Uzavření hranic je po ukončení nouzového stavu neudržitelné, míní právníci

Jan Gruber

Zákaz cestování do zahraničí je krajně sporné opatření, říkají právníci s tím, že po ukončení nouzového stavu nebude k dispozici žádný právní titul, o který by se jeho prodloužení mohlo opřít. Vláda s otevřením hranic ovšem nepočítá.

Opatření, kterým Babišova vláda zakázala lidem vycestovat ze země, nemá podle New York Times obdoby jinde ve světě s výjimkou Belgie. Foto Needpix

Slova premiéra Andreje Babiše (ANO), že otevření hranic nechápe jako prioritu, pobouřila část veřejnosti i sněmovní opozici, která volá po rychlejším uvolňování mimořádných opatření. Vláda ovšem předpokládá, že restrikce potrvají i v příštích týdnech, možná i měsících. Právnici upozorňují, že se kabinet pohybuje na hraně ústavnosti. A senátoři připravují žalobu k Ústavnímu soudu.

„Pro mě je podstatné, co se děje v České republice,“ prohlásil předseda vlády v České televizi. „Stejně nevím, kam by lidé šli, protože u nás je bezpečno před virem i po viru. Vždycky u nás bude bezpečno a proto bych všem doporučoval, aby zůstali doma,“ uzavřel. O několik dní později ovšem odmítl další prodloužení nouzového stavu, který kabinetu uzavření hranic umožnil zrealizovat.

Omezením cestování se současně zabývá i Ústavní soud. Ten řeší více než deset stížností na vládní nařízení vydané v souvislosti s šířením koronaviru SARS-CoV-S a brzy mu zřejmě přibude další. Starostové v Senátu totiž oznámili, že získali dostatek podpisů pod návrh, aby v Brně sídlící nejvyšší soudní tribunál dané opatření zrušil. Podle tiskové mluvčí soudu Miroslavy Sedláčkové lze první rozhodnutí očekávat v řádu týdnů.

Žádný zákon neumožňuje hranice uzavřít směrem ven

Uzavření hranic, respektive výrazné omezení možnosti vycestovat do zahraničí nemá podle právníků jasný zákonný základ. „V žádném zákoně není napsáno, že je možnost uzavřít hranice směrem ven. Je tam pouze možnost uzavřít je zvenku dovnitř. A otázka je, jestli když máme pandemii, tak můžeme zákon překreslit. Zkrátka jde o to, co vlastně strpíte,“řekl serveru Novinky.cz Jan Kysela.

„V krizovém zákoně totiž není napsáno, že zavřete hranice a nikoho nevpustíte do zahraničí. Je tam napsáno pouze, že můžete omezit pohyb a pobyt,“ doplnil v rozhovoru pro Echo 24 vedoucí Katedry politologie a sociologie na pražské právnické fakultě s tím, že předmětný zákon se navíc nevztahuje na území mimo Českou republiku a vláda se v tomto případě pohybuje na hraně ústavnosti.

Se svým kolegou z Právnické fakulty Univerzity Karlovy souhlasí i Jan Winter, podle něhož za oblast, ve které bude omezen pohyb a pobyt, nelze považovat celý svět. „Právo vycestovat z země je garantované Listinou základních práv a svobod,“ uvedl pro Hospodářské noviny. „Souhlasím s názorem ostatních. Právní základ pro uzavření hranic je sporný,“ potvrdil Deníku Referendum Jan Grinc.

Pravomoci vlády v nouzovém stavu
Ústavní zákon o bezpečnosti České republiky dává vládě, respektive Parlamentu — s ohledem na závažnost situace — možnost vyhlásit nouzový stav, stav ohrožení státu nebo válečný stav, přičemž první dva stavy mohou platit jak pro část, tak celé území státu a válečný stav se vždy vyhlašuje pro celou zemi. Zákon dále uvádí, že v případě nouzového stavu musí vláda vymezit, která práva a v jakém rozsahu se omezují.

Podrobnosti — alespoň pro stavy nouze a ohrožení státu — upřesňuje krizový zákon. V něm se píše, že na nezbytně nutnou dobu lze omezit právo na nedotknutelnost osoby, vlastnické a užívací právo k majetku, svobodu pohybu a pobytu ve vymezeném prostoru ohroženého území, pokojně se shromažďovat, provozovat podnikatelskou a nakonec i právo na stávku, pokud by vedla k narušení záchranných prací.

