↗

Z výzkumů vyplývá, že produktivita zaměstnanců, kteří svou činnost vykonávají převážně či zcela z domova, je buď srovnatelná nebo dokonce vyšší. Je tedy zcela legitimní trvat na tom, aby zaměstnavatel jejich zvýšené náklady plně kompenzoval. Foto Pexels, pixabay

V Portugalsku před necelým měsícem zákonodárci přijali novou legislativu, která právně ukotvuje výkon práce z domova a chrání zaměstnance a zaměstnankyně před negativními vlivy s tím spojenými. Letos na jaře se o něco podobného v menším měřítku pokusila i česká vláda — jednala o novele zákoníku práce, která by pravidla pro práci z domova zpřesnila. Celý návrh byl však podle mnoha kritiků nedostatečně propracovaný, a vláda jej proto nepřekvapivě zamítla.

Od té doby se na tomto poli u nás neděje nic, ačkoli se práce z domova stala běžnou součástí našich životů, a vzhledem k vývoji pandemie by bylo mylné se domnívat, že brzy nastane „návrat do kanceláří.“

Bonus?

Z práce z domova, která byla před pandemií zpravidla nabízena jako bonus pro zaměstnance, se nyní u většiny kancelářských profesí stala skoro povinností. Pokud si současní zaměstnavatelé budou chtít udržet zaměstnance, budou v tomto ohledu muset nabídnout něco víc. A inspiraci mohou najít právě v Portugalsku, kde je proplácení nákladů spojených s prací z domova nově povinností.

Vzhledem k tomu, že práce se má vykonávat na náklady zaměstnavatele, proplácení nákladů spojených s jejím vykonáváním z domova by mělo být automatické. Tomu se ale většina českých zaměstnavatelů brání a svým zaměstnancům náklady jednoduše neproplácejí. Vzhledem k inflaci a stále narůstajícím cenám energií a věcí běžné spotřeby, se tak může situace pro některé zaměstnance stát finančně složitá.

Zaměstnavatelé by proto měli zajistit, aby jejich zaměstnanci nebyli byrokraticky nezatěžováni dokládáním různých vyúčtování, a nastavit jasná a jednoduchá firemní pravidla na proplácení nákladů a zajištění veškerého vybavení pro práci z domova. Portugalsko legislativně stvrzuje i právo odpojit se a po pracovní době nebýt pro zaměstnavatele k zastižení. Zaměstnavateli bude dokonce nově hrozit stíhání, pokud režim klidu a odpočinku naruší.

Dobré pro všechny

To, co nám práce z domu ukázala, je kromě jiného i tenká hranice mezi soukromým a pracovním životem, která vedla k zvýšenému stresu a přepracovanosti na straně zaměstnanců a tendenci mít pracovníky více pod kontrolou na straně zaměstnavatelů. Proto Portugalsko zavádí také možnost pracovat z domova bez předchozí domluvy se zaměstnavatelem, pokud má zaměstnanec dítě mladší osmi let. Toto opatření zajišťuje zaměstnancům, kteří svůj čas musí dělit mezi práci a péči o děti, větší flexibilitu.

Z výzkumů vyplývá, že produktivita zaměstnanců, kteří svou činnost vykonávají převážně či zcela z domova, je buď srovnatelná nebo dokonce vyšší. Je tedy zcela legitimní trvat na tom, aby zaměstnavatel jejich zvýšené náklady plně kompenzoval. Jak ho k tomu ale přimět?

Těžko. V České republice se totiž legislativa spojená s prací z domova pravděpodobně měnit nebude nebo alespoň ne brzy. Oproti Portugalsku, kde vládne Socialistická strana vedená premiérem Antóniem Costou, nám zde chybí relevantní politická síla, která by potřebnou změnu zákona prosazovala.

S faktickou absencí levicových stran v nové vládě bude těžké ve prospěch pracujících prosadit cokoliv. Nezbývá proto než se spolehnout na odbory, jejichž prostřednictvím by měli zaměstnanci pro práci z domova požadovat stanovení pravidel a prosazovat jejich ukotvení do kolektivních smluv. Inspiraci hledejme třeba v Portugalsku.