Dezinformace v časech koronavirové pandemie. Čemu lidé uvěřili?

Markéta Gregorová

Koronavirová pandemie se bohužel ukázala jako skvělá příležitost pro šíření dezinformací a dezinformačních narativů. Počet šířených dezinformací celkově se nezvyšuje, zvyšuje se však podíl těch spjatých s virem.

Jedním ze spolehlivých šiřitelů promyšlených dezinformací je ruský státní Sputnik. Repro DR

O dezinformacích dobře víme, že se agilně přizpůsobují aktuálním trendům. V roce 2014 se šířily dezinformace převážně spojené s válkou na Ukrajině, následovala uprchlická vlna (2015), prezidentské volby v USA (2016) a volby do Evropského parlamentu (2019).

Na počátku roku 2020 se na scéně objevil koronavirus. Zdá se, že čím je situace vážnější, tím vyšší je podíl dezinformací.

Itálie — pokusný králík pro šíření dezinformací

Itálie jako první pocítila devastující účinky pandemie a posloužila také jako pokusný králík pro šíření zahraniční propagandy spojené s koronavirem. Bylo prokázáno, že po poskytnutí ochranných pomůcek na začátku března 52 % Italů považovalo Čínu za přátelskou zemi, oproti původním 10 % v lednu téhož roku.

De facto ze dne na den přestala být Čína vnímána jako původce viru, a začalo se na ni nahlížet jako na zachránce, a to díky „rouškové diplomacii“, jak nazval styl sebepropagace čínské vlády hongkongský novinář Brian Wong. Nutno podotknout, že zahraniční propaganda, šířená za vydatné pomoci populistického politického Hnutí pěti hvězd, padla na úrodnou půdu a členské státy EU zpočátku nabízely Itálii minimální nebo žádnou pomoc.

Ve zprávě zveřejněné v květnu italský parlamentní výbor pro bezpečnost republiky (COPASIR) odsoudil infodemii a podrobně popsal úsilí Číny a Ruska manipulovat italským veřejným míněním. Zatímco Čína se více zaměřovala na získávání srdcí a myslí italských občanů, Rusko vsadilo na rozpoutání nedůvěry mezi Itálií a jejími evropskými protějšky.

Skupina Alkemy Lab analyzovala tisíce tweetů obsahujících hashtag #forzaCinaeItalia (#goChinaandItaly) zveřejněný mezi 11. březnem a 23. březnem a zjistila, že 46,3 % z nich bylo rozesláno boty. Automatizovanými účty bylo také zveřejněno 37,1 % tweetů s hashtagem #grazieCina (#děkujemeČíno).

Mezitím se veřejná diplomacie zapojila také do sporných aktivit na sociálních médiích: 15. března mluvčí čínského ministerstva zahraničí Hua Chunyinh sdílel video, které údajně ukazuje italské občany skandující z oken „Děkujeme, Číno!“ s hrající čínskou hymnou v pozadí. Několik zdrojů však vyvrátilo jeho autentičnost.

Pokud jde o Rusko, klade se důraz na negativní vliv státních médií Sputnik News a Russia Today při vytváření sporného obsahu, který narušuje a znečišťuje informační prostředí během pandemie. Zejména Sputnik News byl jedním z nejaktivnějších odbytišť šíření zavádějících nebo falešných zpráv, zatímco během šíření dezinformací si virus vyžádal životy stovek italských občanů.

„Dezinfo weby nefungují primárně jako zdroj informace, ale vytváří se kolem nich celá ideologicko-politická subkultura, která pak propaguje své pozice, které mohou být třeba proruské, ale mají spoustu dalších narativů,“ tak na konferenci Pravda bolí vysvětlil hlubší klíč úspěchu dezinformačních webů Jonáš Syrovátka z Prague Security Studies Institute.

Trump lže a Američané umírají

Co když ale cíleně šíří dezinformace zvolený vůdce s cílem znovuzvolení? A co když tím přispěje k více než 220 tisícům úmrtí v nejbohatší zemi na světě?

Slogan prominentní demokratické kampaně tuto skutečnost shrnuje slovy „Trump lhal a lidé umírali“. Donald Trump během pouhých čtyř let ve funkci amerického prezidenta lhal nejméně ve dvaceti tisících případů. I pandemii Covid-19 se snaží využít ve svůj prospěch a s pomocí lží posiluje svoji politickou pozici.

Donald Trump během pouhých čtyř let ve funkci amerického prezidenta lhal nejméně ve dvaceti tisících případů. Častým prostředkem k tomu je twitter. Repro DR

Strategii zvoleného vůdce svobodného světa lze shrnout v tomto nejnovějším příkladu. Aktuálním narativem je, že Trumpova opozice úmyslně konspiruje a koordinuje použití pandemie jako prostředek k jeho sesazení a že on je jediný, kdo se snaží ochránit USA před virem. Společnost Facebook dokonce stáhla některá z jeho tvrzení, Twitter pak značně omezil dosah některých z nich.