Zákon dále vládě přiznává pravomoc — opět na nezbytně nutnou dobu — nařídit evakuaci osob, uložit pracovní povinnost nebo bezodkladné provedení staveb a stavebních prací za účelem zmírnění, případně odvrácení ohrožení. Kabinet v nouzovém stavu dále může přijmout opatření k ochraně státních hranic a omezit vstup cizincům, nařídit nasazení vojáků v činné službě nebo přednostní zásobování některých zařízení.

V neposlední řadě je vláda oprávněna zakázat nabývání prostředků v cizí měně a cenných papírů, provádění veškerých plateb z České republiky do zahraničí, ukládání finančních prostředků na účty v cizích zemích a přijímání úvěrů od osob, které nemají v České republice trvalý pobyt či sídlo. Těm může rovněž zapovědět, aby si na českém území zřídily účty a ukládaly si na ně peníze.

Uzavření hranic bez nouzového stavu nemá oporu v zákoně

Právníci, kteří se specializují na ústavní právo, současně říkají, že stávající omezení vycestovat je prakticky neudržitelné v momentě, kdy koncem dubna uplyne doba, na níž byl vyhlášen nouzový stav. „Možnost vlády udržet hranice uzavřené by se v takovém případě výrazně snížila,“ vysvětlil Deníku Referendum bývalý soudce Ústavního soudu Stanislav Balík.

„Pokud by kabinet i po zrušení nouzového stavu chtěl zachovat omezení na hranící, tak bych předpokládal, že využije mimořádného opatření podle zákona o ochraně veřejného zdraví. Takový postup ale bude znovu sporný, dokonce ještě spornější než ten stávající. Což by výrazně zvýšilo pravděpodobnost, že by soud dané opatření zrušil,“ navázal v rozhovoru pro Deníku Referendum Wintr.

Prakticky totožný názor zastává i Balík. „Je otázkou, zda by zákon o ochraně veřejného zdraví vládě takový postup umožnil. Jde o věc výkladu,“ navázal s tím, že by se již nadále nemohlo jednat o plošný zákaz, ale pouze o dílčí restrikce. „Pro uzavření hranic, respektive přísnou regulaci cestování neexistuje po ukončení nouzového stavu právní opora,“ uvedl pro Deník Referendu i další z konzultovaných ústavních právníků Aleš Gerloch.

Ústavně konformním řešením je přijetí speciálního zákona

Za ústavně konformní cestu pro udržení jistých omezení na státních hranicích Grinc považuje předložení a schválení speciálního zákona, který by jasně vymezil, jaké podmínky a po jak dlouho dobu budou při cestování do jiných zemí platit. „Nouzový stav dává vládě prostor, aby ve stavu legislativní nouze přišla s novou právní úpravou. I tak ale jen těžko dosáhne uzavření hranic na delší dobu bez větších výjimek,“ podotkl.

„Z hlediska legality by to bylo nejlepší řešení,“ potvrdil Wintr a se stejným doporučením směrem k vládě a zákonodárnému sboru přišel i Balík. „Navíc by se nejednalo o nic neobvyklého. V posledních týdnech Parlament přijal několik zákonů, které stanovily zvláštní podmínky s ohledem na pandemii koronaviru. Stejně proto lze postupovat i v případě regulace cestování, je-li to důležité z hlediska ochrany zdraví,“ doplnil Gerloch.

Podle Grince je si ovšem třeba uvědomit rizika, která by případné posílení pravomocí vlády skrze nový zákon přinesla. „Je ke zvážení, zda má o své vůli rozhodovat o uzavření hranic a podobných otázkách. Někomu možná přijde, že nouzový stav trvá příliš dlouho, ale kabinet během něj podléhá kontrole Poslanecké sněmovny a nemůže dělat cokoliv, co si zamane,“ vysvětlil.

Mimořádná zdravotnická opatření při epidemii
Zákon o ochraně veřejného zdraví dává orgánům ochrany veřejného zdraví, například ministerstvu zdravotnictví, možnost zakázat nebo omezit výrobu, dopravu, vývoz nebo prodej potravin a dalších výrobků, kterými může být šířena nákaza. Dále jim dává pravomoc zakázat styk fyzických osob podezřelých z nákazy, omezit jejich cestování z některých oblastí a regulovat dopravu mezi postiženými regiony.

