Druhá vlna pandemie ve Švédsku: od neděle začala platit volnější opatření

Dominika Wittenberg Gašparová

Švédsko už na jaře zaujalo neortodoxním přístupem k epidemii koronaviru. Jak tam situace vypadá dnes? Spoiler: podstatně jinak nežli u nás.

Poměrně plaše působící Anders Tegnell, architekt švédské epidemiologické strategie, se nechtěně ocitl na výsluní. Popularita přišla zcela nečekaně a dnes je tvář „otce vlasti“, jak ho v zemi přezdívají, motivem tetování či triček, námětem rapové skladby a v módních magazínech si můžete třeba přečíst, jak se obléci „na Tegnella“. Foto Frankie Fouganthin, WmC

Při první vlně pandemie koronaviru státy postupně jeden za druhým zavíraly své hranice a odstavovaly celé ekonomické sektory. Švédsko, jako jedna z mála zemí, k žádným radikálním opatřením nepřistoupilo. Od té doby lidé s pobouřením, možná i se špetkou závisti nebo škodolibosti, sledují, jak se ve skandinávské zemi se situací popasují.

Naše noviny stojí v první linii boje za svobodnou novinařinu a lidská práva. Podpořte nás a přidejte se k nám!
×

V desetimilionovém Švédsku má dohled nad zdravím obyvatelstva Úřad veřejného zdraví, v jehož čele stojí státní epidemiolog Anders Tegnell. Jedná se o nezávislou instituci. Na její práci nemá vláda vliv, čímž se liší od velké části Evropy, kde se ze zvládaní krize stala otázka politického boje.

V porovnání se svými evropskými kolegy tak Úřad veřejného zdraví přišel s řadou jen velmi mírných doporučení, kterých se jednotlivé samosprávy drží. Švédsko tak nepřistoupilo k uzavření hranic v rámci Evropy. Otevřené zůstaly i obchody, restaurace, bary i základní školy za předpokladu dodržování odstupů.

Doporučovala se úplná izolace osob starších sedmdesáti let a vláda zároveň podle rad epidemiologů nařídila zákaz kulturních akcí s účastí více než padesáti osob. Roušky povinné nebyly a nejsou nikde, ale při dopravních špičkách na ně v hromadné dopravě někdy narazíte.

Větší důraz se klade na hygienu, odstup a v případě symptomů se doporučuje izolace. Zaměstnanci, kteří se necítí dobře, můžou zůstat doma bez potvrzení od lékaře až čtrnáct dní.

Anders Tegnell tato opatření bránil s ohledem na celkové dopady, jaké by totální lockdown na zdraví obyvatel měl. Vyzdvihoval negativní vlivy nezaměstnanosti a sociálního vyloučení z dlouhodobého hlediska, ale třeba i zvýšení domácího násilí, nebo nemožnosti dětí z ohroženého prostředí se ve škole zadarmo najíst.

Kritika tohoto postoje se samozřejmě našla, a to nejen v zahraničí, ale i na domácí půdě. Rezervovaně a sympaticky působící Tegnell od začátku pandemie pravidelně předstupoval před média, aby představil nová čísla a trpělivě odpověděl na opakující se dotazy novinářů. Zpočátku dostával výhružné emaily od nespokojených občanů, jeden z nich vyšetřovala i policie.

Celkově by se ale dalo říct, že Švédové, jak už je u nich zvykem, doporučení expertů přijali. Podle statistik přešla asi polovina zaměstnanců na práci z domova, ve Stockholmu kleslo množství lidí v ulicích o sedmdesát procent. Po naléhání epidemiologů před Velikonocemi cestovalo o svátcích jen deset procent obyvatel.

Žádné masivní protesty se díky, nebo kvůli, absenci striktních opatření, nekonaly. Ve skandinávské zemi tradičně panuje velká důvěra ve veřejné instituce, podle průzkumů v březnu 2020 důvěřovaly Úřadu veřejného zdraví tři čtvrtiny obyvatel. Lépe si v očích Švédů vedou jen zdravotníci, kterým více nebo zcela důvěřovaly čtyři pětiny obyvatel.

