Není vždy snadné se v boji proti dezinformacím zorientovat v tom, kdo je vlastně náš protivník. S nařknutím, že na internetu šíří nepravdivé informace, se setkávají novináři, politici, vlády, a dokonce i naši vlastní prarodiče.

Přestože žádná z těchto skupin není zcela nevinná, odpověď na otázku, s kým že to vlastně zápolíme, je prostá. Jak totiž na sklonku loňského roku prohlásila facebooková whistleblowerka Frances Haugenová, vinu za všudypřítomnost dezinformací nesou samy algoritmy sociálních sítí.

Od svého spuštění v roce 2004 se Facebook ze sítě sloužící k propojování studentů rozrostl na monstrózní sledovací aparát, jenž ve všech koutech světa rozvrací společenskou soudržnost a demokracii. Hromadí demografická data o svých uživatelích — včetně důvěrných informací, jako je třeba tělesná váha nebo těhotenství — a z nich odvozuje jejich sociální DNA.

Data pro kohokoliv

Firma pak data prodává libovolnému kupci, výrobcem šamponů počínaje a ruskými či čínskými tajnými službami konče. Ti pak můžou pomocí takzvaného mikrotargetingu neboli sdělení šitých na míru oslovovat konkrétní skupiny z celkových 2,9 miliard uživatelů sociální sítě. Facebook tak třetím stranám umožňuje ovlivňovat smýšlení veřejnosti a obchodovat s „lidskou budoucností“ — tedy s prognózami rozhodnutí, jež jednotliví lidé v budoucnu učiní.

A tak je Facebook po celém světě využíván k zasévání nedůvěry v demokratické instituce. Jeho algoritmy vyústily v projevy násilí ve skutečném světě, a staly se rozbuškou genocidy v Myanmaru nebo posloužily náboru teroristů v Jižní Americe, Západní Africe či na Blízkém východě.

Lži o volebních podvodech ve Spojených státech, jež šířil bývalý prezident Donald Trump, zaplavily Facebook v období přímo předcházejícím násilným událostem 6. ledna loňského roku v americkém Kongresu. V Evropě zas Facebook pomohl běloruskému diktátorovi Alexandru Lukašenkovi v jeho zvrácených snahách zneužít uprchlíky coby zbraň proti Evropské unii.

Také v České republice se dezinformace pocházející z Ruska šířily právě přes Facebook. Zdejší kyberprostor zaplavily právě prostřednictvím jeho zákeřného kódu.

Má firma Semantic Visions provedla analýzu, podle níž je průměrný český občan vystaven pětadvacetinásobně většímu objemu dezinformací o vakcínách proti covidu-19 než průměrný Američan (viz graf). Situace je tak zoufalá a kroky vlády tak neobratné, že Čechům nezbývá než se spoléhat na to, že danou hrozbu bude monitorovat a bude jí čelit sama občanská společnost. Oporu tak tápající Češi nacházejí například u dobrovolníků známých jako Čeští elfové.

Snahy o zmírnění hrozby, již Facebook pro demokracii představuje, zatím selhávají. V České republice se za účelem identifikovat škodlivý obsah Facebook spojil s agenturou Agence France-Presse (AFP). Ovšem s jediným zaměstnancem na částečný úvazek a s minimální kvótou deseti vyvrácených pochybných příspěvků měsíčně jsou takové snahy jen kapkou v moři dezinformací. Takzvané „Facebook files“ zveřejněné deníkem Wall Street Journal ostatně potvrzují, že Facebook zasahuje „pouze u 3-5 % nenávistných projevů“.

Facebook svým uživatelům sice dává možnost nebýt vystaven cíleným a politickým reklamám, ale ani to není víc než pouhopouhé symbolické gesto. Některé organizace jako Ranking Digital Rights jej proto vyzvaly k tomu, aby cílené reklamy v základním nastavení deaktivovala úplně. Bez výslovného přání uživatelů by tedy zůstaly vypnuty.

Ani to by však nestačilo. Zmíněný mikrotargeting, který je v samém jádru obchodního modelu Facebooku, totiž využívá umělou inteligenci k tomu, aby jako droga uchvátila pozornost uživatelů, maximalizovala jejich reakce a oslabila jejich schopnost uvažovat kriticky.

Mikrotargeting je totiž v mnoha ohledech digitální obdobou nedávné opiátové krize v USA. V jejím případě se však americký Kongres rozhodl lidi před drogami razantně chránit prostřednictvím legislativy, jež má zlepšit přístup ke zdravotní péči, vzdělávání a alternativním formám léčby. Chceme-li obdobně vyléčili svět ze závislosti na fake news a lžích, zákonodárci si budou muset uvědomit realitu dezinformační krize a budou muset přijmout patřičná opatření, počínaje vhodnou regulací mikrotargetingu.