Není tomu tak dávno, co se jeho 87 milionů sledujících na Twitteru dozvědělo, že Covid-19 není horší než sezónní chřipka a že se „není čeho bát“. Takováto tvrzení jsou prokazatelně velmi nebezpečná, protože vedou k tomu, že se nakazí velké množství Američanů a velké množství jich také koronaviru podlehne. Americké mediální platformy se uchýlily k tomu, že příspěvky prezidenta odstraňují nebo je označují za nepravdivé či zavádějící.

Jedna z Trumpvých lží: USA podle něj disponují tak špatnými čísly v oblasti úmrtí a počtu nakažených jen kvůli tomu, že testují více a lépe, než ostatní země. Repro DR

Další jeho narativ tvrdí, že USA disponuje tak špatnými čísly v oblasti úmrtí a počtu nakažených jen kvůli tomu, že testují více a lépe, než ostatní země. Takové tvrzení bylo vyvráceno několika nezávislými studiemi.

Best in Covid

Postoj české společnosti ke koronaviru se v průběhu času mění, stejně tak se mění i dezinformační narativy. Na počátku pandemie se Češi koronaviru velmi obávali a jen málokdo si dovolil zpochybňovat jeho závažnost či snad dokonce existenci — vzpomeňme si na dobrovolnické šití roušek a dodržování přísných opatření na jaře.

Od počátku léta, kdy se denní přírůstek počtu nakažených pohyboval maximálně v pár desítkách, však nastalo rozpouštění vládních opatření se lidé postupně přestali bát. Při první vlně Češi ve velké míře věřili tomu, že virus byl uměle vyrobený v Číně nebo že unikl z laboratoře v USA (tuto zprávu vydala ruská TV Hvězda, jedná se o jednu z prvních dezinformací spojených s koronavirem vůbec). Ani tehdy se ovšem nezpochybňovala jeho závažnost.

Byli jsme rovněž terčem pokusu o vylepšení mediálního obrazu Číny, k čemuž přispěli nejvyšší vládní představitelé, včetně předsedy a místopředsedy vlády, a to opakovaným ujišťováním české veřejnosti, že Čína jako jediná poskytla (za úplatu) České republice tolik nedostatkový zdravotnický materiál, což se později prokázalo jako lež. Šířil se i narativ, že Čína koronavirovou krizi zvládla a měla by být vnímána jako vzor či vítěz.

S rozvolněním opatření se v české populaci usadila sebejistota a pocit, že jsme nad koronavirem definitivně zvítězili. Tento pocit ještě více vyzdvihl premiér Andrej Babiš svojí, dnes již kultovní hláškou, „We are best in Covid“, kterou všechny ujišťoval, že jsme situaci zvládli nejlépe. Svá silácká slova ovšem vyslovoval v době, kdy začal virus opět narůstat na síle, až jsme se skutečně stali best in covid, avšak na opačné straně škály.

Na konci léta se koronavirem cítilo ohroženo přibližně šedesát procent osob (zatímco v březnu to bylo přes osmdesát procent) — dezinformace spojené se zlehčováním závažnosti nemoci či popírání existence viru začaly nabírat na síle. Mezi nejčastěji šířené dezinformace aktuálně patří tvrzení, že do statistik zemřelých s covidem byli zaneseni i ti, co zemřeli zcela jinak, či šíření zpráv o známých něčích známých, kteří obdrželi výsledek testu, na němž byli označeni jako negativní, přestože se testu nepodrobili.

S dezinformacemi spojenými s koronavirem se od počátku pandemie setkalo přibližně 60 % Čechů a zhruba třetina stále věří již ověřeným a vyvráceným dezinformacím. Nijak veselá čísla.

Není všem dnům konec

Ačkoliv dopady falešných zpráv jsou v případě koronaviru mnohdy fatální (nespočet otrávených osob alkoholem, savem či nakažených a později zemřelých z důvodu nedodržování opatření), je třeba vyzdvihnout také světlou stránku situace. Díky koronaviru a masivní dezinformační kampani se — konečně — dezinformacím dostalo větší pozornosti a začínají se vnímat jako velký problém.

Velká část populace si začala informace více ověřovat, giganti jako Facebook či Twitter začaly aktivně řešit obsah na svých sítích. Lze říci, že osvěta v oblasti dezinformací je dnes nejvyšší, jaká kdy byla. Závody o pravdu ale pokračují a musíme být připraveni, že její nepřátelé se chystají být vždy o krok napřed.

Je povinností médií i politické reprezentace pracovat s nově nabytými daty o využívání dezinformací a zajistit, že pravda zase získá převahu. Už vidíme, že pokud jde o dezinformace, tak může jít i o život.