Autoritářský liberalismus bez práv na český způsob?
Jan VenclíkJedna věc je chování v souladu s příkazy, základní pochopení situace, altruismus a osobní inciativa, jiná pak vyslyšení volání, že jsme společně „ve válce“ a máme se sešikovat za naší vládou. O své svobody můžeme přijít překvapivě snadno.
Uplynulých čtrnáct dní přineslo pozoruhodnou proměnu české politiky i fungování ústavního systému. Jistě jsme konfrontováni s mimořádnou situací, která si žádá — po nezbytnou dobu — mimořádná opatření omezující práva občanů. Různé evropské státy se s ní vypořádávají různě a jejich úspěšnost zatím lze těžko hodnotit.
Problémem je, že se tato opatření mohou stát „zárodkem“ nové normality. Posouvá se zřetelně hranice, co lze bez toho, aby následovala pádná kritika, říkat. Rovněž se, zdá se, značně proměnila akceptace toho, co lze dělat. Zatímco to první by nemuselo tolik vadit, to druhé je na pováženou, jde-li tu vládnutí, respektive jeho omezení zárukami právního státu a základních práv či jeho veřejnou — demokratickou — kontrolu.
Hlavní vládní expert — epidemiolog Roman Prymula, donedávna předseda Ústředního krizového štábu, nyní předák „Centrálního řídícího týmu Covid-19“, jemuž zřetelně schází politická supervize i adekvátní veřejná — odborná — oponentura, poněkud vystupuje ze své odborné role, když trousí výroky o škodlivosti naší nynější „hyperdemokracie“ při zvládání epidemie a oceňuje v tomto směru efektivitu „totalitních systémů“.
Širší veřejnost pak upoutal, když v televizním diskusním pořadu zaspekuloval, že pro občany — až na výjimky — vydrží zavřené hranice až rok či dva: letošní dovolená prý bude každopádně v tuzemsku. Že tu jde nejen o dovolené, ale i o jiné a důležitější aspekty soukromého osobního i pracovního života, museli připomínat až někteří komentátoři a opoziční politici.
Jedná se tu však nejen o životní osudy mnohých, ale také o základní principy, na kterých stojí v současnosti skoro ze všech stran kritizovaná Evropská unie, jež ovšem sama o sobě postrádá kompetence pro — potřebné — mezinárodní „řešení“ nastalé situace.