Nový koronavirus neznamená nápor jen pro zdravotnictví, ale — možná na první pohled poněkud překvapivě — také pro internetovou infrastrukturu. S tím, jak čím dál tím více zemí uvaluje na svá obyvatelstva různě přísná omezení pohybu ve fyzické realitě, stoupá potřeba komunikovat digitálně.

Na internet se přesunují pracovní porady, školní a univerzitní výuka, styk s úřady, ale také řada volnočasových aktivit, jako jsou prohlídky sbírek světových muzeí a galerií, ale například i pražskými kiny pořádané projekce filmů. V důsledku toho, že se lidem doporučuje či v řadě zemích již přímo nakazuje být co nejvíce doma, roste také objem dat spotřebovaných na běžnou zábavu v online prostoru — streamování hudby a filmů, hraní počítačových her nebo procházení sociálních sítí.

Šéf Facebooku Marc Zuckerberg například hovoří o dramatickém nárůstu používání Facebooku, který dalece překračuje obvykle nejhustší provoz na Nový rok. Totéž firemní impérium eviduje také zdvojnásobení počtu hovorů vedených přes Whatsapp a Messenger.

Evropská komise zase přistoupila k domluvě se streamovací službou Netflix, aby pokud možno snížila rozlišení a rychlost přenosu svých filmů a seriálů, a tím odlehčila internetové infrastruktuře. Firma oznámila, že omezí datový tok na území Evropské unie o čtvrtinu, přičemž se pokusí zachovat co největší kvalitu obsahu.

Ve Francii tento týden dokonce kolovala informace, že by Netflix, YouTube a jiné podobně datově náročné služby mohly být zakázány zcela. Ve Švýcarsku tímtéž pohrozil tamní parlament.

Situace však podle všeho zdaleka není dramatická. Kupříkladu největší německý datový uzel DE-CIX má maximální kapacitu 54,1 terabitů za sekundu, v současnosti se ale užívá v průměru jen 6,1 terabitů, i když byl v poslední době skutečně zaznamenán asi desetiprocentní nárůst. Rezerva je ještě velká.

Problémy nastávají spíše dočasně nebo lokálně, kupříkladu ve Spojených státech amerických či Itálii. Jedná se o situace, kde jednotlivé přípojky či servery nezvládají nápor, případně nedisponují dostatečně dobrým síťovým pokrytím.

Provozovatelé internetové infrastruktury obvykle počítají s tím, že se vytížení sítě během dne mění. Tím, že nyní tráví výrazně více lidí čas doma, používá videokonference či hraje online hry, se užívání sice rapidně nezvyšuje, ale trvá delší dobu. Datové toky takto zesílily i v České republice, síť ovšem bez větších problémů drží.

Větší skok podle sdružení internetových poskytovatelů Nix.cz nastal po pozastavení školní docházky, ani ten ovšem nevyvolal kolaps. Větší výpadky či zpomalení odezvy zaznamenal pouze web ministerstva zdravotnictví zavalený nárazově přístupy od mnoha tisíc občanů hledajících informace o aktuálních vládních nařízeních.

V případě nouzové situace je dočasné blokování jednotlivých služeb jak technicky možné, tak potenciálně právně přípustné. Odporovalo by nicméně principu tzv. síťové neutrality, jejíž dodržování je pro zastánce svobodného internetu jednou z největších hodnot vůbec.