↗

Poměrně plaše působící Anders Tegnell, architekt švédské epidemiologické strategie, se nechtěně ocitl na výsluní. Popularita přišla zcela nečekaně a dnes je tvář „otce vlasti“, jak ho v zemi přezdívají, motivem tetování či triček, námětem rapové skladby a v módních magazínech si můžete třeba přečíst, jak se obléci „na Tegnella“. Foto Frankie Fouganthin, WmC

Při první vlně pandemie koronaviru státy postupně jeden za druhým zavíraly své hranice a odstavovaly celé ekonomické sektory. Švédsko, jako jedna z mála zemí, k žádným radikálním opatřením nepřistoupilo. Od té doby lidé s pobouřením, možná i se špetkou závisti nebo škodolibosti, sledují, jak se ve skandinávské zemi se situací popasují.

V desetimilionovém Švédsku má dohled nad zdravím obyvatelstva Úřad veřejného zdraví, v jehož čele stojí státní epidemiolog Anders Tegnell. Jedná se o nezávislou instituci. Na její práci nemá vláda vliv, čímž se liší od velké části Evropy, kde se ze zvládaní krize stala otázka politického boje.

V porovnání se svými evropskými kolegy tak Úřad veřejného zdraví přišel s řadou jen velmi mírných doporučení, kterých se jednotlivé samosprávy drží. Švédsko tak nepřistoupilo k uzavření hranic v rámci Evropy. Otevřené zůstaly i obchody, restaurace, bary i základní školy za předpokladu dodržování odstupů.

Doporučovala se úplná izolace osob starších sedmdesáti let a vláda zároveň podle rad epidemiologů nařídila zákaz kulturních akcí s účastí více než padesáti osob. Roušky povinné nebyly a nejsou nikde, ale při dopravních špičkách na ně v hromadné dopravě někdy narazíte.

Větší důraz se klade na hygienu, odstup a v případě symptomů se doporučuje izolace. Zaměstnanci, kteří se necítí dobře, můžou zůstat doma bez potvrzení od lékaře až čtrnáct dní.

Anders Tegnell tato opatření bránil s ohledem na celkové dopady, jaké by totální lockdown na zdraví obyvatel měl. Vyzdvihoval negativní vlivy nezaměstnanosti a sociálního vyloučení z dlouhodobého hlediska, ale třeba i zvýšení domácího násilí, nebo nemožnosti dětí z ohroženého prostředí se ve škole zadarmo najíst.

Kritika tohoto postoje se samozřejmě našla, a to nejen v zahraničí, ale i na domácí půdě. Rezervovaně a sympaticky působící Tegnell od začátku pandemie pravidelně předstupoval před média, aby představil nová čísla a trpělivě odpověděl na opakující se dotazy novinářů. Zpočátku dostával výhružné emaily od nespokojených občanů, jeden z nich vyšetřovala i policie.

Celkově by se ale dalo říct, že Švédové, jak už je u nich zvykem, doporučení expertů přijali. Podle statistik přešla asi polovina zaměstnanců na práci z domova, ve Stockholmu kleslo množství lidí v ulicích o sedmdesát procent. Po naléhání epidemiologů před Velikonocemi cestovalo o svátcích jen deset procent obyvatel.

Žádné masivní protesty se díky, nebo kvůli, absenci striktních opatření, nekonaly. Ve skandinávské zemi tradičně panuje velká důvěra ve veřejné instituce, podle průzkumů v březnu 2020 důvěřovaly Úřadu veřejného zdraví tři čtvrtiny obyvatel. Lépe si v očích Švédů vedou jen zdravotníci, kterým více nebo zcela důvěřovaly čtyři pětiny obyvatel.

Poměrně plaše působící Anders Tegnell se nechtěně ocitl na výsluní. Popularita přišla zcela nečekaně a dnes je tvář „otce vlasti“, jak ho v zemi přezdívají, motivem tetování či triček, námětem rapové skladby a v módních magazínech si můžete třeba přečíst, jak se obléci „na Tegnella“ (nepřestřelíte kombinací bordó kalhot a svetru ve stejné barvě, světlemodrou košilí a černými teniskami).

Poskytoval rozhovory zahraničním deníkům i známým osobnostem, jako například v programu The Daily Show With Trevor Noah. Tegnell se stal i hostem oblíbeného letního rádiového pořadu, kde mluvil o svých zkušenostech z očkování v Laosu a pandemie eboly v Zairu, tedy o cestách, které formovaly jeho profesní život. V programu sám připustil, že země měla razantněji zakročit v případě rozšíření epidemie v domovech důchodců, na něž z celkového počtu téměř šesti tisíc úmrtí připadá zhruba polovina.