Poměrně plaše působící Anders Tegnell se nechtěně ocitl na výsluní. Popularita přišla zcela nečekaně a dnes je tvář „otce vlasti“, jak ho v zemi přezdívají, motivem tetování či triček, námětem rapové skladby a v módních magazínech si můžete třeba přečíst, jak se obléci „na Tegnella“ (nepřestřelíte kombinací bordó kalhot a svetru ve stejné barvě, světlemodrou košilí a černými teniskami).

Poskytoval rozhovory zahraničním deníkům i známým osobnostem, jako například v programu The Daily Show With Trevor Noah. Tegnell se stal i hostem oblíbeného letního rádiového pořadu, kde mluvil o svých zkušenostech z očkování v Laosu a pandemie eboly v Zairu, tedy o cestách, které formovaly jeho profesní život. V programu sám připustil, že země měla razantněji zakročit v případě rozšíření epidemie v domovech důchodců, na něž z celkového počtu téměř šesti tisíc úmrtí připadá zhruba polovina.

Personál se ve zprivatizovaných zařízeních často marně domáhal pracovní ochrany v podobě roušek nebo dezinfekce. Jinak ale švédskou strategii zatím hodnotí jako úspěšnou.

V létě se šíření epidemie na severu značně zpomalilo, ale po návratu studentů do škol a zaměstnanců do práce zaznamenali epidemiologové další nárůst případů. Přesto se počet týdenních úmrtí v současnosti zatím drží kolem deseti; na jaře jich bylo za týden asi 650. Tegnell se nedávno v televizi vyjádřil, že neočekává, že by druhá vlna byla stejně intenzivní jako jarní.

Od neděle začala, až na několik více postižených regionů, jako je třeba Uppsala nebo Stockholm, platit volnější opatření, co se týče limitu účasti lidí na společenských akcích. Ze současných padesáti se zvyšuje na tři sta, což uvítal hlavně kulturní sektor.

Také starší obyvatelé už nemusí zůstávat v totální izolaci. Za minulý týden zdravotníci otestovali 167 742 lidí, z nichž bylo 5,6 % případů pozitivních. To oproti létu představuje jasný nárůst, zdaleka se ale nejedná o takovu míru nakažených, jaká zemi sužovala na jaře a zároveň se i více testuje.

Celkový počet nakažených od začátku pandemie činí 124 355 a na jednotce intenzivní péče se zatím léčilo 2712 lidí (za minulý týden evidují 27 nových případů). Za úspěch se považuje, že v nemocnicích se během pandemie nenaplnila maximální kapacita lůžek, což bylo jedním z hlavních cílů epidemiologů.

V médiích se o situaci samozřejmě diskutuje, i když v menší míře a s menší agresivitou, než je tomu u nás. Zároveň ale stoupá podíl lidí, podle kterých spoluobčané nedodržují opatření tak, jak by měli. Je jich přibližně čtyřicet procent, v porovnání se zářím o šestnáct procent víc.

Přesto šest z deseti Švédů míní, že stát situaci zvládá dobře, i když jistou únavu pozorovat lze. Více než polovina obyvatel je připravena dát se očkovat, zatímco třicet procent se k vakcinaci staví kriticky. Podle červnové správy Národního institutu pro výzkum ekonomiky klesne v roce 2020 HDP o 5,5 procenta, zatímco nezaměstnanost by měla narůst z 6,8 v roce 2019 na 8,6 procenta letos a na deset procent v příštím roce.

Na otázku, zda Švédsko z pandemie vyšlo jako vítěz, odpovídá Tegnell vždy zdrženlivě. Podle něj válku nelze vyhrát. Měli bychom se ale snažit, aby dlouhodobé dopady na zdraví společnosti byly co nejmenší a naučit se s novým koronavirem žít. Jestli byla švédská strategie správná či nikoliv, totiž ukáže jen čas.

Diskuse