Bezmoc, strach a zlost. S takovými pocity se na mě na počátku nouzového stavu začali obracet horníci kvůli obavám z vypuknutí nákazy v provozech společnosti OKD. Míru jejich zoufalství asi nejlépe dokresluje fakt, že u horníků nejsem pro své dlouholeté aktivity za utlumování těžby zrovna populární. Člověk nemusí být epidemiolog, aby mu bylo jasné, že důlní provozy jsou časovaná bomba.

Když jsme tedy v půlce března začali psát první dotazy a varování na hygienu, OKD i odbory, očekávala jsem, že se už všichni situací určitě intenzivně zabývají a připravují se na různé epidemiologické scénáře. Z obdržených odpovědí mi ale bylo jasné, že spíše sázejí na zázrak a doufají, že se COVID-19 karvinským šachtám vyhne.

Stovky lidí spolu ve sprchách, šatnách, jídelně, namačkaných v kleci při cestě do dolu. Respirátor vadí i při chůzi, natož při těžké práci v horku a prachu, a to pomíjím společné pauzy na cigárko. V jednom se horníci shodují: na šachtě ani při nejlepší vůli zabránit šíření koronaviru nelze.

V odpovědích ale stálo, že jsou opatření dostatečná a odpovědnost je už dále na jednotlivcích. To mě, přiznám se, zvedlo ze židle, a tak jsme jako opoziční zastupitelé v Karviné poslali 23. března otevřený dopis přímo premiérovi a Romanu Prymulovi. Odpověď ale přišla víceméně tatáž. O omezení provozu se neuvažuje, OKD opatření konzultuje s hygienou a jsou dostatečná.

Tou dobou už přitom byly několik dní zavřené i velké automobilky jako například kolínská TPCA. OKD navíc zcela selhalo v krizové komunikaci, když téměř dva měsíce nevydalo jediné prohlášení a nezveřejňovalo ani přibývající počty nakažených.

V druhé půli dubna OKD dokonce zrušilo zkrácené směny, díky nim se mělo zamezit potkávání ve společných prostorách. Až do současnosti ignorovalo problém se společnými autobusy pro zhruba čtyřicet lidí a dál najímalo agenturní zaměstnance z Polska, kde se mezi horníky nákaza už dávno rozšířila a nakažených je okolo čtyř tisíc.

Ani kritická situace za humny Karviné ale OKD k větší opatrnosti nevedla. Napsali jsme tedy další otevřený dopis ministryni financí, pod níž OKD spadá. Volali jsme po plošném testování a utlumení provozu na Darkově. To ale všichni odmítali. Až do chvíle, kdy situace vygradovala.

Pozitivních už je na Karvinsku víc než dvě stě lidí, tři sta padesát je v karanténě. Zatímco velké automobilky, jako kolínská TPCA, nechaly zaměstnance dva měsíce doma za pětaosmdesát až sto procent platu, horníci prý dostanou jen šedesát procent.

A obávám se, že ani teď není boj u konce, pravděpodobně jsme čekali moc dlouho. Nákaza se totiž potvrdila už i na dalších dolech. Plošné testování se tam ale podle OKD neplánuje. Co platí dnes ovšem nemusí platit zítra. To je bohužel hlavní poučení, které jsem si z dění posledních dní odnesla. A tak jsem se ještě zeptala Krajské hygienické stanice na pár nejasností:

V pondělí 18. května bylo testováno cca pět set horníků pracujících na Dole Darkov. Po absolvování testu ovšem všichni společně pokračovali do zaměstnání, aniž by znali výsledky. Jelikož se poté nákaza u řady z nich prokázala, je pravděpodobné, že i ti zaměstnanci, kteří měli negativní test z pondělního rána, se mohli nakazit následně od svých kolegů.

Zajímalo mě tedy, zda budou znovu testováni i ti zaměstnanci, kteří už testy absolvovali v pondělí? Jelikož OKD zakázalo zaměstnancům Dolu Darkov přesouvat se na jiná pracoviště až 20. května, hrozí logicky nákaza také v jiných důlních provozech než pouze na Darkově. Plánuje tedy OKD plošně testovat i na dolech ČSM nebo ČSA?

Poslední můj dotaz se týkal karantény.

Několik pozitivních horníků informovalo o tom, že ne všichni rodinní příslušníci, kteří s nimi přišli do kontaktu, byli otestováni a posláni do karantény. Mohu se zeptat, proč tomu tak je?

Odpovědi jsem ale nedostala. Bylo mi tentokrát sděleno, že je poskytnout nelze. Otevřenost a pravdivé informování veřejnosti se tady moc nenosí. O tom jsem se mnohokrát přesvědčila také při přemlouvání horníků, kteří jsou se mnou v kontaktu, aby promluvili o situaci do médií.

I přes záruku anonymity zdroje se tak báli vyhazovu, že jsem si připadala jako v úplně jiném století. Těm statečným děkuji! I díky Vám se snad podaří předejít nejhoršímu scénáři, kterým by byla izolace Karviné a přetížené nemocnice.