Ministerstvo je dále oprávněno zakázat konání divadelních a filmových představení, sportovních i jiných akcí nebo trhů. Současně může uzavřít zdravotnická, školská nebo zotavovací zařízení, jakož i ubytovací podniky nebo provozovny stravovacích služeb. Zákon mu rovněž umožňuje omezit nakládání s vodou, přikázat ohniskovou dezinfekci, dezinsekci a deratizaci nebo uložit povinnost mimořádného očkování.

Ačkoli opozice zákaz cest mimo Českou republiku kritizuje a právníci upozorňují, že zákonný základ pro uzavření hranice není jasný, většina českých občanů s uzavřením hranic souhlasí, vyplývá z nejnovějšího průzkumu National Pandemic Alarm společnosti European National Panels, jež je společným projektem agentur NMS Market Research, Nielsen Admosphere and STEM/MARK.

„Opatření má jednu z nejvyšších podpor mezi respondenty, pět procent z nich se dokonce nebrání tomu, aby se hranice uzavřely natrvalo. Naproti tomu domácí turistika patří mezi ta omezení, která lidé chtějí zrušit co nejdříve,“ okomentoval výsledky ředitel NMS Ondřej Veis s tím, že vedle zákazu cestování do ciziny dotazování považují za zásadní rovněž nošení roušek na veřejnosti nebo uzavření kulturních institucí.

Z nejnovějšího průzkumu, který monitoruje nálady a postoje společnosti v době pandemie koronaviru, vyplývá, že pět procent lidí by si přálo trvalé uzavření hranic. Tabulka Infogram, DR

Omezení cest do zahraničí zamezí šíření koronaviru

Zákaz cestování za hranice České republiky, který se vztahuje nejen pro české občany, ale také pro cizince s trvalým nebo přechodný pobytem delším než 90 dnů, platí již od poloviny března, kdy vláda v návaznosti na usnesení, jímž vyhlásila nouzový stav, vydala v souladu s krizovým zákonem mimořádné opatření, které vedle zmíněného vycestování rovněž zakázalo vstup všem cizincům do země.

„Jde o velmi tvrdé opatření, nicméně podle našeho názoru může zásadním způsobem přispět k zamezení šíření koronaviru,“ řekl tehdy vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) s tím, že omezení volného pohybu se na základě výjimky ministerstva vnitra nebude vztahovat na řidiče nákladní dopravy, autobusů, posádky dopravních letadel, vlakové čety, strojvedoucí, lodní kapitány, lodníky, příslušníky záchranných sborů a některé další profese.

Výše uvedené osoby nicméně musejí v případě, že jejich pobyt v České republice nebo doba vycestování přesáhla čtrnáct dní, nastoupit do karantény. Současně mají povinnost maximálně redukovat přímý osobní kontakt a jsou rovněž výrazně omezené ve volném pohybu. Dle příslušného rozhodnutí vlády mohou vedle cest nutných k obstarání základních potřeb a péče o děti, do zdravotnických zařízení už jen na pohřby.

Uzavření hranic bylo nutné a osvědčilo se

V polovině dubna Babišův kabinet velmi restriktivní pravidla drobně uvolnil. „Plošný zákaz cestování je extrémním opatřením, které bylo nutné a osvědčilo se. Hranice proto zatím otevřít nemůžeme. Umožníme ale vycestovat těm, pro které to je životně nutné. To je v současnosti maximum možného,“ uvedl Hamáček. A dodal, že okruh lidí, na než dopadne karanténa se rozšíří.

Nyní tak z České republiky mohou maximálně na čtyřiadvacet hodin bez nutnosti následné karantény vyjet zaměstnanci složek Integrovaného záchranného systému, zemědělci mající práci v sousední zemi a dále lidé, kteří v zahraničí potřebují navštívit například doktora, veterináře, soud, úřad nebo pečovat o rodinné příslušníky z důvodu jejich špatného zdravotního stavu.

Na delší dobu smějí zemi opustit lidé kvůli zaměstnání, respektive služebním cestám, a návštěvě rodiny, ti se ovšem nevyhnout čtrnáctidenní karanténě. Do zahraničí rovněž mohou cestovat pendleři, přičemž po čtrnácti dnech práci jsou povinni následující dva týdny setrvat v domácí karanténě. Výjimka z ní platí pro pracovníky ve zdravotnictví, sociálních službách, kritické infrastruktuře a příslušníky záchranných sborů.

    Diskuse