Současná pravidla pro obsah příspěvků na online sociální síti Facebook nedokážou zajistit, aby se na platformě přestaly šířit nesprávné nebo zavádějící informace o změnách klimatu. Dokazují to dvě výzkumné zprávy, které vyšly v uplynulých týdnech.

Výzkumníci občanské organizace Stop Funding Heat zkoumali data a výsledky zhruba stovky předchozích studií a investigací. Na jejich základě zjistili, že systém kontroly ze strany Facebooku obvykle nedokáže zachytit příspěvky, které rozšiřují zkreslený obraz o klimatické krizi.

„Lidé by rozhodně měli být svobodní v tom, co říkají a zveřejňují, ale svoboda projevu se nerovná svobodě dosahu. Facebook má kontrolu nad tím, jak moc se nevhodný obsah šíří,“ uvedl pro web DeSmog hlavní autor výzkumu Sean Buchan.

Autoři z organizace Stop Funding Heat z kritiky Facebooku vyvozují i doporučení, která by jeho provozovatelé mohl aplikovat, aby se nesprávné informace o klimatu přestaly významně rozšiřovat. Navrhují například, aby aktualizovali vnitřní politiky a pravidla a byli otevřenější ohledně fungování algoritmů, jež vybírají, jaký obsah se uživatelům zobrazí.

Facebook nicméně neselhává pouze v kontrole běžných příspěvků. Podle výzkumné zprávy se ukazuje, že platforma nedokáže reagovat ani v situaci, kdy si některý z uživatelů zaplatí propagaci obsahu s informacemi, které jsou v rozporu se současným poznáním o změnách klimatu.

Podle hlavního autora studie Seana Buchana by právě v tomto případě měl Facebook zasáhnout razantně a obdobný obsah úplně vyřadit ze systému placených kampaní. „Všechna naše doporučení směřují ke snížení dosahu, nikoli k cenzuře. Jedinou výjimkou jsou placené reklamy, protože jasně zastáváme názor, že by žádná organizace včetně Facebooku neměla přijímat peníze za to, že šíří falešné informace o klimatu,“ vysvětlil Buchan.

Falešné informace o klimatu nabízí platforma milionům uživatelů

Šíření zavádějících a nesprávných informací zkoumali také zástupci občanské organizace Avaaz. Zaměřili se pouze na Spojené státy americké v prvních dvou měsících od nástupu prezidenta Joea Bidena do úřadu.

Do datového souboru zahrnuli přes sto šedesát příspěvků, které obsahovaly nesprávné a zavádějící informace o klimatu, klimatologii a obnovitelných zdrojích energie. Část obsahu vycházela i z falešných informací, které stavěly na aktuálních událostech souvisejících s klimatickou změnou, například sněhové bouři v Texasu.

Vybraný obsah ve výzkumníky sledovaném období získal přes pětadvacet milionů zhlédnutí. Nejúspěšnější příspěvky měly dokonce větší dosah než novinářské texty listů New York Times nebo Washington Post o klimatu a energetice.

„Nejvíce rozšířený narativ mezi zkoumanými příspěvky prosazoval myšlenku, že obnovitelné zdroje energie nejsou efektivní ani spolehlivé,“ uvádějí výzkumníci v textu zprávy. Podobné příspěvky tvořily polovinu všech interakcí a měly přes téměř třináct milionů zhlédnutí.

Na problémy se šířením nesprávných a zkreslených informací o klimatu a klimatické změně na Facebooku přitom výzkumníci upozorňují dlouhodobě. Podle organizace Avaaz stejně jako podle zástupců iniciativy Stop Funding Heat však provozovatelé platformy stále nedělají dost pro to, aby nastavili mechanismy, které podobným praktikám dokážou skutečně zamezit.

Facebook spustil speciální oddíl s informacemi o klimatu

Zda Facebook hodlá nějakým způsobem reagovat na zjištění výzkumných zpráv, se dotazovali novináři portálu Climate Home News. Zástupci sociální sítě odpověděli, že pro uživatele loni vytvořili nový oddíl platformy s názvem „Informační centrum klimatologie“, kde zveřejňují ověřené informace a vyvracejí nejčastější fámy o změnách klimatu.

Podle autorů zmíněných výzkumů nicméně pouhé vytvoření stránky pro boj s falešnými informacemi o klimatu nestačí, pokud síť dál dovoluje, aby se obsah či placené reklamy popírající změny klimatu dál šířily. Publicista Brian Kahn z online magazínu Earther navíc poukázal na to, že celý obsah klimatického webu Facebooku až příliš řeší jednotlivosti a nevěnuje se potřebným systémovým řešením.

„Informační centrum klimatologie zahrnuje fakta, grafy a zprávy o klimatické krizi, které naprosto ignorují jakékoli systémové změny, jež jsou pro debatu o klimatické změně nezbytné,“ napsal. „Celé to působí jako velké gesto, které jen odvádí naši pozornost od skutečných řešení klimatické změny a od role, kterou Facebook hraje v podkopávání možností tato řešení prosadit,“ dodal.

Jak politika Facebooku ohledně obsahu dokáže zkreslit dostupnost informací o tématech souvisejících s klimatickou krizí, dokazuje i příklad z loňských prezidentských voleb ve Spojených státech. Platforma tehdy po zkušenostech z předchozích kampaní zablokovala možnost zaplatit si politické reklamy.

Co lze za takovou reklamu považovat, nicméně Facebook definoval velmi obecně. Pomyslným sítem proto často neprošly ani propagované příspěvky ekologů. Například v případě výstavby ropovodů tak nastala situace, kdy fosilní korporace mohly dál šířit placenou cílenou reklamu s propagací staveb, ale obsah vytvořený iniciativami za ochranu klimatu a proti budování ropovodů Facebook odstraňoval jako politický.

Jeden z mála úspěchů v nátlaku na Facebook z poslední doby tak vedl opět skrze finance nadnárodních korporací. Část z nich se loni v létě na popud občanských organizací rozhodla, že bude platformě platit nižší nebo žádné částky za reklamu, protože neřeší nenávistné projevy dostatečně důsledně. Facebook pak skutečně několik změn v pravidlech a algoritmech provedl, ačkoli se tomu předtím několik let vyhýbal.

Další informace:

• Avaaz: Facebook's Climate of Deception: How Viral Misinformation Fuels the Climate Emergency
• Stop Funding Heat: Stop Funding Heat Calls on Facebook to Stop Spreading Climate Denial
• Climate Home News: Facebook fuels climate misinformation online, report finds
• DeSmog: ‘Overwhelming’ Evidence Facebook is Failing to Tackle Climate Misinformation