Nesnesitelná lehkost banu Donalda Trumpa
Adam ŠenkBlokace Trumpových komunikačních kanálů byla nezbytným krokem. Její šíře a lehkost, s níž proběhla, ale ukazují na další hrozbu dnešního světa. Demokracii, neohrožují jen exponenti autoritarismu, ale především zájmy technologických gigantů.
Těžko byste hledali v posledních letech ikoničtější dvojici. „Nejmocnější muž planety“ a jeho Twitter. V posledních dnech se ale ukazuje, že nic netrvá věčně, a i tato romance dospěla k hořkému konci. Sociální síť dosluhujícímu prezidentovi jeho účet nejprve zablokovala a poté navždy zrušila. Současně s tím se v plné nahotě vyjevilo, kdo opravdu drží v ruce otěže moci. A není to ani Donald Trump, ani jeho nástupce Joe Biden.
Bez nadsázky se dá říci, že Donald Trump, ostatně jako mnozí z nás, se svým twitterovém účtem ráno vstával a večer usínal. Komunikoval skrze něj se svými voliči a příznivci, vysílal jeho prostřednictvím signály do své strany, nastavoval vnitrostátní i národní agendu, hýbal akciovými trhy, ale také nezřídka překračoval hranice, které se zdály být do té doby pro americké prezidenty nepřekročitelné.
Trump tak dokonale zapadal do ekonomického modelu sociálních síti. Jeho aktivita měla velký dosah, mobilizovala jeho příznivce i odpůrce, a ti tak kvůli Donaldu Trumpovi trávili na Twitteru o něco víc času, než by trávili bez Donalda Trumpa. Tito uživatelé a jejich pozornost se pak dají prodat inzerentům a proměnit v zisk. Tak totiž byznysový model sociálních sítí funguje.
Od listopadových prezidentských voleb v USA však Donald Trump začal využívat své účty na sociálních sítích k útokům na samotnou podstatu amerického politického systému. Bezprecedentní zpochybňování legitimity a férovosti voleb vedlo k sérii protestů a vyvrcholilo až násilným útokem na sídlo obou komor amerického parlamentu.