Druhá vlna pandemie ve Švédsku: od neděle začala platit volnější opatření

Dominika Wittenberg Gašparová

Švédsko už na jaře zaujalo neortodoxním přístupem k epidemii koronaviru. Jak tam situace vypadá dnes? Spoiler: podstatně jinak nežli u nás.

Poměrně plaše působící Anders Tegnell, architekt švédské epidemiologické strategie, se nechtěně ocitl na výsluní. Popularita přišla zcela nečekaně a dnes je tvář „otce vlasti“, jak ho v zemi přezdívají, motivem tetování či triček, námětem rapové skladby a v módních magazínech si můžete třeba přečíst, jak se obléci „na Tegnella“. Foto Frankie Fouganthin, WmC

Při první vlně pandemie koronaviru státy postupně jeden za druhým zavíraly své hranice a odstavovaly celé ekonomické sektory. Švédsko, jako jedna z mála zemí, k žádným radikálním opatřením nepřistoupilo. Od té doby lidé s pobouřením, možná i se špetkou závisti nebo škodolibosti, sledují, jak se ve skandinávské zemi se situací popasují.

V desetimilionovém Švédsku má dohled nad zdravím obyvatelstva Úřad veřejného zdraví, v jehož čele stojí státní epidemiolog Anders Tegnell. Jedná se o nezávislou instituci. Na její práci nemá vláda vliv, čímž se liší od velké části Evropy, kde se ze zvládaní krize stala otázka politického boje.

V porovnání se svými evropskými kolegy tak Úřad veřejného zdraví přišel s řadou jen velmi mírných doporučení, kterých se jednotlivé samosprávy drží. Švédsko tak nepřistoupilo k uzavření hranic v rámci Evropy. Otevřené zůstaly i obchody, restaurace, bary i základní školy za předpokladu dodržování odstupů.

Doporučovala se úplná izolace osob starších sedmdesáti let a vláda zároveň podle rad epidemiologů nařídila zákaz kulturních akcí s účastí více než padesáti osob. Roušky povinné nebyly a nejsou nikde, ale při dopravních špičkách na ně v hromadné dopravě někdy narazíte.

×