Dezinformace v časech koronavirové pandemie. Čemu lidé uvěřili?

Markéta Gregorová

Koronavirová pandemie se bohužel ukázala jako skvělá příležitost pro šíření dezinformací a dezinformačních narativů. Počet šířených dezinformací celkově se nezvyšuje, zvyšuje se však podíl těch spjatých s virem.

Jedním ze spolehlivých šiřitelů promyšlených dezinformací je ruský státní Sputnik. Repro DR

O dezinformacích dobře víme, že se agilně přizpůsobují aktuálním trendům. V roce 2014 se šířily dezinformace převážně spojené s válkou na Ukrajině, následovala uprchlická vlna (2015), prezidentské volby v USA (2016) a volby do Evropského parlamentu (2019).

Na počátku roku 2020 se na scéně objevil koronavirus. Zdá se, že čím je situace vážnější, tím vyšší je podíl dezinformací.

Itálie — pokusný králík pro šíření dezinformací

Itálie jako první pocítila devastující účinky pandemie a posloužila také jako pokusný králík pro šíření zahraniční propagandy spojené s koronavirem. Bylo prokázáno, že po poskytnutí ochranných pomůcek na začátku března 52 % Italů považovalo Čínu za přátelskou zemi, oproti původním 10 % v lednu téhož roku.

De facto ze dne na den přestala být Čína vnímána jako původce viru, a začalo se na ni nahlížet jako na zachránce, a to díky „rouškové diplomacii“, jak nazval styl sebepropagace čínské vlády hongkongský novinář Brian Wong. Nutno podotknout, že zahraniční propaganda, šířená za vydatné pomoci populistického politického Hnutí pěti hvězd, padla na úrodnou půdu a členské státy EU zpočátku nabízely Itálii minimální nebo žádnou pomoc.

Ve zprávě zveřejněné v květnu italský parlamentní výbor pro bezpečnost republiky (COPASIR) odsoudil infodemii a podrobně popsal úsilí Číny a Ruska manipulovat italským veřejným míněním. Zatímco Čína se více zaměřovala na získávání srdcí a myslí italských občanů, Rusko vsadilo na rozpoutání nedůvěry mezi Itálií a jejími evropskými protějšky.

Skupina Alkemy Lab analyzovala tisíce tweetů obsahujících hashtag #forzaCinaeItalia (#goChinaandItaly) zveřejněný mezi 11. březnem a 23. březnem a zjistila, že 46,3 % z nich bylo rozesláno boty. Automatizovanými účty bylo také zveřejněno 37,1 % tweetů s hashtagem #grazieCina (#děkujemeČíno).

Mezitím se veřejná diplomacie zapojila také do sporných aktivit na sociálních médiích: 15. března mluvčí čínského ministerstva zahraničí Hua Chunyinh sdílel video, které údajně ukazuje italské občany skandující z oken „Děkujeme, Číno!“ s hrající čínskou hymnou v pozadí. Několik zdrojů však vyvrátilo jeho autentičnost.

×