Práce z domova v právním vakuu. Ministerstvo novelu zákoníku práce nechystá
Jan GruberKoronavirová krize urychluje proměny světa práce. Mnozí lidé začali pracovat z domova. A odborníci odhadují, že home office se stane běžnou součástí jejich životů. Zákoník práce jej ale upravuje jen kuse a jeho novelu vláda nepřipravuje.
Počet lidí, kteří pracují mimo pracoviště zaměstnavatele, každým rokem stoupá. Home office ovšem není v české legislativě dostatečně jasně upravena a podle odborníku připomíná jakousi „černou skříňku“. Vláda, respektive ministerstvo práce a sociálních věcí ovšem změnu příslušné legislativy v tomto volebním období předložit nehodlá.
Svět práce se pod vlivem postupující digitalizace proměňuje. Probíhající krize způsobená koronavirem SARS-CoV-2 tento proces ještě urychlila. Nejeden zaměstnavatel, včetně těch v České republice, v minulých týdnech nařídili svým zaměstnancům práci z domova. A experti odhadují, že home office se pro spoustu lidí stane novou normalitou.
Pracovníci Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí ovšem upozorňují, že práce z domova, respektive mobilní práce je ve zdějším právním řádu nedostatečně ukotveným instrumentem, což jeho využití v praxi značně komplikuje a vzbuzuje řadu otázek, na něž platný zákoník práce nedává žádné nebo nejasné odpovědi.
„Úprava práce mimo pracoviště je značně úsporná, takže zapomíná na spoustu důležitých aspektů. Nesměřuje totiž primárně k home office, ale spíše k režimu úkolových prací,“ potvrdila Deníku Referendum právnička Českomoravské konfederace odborových svazů Šárka Homfray s tím, že neřešena zůstává například otázka bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
Práce z domova jako ‚černá skříňka‘
Zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci předpokládá, že pracoviště zaměstnavatele i jiné dohodnuté místo výkonu práce jsou si z pohledu dodržování podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci rovny. Jeho naplňování je ovšem podle výzkumníků Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí při práci z domova značně komplikované.
To ostatně potvrzuje i ředitel Znaleckého ústavu bezpečnosti a ochrany zdraví Petr Skřehot. „Zaměstnavatel má na jedné staně povinnost vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní podmínky, na stranu druhou ale není u zaměstnanců pracujících doma schopen tomuto závazku efektivně dostát,“ napsal v časopise Práce a mzda.