USA chtějí soudně rozštěpit Facebook. Pořádné řešení se ale nevyhne politice
Jan KašpárekDigitální korporace kontrolují významnou část komunikace. Participace na jejich platformách dávno není dobrovolná a giganti disponují ohromnými daty. Skutečné řešení přesahuje současný právní rámec, a musí se proto stát předmětem politiky.
Digitální korporace Google a především Facebook se ve Spojených státech amerických potýkají s antimonopolními žalobami úřadů. V případě firmy Marka Zuckerberga se jedná o spor s naprostou většinou amerických států souběžně s Federální obchodní komisí. Obě žaloby čítají dohromady i bez příloh přes sto — pro veřejnost místy začerněných — stran, na nichž právníci vypravují příběh Facebooku tak, jak se to Zuckerbergovi jistě nelíbí.
Rozebírají nejen fungování softwaru, ale především to, jak dospěl od bizarního vysokoškolského webu FaceMash k miliardám uživatelů a dominantnímu postavení na trhu, který ve srovnatelném rozsahu před Facebookem neexistoval. Úspěch nepřineslo jen to, že síť „pomáhá navázat kontakt s lidmi ve vašem životě a sdílet s nimi své příspěvky“, jak Facebook inzeruje na přihlašovací stránce, ale i konkurenční strategie popisovaná žalobci suše jako „buy or bury“: koupit, nebo pohřbít.
Facebook skoupil množství aplikací a navázaných společností, ve kterých jeho funkcionáři viděli nejen možný přínos pro rozvoj vlastní firmy, ale také konkurenci. Žaloby zmiňují vcelku otevřené vytlačování protivníků skrze technologickou převahu, kdy Facebook odřezával možné protihráče od svého programovacího rozhraní (takzvaného API) kvůli údajným porušením podmínek či podobnosti některých rysů aplikací.
Nejdiskutovanější převzetí se týká Instagramu (v roce 2012) a WhatsAppu (o dva roky později). U prvé sociální sítě zaměřené na sdílení fotek proběhla miliardová akvizice v době, kdy se firma teprve rozbíhala a Instagram evidoval „jen“ 30 milionů uživatelů oproti současné miliardě. Pro srovnání: Facebook tehdy používala miliarda lidí, nyní velmi zhruba 2,7 miliardy.
Korporace investicí eliminovala sílícího protivníka a zajistila si zároveň slušnou budoucnost. Uživatelé v průběhu let stále více preferují vizuální obsah před textem, rychlé pořizování relativně kvalitních snímků a videí na telefon je snazší než kdy předtím a instagramová „storíčka“ přesně odpovídají poptávce nemalé části mladých a internetově velmi čilých uživatelů.
Instagram, přestože je menší než Facebook, se teď stal motorem Zuckerbergova růstu a prostředkem k výrazně snazší distribuci reklam, než jaké umožňuje konzervativnější, byť jistě rozlehlejší síť. U mladých lidí a v regionech s obzvlášť dynamickým digitálním trhem — tedy typicky velmi osobitém Japonsku — Instagram převyšuje modré F nejen v přístupnosti aktuálním trendům, ale i v počtu uživatelů.