Více pravomocí rezortu zdravotnictví opozice podmiňuje kontrolou Sněmovny
Jan GruberSpeciálnímu zákonu, který posiluje pravomoci ministerstva zdravotnictví v zápase s koronavirem, opoziční politici vyčítají absenci kontroly ze strany Sněmovny. Obávají se zneužití moci. Někteří dokonce říkají, že zákon není vůbec potřeba.
Sněmovna v nadcházejících dnech zahájí projednávání návrhu zákona o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění COVID-19 v roce 2020, jenž má v reakci na rozsudek pražského městského soudu rozšířit a zpřesnit pravomoci ministerstva zdravotnictví. Cílem návrhu je udržet některé restrikce i po skončení nouzového stavu. Opozice se ovšem posílení kompetencí rezortu zdravotnictví obává, a proto požaduje doplnění parlamentní kontroly. Někteří její představitelé navíc zpochybňují i to, že je speciální zákon vůbec potřeba.
„V současné situaci vláda nemá dostatečný nástroj, aby mohla přijímat nezbytné restrikce. Zákon o ochraně veřejného zdraví ji totiž dost dobře neumožňuje omezovat provoz obchodů, regulovat vstup cizinců na naše území nebo nařídit používání roušek. Takže předložený návrh chápeme jako krok správným směrem,“ řekl Deníku Referendum Jakub Michálek (Piráti). Dodal však, že druhá nejsilnější opoziční strana zákon podpoří jen tehdy, získá-li Sněmovna možnost nařízení ministerstva zrušit.
Na otázku, zda by namísto vytváření nového právního předpisu nebylo vhodnější další prodloužení nouzového stavu, předseda pirátského poslaneckého klubu odpověděl, že takový postup nepokládá za vhodný. „V době nouzového stavu občanům hrozí velké újmy na právech a svobodách,“ upřesnil. „S pokračováním nouzového po několik měsíců nebo let proto nesouhlasíme. Možná by to mohlo fungovat v nějaké banánové republice, ale určitě ne u nás,“ uzavřel.
Obdobně se k návrhu rezortu zdravotnictví staví i Jan Bartošek (KDU-ČSL). „Ukázalo se, že naše legislativa nebyla na takhle rozsáhlou pandemii připravena, a bez nějaké revize se neobejdeme,“ vysvětlil Deníku Referendum. Podle jeho názoru je ovšem třeba během projednávání zákona otevřít debatu o kompenzacích škod. „Pokud ministerstvo, respektive vláda zakáže plošně podnikat, tak se nemůže z této odpovědnosti vyvléknout. To je zkrátka zcela nepřípustné,“ dodal.
„Navíc musím říct, že mi předložený návrh přijde nedostatečný. Neumožňuje totiž postup mimo zákon o zadávání veřejných zakázek, například pro nákup ochranných pomůcek,“ podotkl s tím, že by upřednostnil, kdyby se Babišův kabinet vydal cestou novelizace ústavního zákona o bezpečnosti a krizového zákona. „Pokládal bych to za legislativně čistší i stabilnější řešení. Vláda by ovšem musela přibrat opozici za partnera, což bohužel nechce,“ shrnul předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL.
Parlamentní kontrola nám v návrhu nechybí, říkají komunisté
„Kladu si otázku, zda je zákon nezbytný,“ řekla Deníku Referendum Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) s tím, že nouzový stav sice dává vládě značné pravomoci, ale Sněmovna má vždy možnost jej okamžitě zrušit. „Za stěžejní proto považuji to, abychom i v tomto případě měli jako poslanci možnost kabinet kontrolovat a dohlížet, zda pod rouškou strachu z epidemie nečiní příliš velké zásahy do Ústavou garantovaných práv a svobod,“ doplnila.
Zatímco předsedkyně TOP 09 váhá, zdali je speciální zákon potřebný, předseda STAN Vít Rakušan má jasno. „Domnívám se, že novou legislativu nutně nepotřebujeme. Podle odborníků, s nimiž jsem tuto problematiku diskutoval, stávající právní předpisy — tedy zákon o ochraně veřejného zdraví a krizový zákon — postihují dostatečně spektrum činností, které je v časech pandemie nezbytné regulovat a omezovat, aby se zabránilo jejímu nekontrolovatelnému šíření,“ uvedl pro Deník Referendum.
Výhrady většinově pravicové opozice ovšem nesdílejí komunisté, kteří Babišův menšinový kabinet politického hnutí ANO a ČSSD tolerují. „Předložený zákon má jistě své opodstatnění. Vyplňuje jakési prázdné místo mezi krizovým zákonem a zákonem na ochranu veřejného zdraví,“ řekl Deníku Referendum Pavel Kováčik (KSČM). Na otázku, zda i on a jeho straničtí kolegové budou požadovat doplnění dohledu ze strany Sněmovny, odpověděl, že nikoliv.
