenpeace totiž podali na OKD trestní oznámení za údajné šíření nakažlivé nemoci. Do toho později zahrnuli i krajské hygieniky. „Když jsme podali trestní oznámení na OKD, začali se nám ozývat horníci, většinou pod podmínkou zachování anonymity. Někteří z nich byli naštvaní i na krajskou hygienickou stanici a vyzývali nás, ať podáme trestní oznámení i na ní, protože je nechala na holičkách,“ vysvětlil mluvčí organizace Lukáš Hrábek.

Vláda se z případu OKD zřejmě nepoučí

Epidemiologové věří, že se ohnisko kolem dolů OKD podařilo izolovat. Co se stane nyní, ovšem není zřejmé. Piráti žádají, aby stát zajistil testování všem zaměstnancům OKD i členům jejich domácností. Vojtěch na sněmovním zdravotnickém výboru ve středu slíbil, že se tak s jistými výjimkami stane, a to do devatenáctého července. Podle Pirátů se má testovat rychleji a s jasnější metodikou.

Současné šíření viru představuje podle mnohých zásadní zkoušku systému, který vláda označuje za chytrou karanténu 2.0. Tu Petr Třešňák (Piráti) při sněmovní rozpravě přirovnal k manželce detektiva Columba, o níž je sice stále slyšet, nikdo ji ovšem nikdy neviděl. Uvedený mechanismus má mimo jiné usnadnit práci hygieniků a umožnit rychlejší testování. I hejtman Vondrák si ve Sněmovně nicméně postěžoval, že má v kraji řadu odběrových míst, schází k nim ale lidské síly.

Podle opozičních politiků svědčí zmatek o mezerách ve vládní strategii boje s Covid-19, žádný konkrétní výstup se jim ovšem nepodařilo prosadit. Navzdory tomu, že se mimořádná schůze dolní komory zabývala Karvinskem více než šest hodin, všechny návrhy kritických usnesení zablokovala koalice politického hnutí ANO a ČSSD s podporou komunistů. 

„Vláda nám nezodpověděla otázky ohledně funkčnosti testování a chytré karantény, které má veřejnost právo znát. Koaliční poslanci odmítli návrhy, které by zavázaly vládu zefektivnit projekt chytré karantény, zvýšit počet testů a nastavit strategii případné další vlny pandemie,“ poznamenal po jednání předseda STAN Vít Rakušan.

Hojně skloňovaná druhá vlna SARS-CoV-2 se zatím nekoná. Ministerstvo zdravotnictví k pátečnímu ránu eviduje 4439 aktivních případů. Nejsilněji zasažené zůstává Karvinsko s celkově 299 případy Covid-19 na sto tisíc obyvatel, podíl hospitalizovaných zde ale zůstává nízký a většina nakažených má velmi mírné příznaky. I tak Moravskoslezský kraj dlouhodobě eviduje druhý největší počet úmrtí s Covid-19: osmašedesát. Bilanci nadále vede Praha.