Zaměstnanci Ryanairu založili české obory. Firma je za to hodila na dlažbu

Šárka Homfray

Tři zaměstnanci české pobočky Ryanairu dostali výpověď poté, co se stali členy nově vzniklé odborové organizace. Firma situaci vysvětluje propouštěním způsobeným koronavirovou krizí.

Za propuštěné zaměstnance se postaví Odborový svaz dopravy. Foto WmC

Jen několik málo dní poté, co odborová organizace B.United ohlásila svůj vznik v největší evropské nízkonákladové letecké společnosti Ryanair, dostali její tři členové výpověď. Informaci Deníku Referendum potvrdil Odborový svaz dopravy, pod nějž B.United spadá. Následně vznikla také on-line petice na podporu propuštěných odborářů.

Naše noviny stojí v první linii boje za svobodnou novinařinu a lidská práva. Podpořte nás a přidejte se k nám!
×

Podle dostupných informací společnost dala odborářům výpověď účelově, aby znemožnila fungování odborové organizace. Tato praxe není ani u nás ani v jiných státech nijak neobvyklá. Z větších domácích kauz si můžeme připomenout například Kik Textil, který v roce 2017 propustil několik vedoucích poboček krátce poté, co založily odborovou organizaci. Odškodnil je až zhruba rok a půl po jejich propuštění.

Luboš Pomajbík, předseda Odborového svazu dopravy v tiskové zprávě z 4. června ke kauze napsal: „Odborový svaz dopravy je připraven pomoci neoprávněně propuštěným zaměstnancům společnosti Ryanair, a bude-li to nutné, zajistí i právní zastoupení před soudem. Pracovní smlouvy se řídí českým právním řádem — a je to v nich výslovně uvedeno —, proto se musí řídit i naším zákoníkem práce. Nelze rozdávat nezákonné výpovědi. Víme, že společnost provází pověst špatných pracovních podmínek, Odborový svaz dopravy nepřipustí, aby současná koronavirvá krize byla zneužívána k protiprávnímu jednání.“

Naráží na to, že Ryanair situaci vysvětluje tím, že už na počátku května ohlásil v souvislosti s pandemií nového koronaviru propuštění tří tisíc lidí z celé skupiny. V Praze má o práci přijít dvacítka zaměstnanců.

Častá praktika

Že je tato praktika relativně častá, ovšem vůbec neznamená, že je v pořádku. Její závažnosti spatřuji zejména ve dvou ohledech. Jednak tímto krokem zaměstnavatel vyjadřuje absenci základního respektu vůči zaměstnancům a jejich zástupcům. Dále — a to je neméně závažné — stejnou mírou opovrhuje jednou z nejdůležitějších právních norem, které u nás máme, tedy zákoníkem práce.

Výpověď daná zaměstnavatelem je v našem zákoníku práce upravena poměrně jednoznačně. Pokud se zaměstnanec a zaměstnavatel nedohodnou na skončení pracovního poměru, může být výpověď dána pouze z některého ze zákonem uvedených důvodů. Nicméně i ty je možné připravit „na míru“. Připravit například účelovou organizační změnu není nijak náročné. 

Na odborové funkcionáře tak zákoník práce myslí ještě dalším ustanovením o jejich ochraně. To ovšem není žádná česká specialita. Nezbytnost vyšší ochrany odborových funkcionářů vychází zejména z již řadu desítek let platných úmluv Mezinárodní organizace práce. U nás je pak právní ochrana odborových práv zakotvena už v Listině základních práv a svobod.

Toto „ochranářské“ ustanovení § 61 odst. 2 zákoníku práce stanoví, že v případě člena orgánu odborové organizace, který působí u zaměstnavatele, v době jeho funkčního období a v době jednoho roku po jeho skončení, je k výpovědi nebo k okamžitému zrušení pracovního poměru zaměstnavatel povinen požádat odborovou organizaci o předchozí souhlas. Pokud odborová organizace s touto výpovědí nesouhlasí, nemůže ji zaměstnavatel dát, ledaže by dotčené funkcionáře skutečně dále zaměstnávat nemohl. 

Otázka pro soud

Přesněji řečeno, zaměstnavatel může dát výpověď odborům navzdory jen tehdy, pokud není možné po něm spravedlivě požadovat, aby dané osoby dále zaměstnával. Tuto otázku pak zákoník práce blíže neupravuje, nicméně judikatura, včetně rozhodnutí Nejvyššího soudu, je v této oblasti už poměrně bohatá. Vyplývá z ní poměrně velké množství okolností, které musí zaměstnavatel důkladně zhodnotit předtím, než odborové funkcionáře bez souhlasu jejich organizace vyhodí.

Kromě toho je členství v odborové organizaci uvedeno § 16 odstavce 2 zákoníku práce výslovně jako jeden ze zakázaných diskriminačních důvodů — pokud by se vyjevilo, že výpověď byla skutečně dána z tohoto důvodu, dává to propuštěným do ruky ještě další možnosti, o co žalobu opřít.

Pokud nic z toho splněno nebylo — a zde se zatím zdá, že souhlas odborové organizace dán nebyl — pak může být výpověď nezákonná. O tom ale rozhodne až případné soudní řízení, které by nepochybně trvalo řadu měsíců. Pro aktuálně vyhozené odboráře a zaměstnance, které reprezentovali, je to malá útěcha.

    Diskuse