„Parlamentní kontrola mi v návrhu nechybí. Nejedná se totiž o nijak zásadní opatření, většinou se týkají jen ochrany zdraví. Navíc je bude muset pokaždé do osmačtyřiceti hodin schválit vláda, jinak pozbydou platnosti, což považuji za dostatečnou pojistku proti zneužití moci ze strany ministerstva zdravotnictví,“ vysvětlil. „Zkrátka je to přijatelný návrh a uvidíme, jaká o něm proběhne ve Sněmovně diskuse,“ uzavřel předseda poslaneckého klubu KSČM.
Zákon nebude projednáván ve stavu legislativní nouze, slíbila vláda
Babišův kabinet zákon schválil minulý čtvrtek, a to jednomyslně, jak uvedl na následné tiskové konferenci ministr zdravotnictví. Získá-li podporu v obou komorách Parlamentu, bude mít rezort zdravotnictví pravomoc navrhovat mimořádná opatření k regulaci rozličných činností a provozoven, která však — na rozdíl od opatření vydávaných podle zákona o ochraně veřejného zdraví — budou podléhat schválení vlády.
„Je tam tato pojistka, abychom vyvrátili všechny pochybnosti, že ministerstvo zdravotnictví chce nastavovat samostatně nějaké restrikce, byť se domnívám, že na to má plné právo,“ vysvětlil Vojtěch s tím, že se jedná o dočasný zákon, jenž bude platit jen do konce roku. „Ministerstvo vnitra současně do 30. září připraví revizi krizové legislativy, zejména ústavního zákona o bezpečnosti a krizového zákona, a my novelu zákona o ochraně veřejného zdraví,“ doplnil.
Ministr dále konstatoval, že vláda nebude požadovat, aby Sněmovna zákon projednala ve stavu legislativní nouze. „Nebyla by pro to pravděpodobně vůle,“ podotkl. „Zákon půjde standardním procesem, ale máme předběžnou dohodu, že se zkrátí lhůty pro jednání ve výborech i mezi druhým a třetím čtením,“ pokračoval s tím, že v období od konce nouzového stavu do schválení této předlohy budou nezbytné restrikce vydávány coby mimořádná opatření rezortu zdravotnictví.
To nezbytnost přijetí zákona zdůvodňuje především tím, že stávající právní rámec nejenže neposkytuje dostatečnou škálu nástrojů pro zvládání epidemií, ale zároveň nedostatečně upravuje i proces vydávání mimořádných opatření. „Vzhledem k tomu, že ta mohou mít i celostátní působnost, a tedy celoplošné dopady, mohla by být zpochybňována jejich legitimita ke způsobu přijetí a namítána možnost svévole,“ uvedlo ministerstvo v důvodové zprávě k návrhu zákona.
Věcně má rezort zdravotnictví získat pravomoc - „pouze v nezbytně nutném rozsahu a na nezbytně nutnou dobu“ - omezit veřejnou dopravu, činnost obchodních nebo výrobních provozoven, ale také rozličných služeb, jako jsou holičství a kadeřnictví. Dále bude moci zakázat konání veřejných či soukromých akcí — vyjma jednání ústavních orgánů, orgánů veřejné moci a soudů, omezit výuku na školách nebo přikázat používání ochranných prostředků.
Zákon počítá rovněž se sankcemi za porušení stanovených mimořádných opatření. Jejich horní hranice se dle vážnosti provinění pohybuje od padesáti tisíc do tří milionů korun. „Je v širokém společenském zájmu, aby pravidla, jež mají za cíl zamezit šíření či vzniku epidemie onemocnění, byla dodržována. Jejich porušení může mít fatální individuální, ale také celospolečenské zdravotní i ekonomické dopady. Z toho důvodu je třeba, aby pokuty byly stanoveny dostatečně vysoko,“ uvedlo ministerstvo.
Předložený návrh je třetím pokusem Babišova kabinetu, jak zachovat některé restrikce potřebné pro omezení šíření koronaviru. Vláda původně plánovala, že se vydá cestou novelizace zákona o ochraně veřejného zdraví. Jeho projednávání ovšem kvůli nesouhlasu ČSSD přerušila s tím, že ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) obratem připraví novelu ústavního zákona o bezpečnosti. Nevýhoda zvoleného řešení ovšem spočívala v tom, že by s ohledem na nezbytnost získat kvalifikovanou většinu v obou komorách Parlamentu nemohla být přijata dostatečně rychle.