Českou republiku čeká zavedení takzvané chytré karantény. Ta má podle vlády i odborníků z IT iniciativy COVID19CZ umožnit alespoň částečné uvolnění stávajících opatření zahrnujících uzavření velké části obchodů i plošné omezení pohybu. Plánovaný systém stojí na zpětném dohledávání rizikových kontaktů lidí s nemocí Covid-19 a činnosti mobilních týmů vybavených testy na přítomnost nového koronaviru.

„Cílem chytré karantény je v co nejkratším čase zabránit šíření epidemie a uvolňovat plošná opatření, aby se lidé co nejdříve mohli vrátit k normálním životům. Vrátit se do práce, do škol, opět se potkávat se svými přáteli, ale aby také opět došlo k nastartování ekonomiky. To vše bude možné v okamžiku, kdy bude šíření viru pod absolutní kontrolou,“ uvádí ministerstvo zdravotnictví, které k tématu připravilo speciální stránku i propagační video.

Mechanismus se testuje na jižní Moravě a koncem týdne jej chce vládní tým, potažmo náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula, rozšířit na severní Moravu a do Prahy. Od běžné karantény se liší možností využití lokalizačních údajů mobilních operátorů. K těm může na základě výslovného souhlasu nakaženého dostat přístup krajská hygienická stanice, jež tak získá mapu zobrazující přibližný pohyb dotyčného v posledních pěti dnech.

Stanice ani z dostupných dat nezjistí, s kým se nakažený setkal. To jí má na základě zákona o ochraně veřejného zdraví sdělit on sám, přičemž mapa — alespoň teoreticky — poslouží jako pomůcka pro přesnější rozpomenutí. Lokalizační údaje se ze systému následně v šestihodinové lhůtě odstraní.

Rizikovost jednotlivých kontaktů vyhodnotí hygienik. Potenciálně ohroženým následně zavolá speciální call centrum a informuje je o povinnosti zůstat v karanténě, případně jim doporučí karanténu dobrovolnou. V následujících dnech také může vyslat odběrový tým.

Testovací výjezdy má zajišťovat mimo jiné armáda v čele s vojenskými mediky. Nebude mít ovšem přístup do systému elektronického trasování nakažených. Odběrový tým předá získané vzorky některé z laboratoří s volnou kapacitou. Testovaní mají znát výsledky do dvou dnů. Pokud se zjistí nákaza, celý proces se opakuje. Využití lokalizačních dat operátorů přitom opět podmiňuje souhlas nemocného.

Podle nedávného Prymulova odhadu mají trasovaní lidé ve sledované době průměrně šest až deset rizikových kontaktů. Co přesně se má dít, pokud se je nepodaří za pomoci nakaženého ztotožnit a telefonicky kontaktovat, není zřejmé.

Zatím je ovšem jisté, že hygienici nemohou k dohledání ohrožených přímo využít trasovací mapu jak z hlediska pravomocí, tak v důsledku technických omezení. Trasa se totiž stanovuje pomocí takzvané triangulační lokalizace. Ta je — zvláště na venkově či v místech s rušeným signálem — značně nepřesná. Ani v oblastech s nižší odchylkou ovšem data nemohou spolehlivě ukázat, který kontakt byl rizikový.

Přes telefony se — alespoň prozatím — nemůže kontrolovat ani dodržování karantény. To zůstává na případných namátkových kontrolách od policie. Prymula ovšem připouští, že v případě neúčinnosti stávajícího systému může kupříkladu ministerstvo zdravotnictví chtít dosavadní koncept „chytré karantény“ zpřísnit.

Chytrá snad, neprůhledná určitě

„Chytrá karanténa“ má trasovací systém výhledově doplnit i daty o bezkontaktních platbách, kterými nyní disponují pouze banky. Ty ovšem důvěrné údaje nechtějí vydat, dokud si nebudou zcela jisté, že tím neporuší zákon. Čekají proto na stanovisko České národní banky a Úřadu pro ochranu osobních údajů.

Množství potenciálně citlivých dat shromážděných v rukou COVID19CZ a hygieniků vzbuzuje obavy u ochránců soukromí. Ti kritizují improvizovanost celého systému a nedostatek záruk ze strany státu. Kupříkladu odstranění podmínky souhlasu s poskytnutím údajů o pohybu by sice vyžadovalo legislativní úpravy, které podle Prymuly nejsou na stole, současně se ovšem Česká republika nachází ve stavu legislativní nouze, kdy je případná novelizace jakéhokoli zákona extrémně zrychlená.