Sněmovna bude v úterý rozhodovat o žádosti vlády Andreje Babiše (ANO) na prodloužení nouzového stavu do 25. května. Ta uvádí, že ačkoli rozsáhlá restriktivní opatření pomohla šíření nového koronaviru SARS-CoV-2 omezit, pandemie v České republice trvá, a proto je nezbytné, aby i nadále mohla přijímat opatření podle krizového zákona. Opozice se prodloužení nouzového stavu zásadně nebrání, požaduje však, aby kabinet jasně řekl, jaké kroky hodlá v následujících dnech a týdnech učinit a s jakými scénáři postupu nákazy pracuje.

„Jsme ochotni kývnout na prodloužení nouzového stavu o čtrnáct dní,“ řekl Deníku Referendum poslanec a radní Zlínského kraje Petr Gazdík (STAN). „Očekáváme však, že vláda přijde s detailním zdůvodněním své žádosti a vysvětlí, proč se bez nouzového stavu nedokáže obejít,“ dodal s tím, že Starostové budou chtít během sněmovní diskuse rovněž slyšet, na základě jakých faktů a informací Babišův kabinet vyhodnotí, že zdraví občanů České republiky již není nadále výrazně ohroženo.

Více informací, respektive řádné vysvětlení hodlají požadovat rovněž občanští demokraté. „Chápeme, že rozhodnutí pražského městského soudu vyvolalo potřebu nouzový stav prodloužit, aby některá důležitá opatření zůstala v platnosti. Musí být ovšem zřejmé, jak dlouho budou trvat, respektive kdy se uvolní. Potřebujeme znát možné scénáře,“ vysvětlil Deníku Referendum stranický místopředseda Martin Kupka. „Nejzazší možná lhůta pro prodloužení nouzového stavu je však čtrnáct dní,“ uzavřel.

„Potřebě prodloužení nouzového stavu v zásadě rozumíme, soud totiž ukázal, že postup vlády nebyl legální, máme ovšem čtyři podmínky,“ řekl Deníku Referendum poslanec Radek Holomčík (Piráti) s tím, že požadují zveřejnění prognóz, o něž se opírají jednotlivá opatření, a informací o nákupu zdravotnického materiálu, zdůvodnění přijatých rozhodnutí a představení modelu částečných kompenzací těm, které krize postihla.

Komunisté nechtějí prodloužit nouzový stav déle než o týden

O poznání méně vstřícní k požadavku vlády na prodloužení nouzového stavu jsou lidovci a zástupci TOP 09. Poslanci KDU-ČSL uvádějí, že v době, kdy denně přibývá minimální počet nakažených, nevidí jediný důvod, aby nouzový stav trval další tři týdny. „Očekáváme od Babišova kabinetu jasné zdůvodnění, pokud to bude zase jenom o nákupu předražených zakázek, tak žádost v žádném případě nepodpoříme,“ shrnul někdejší lidovecký předseda Marek Výborný.

„V zásadě se dá říci, že míč je na straně vlády. Nelze podpořit nouzový stav bez garancí a ve světle chaotického rozvolňování a podezřelých nákupů ochranných pomůcek. Nadto ministerstvo zdravotnictví stále ještě přesvědčivě nevysvětlilo, jestli by zbylá omezení nemohlo provést podle zákona o ochraně veřejného zdraví, aniž by se postupovalo ultra vires (pozn. red.: za hranicí svých pravomocí),“ napsal Deníku Referendum poslanec Dominik Feri (TOP 09).

Babišův kabinet se tentokrát nemůže zcela spolehnout ani na poslance z řad KSČM, kteří jej ve Sněmovně tolerují. Ti sice původně deklarovali, že jsou připraveni hlasovat pro prodloužení nouzového stavu do 17. května, stranický předseda Vojtěch Filip nicméně konstatoval, že s ohledem na rozvolňování mimořádných opatření, k němuž vláda v minulých dnech přistoupila, již nespatřuje důvod pro jeho prodloužení o více než sedm dní.

Podle Rekonstrukce státu není nouzový stav nezbytný

Před automatickým prodloužením nouzového stavu varuje rovněž organizace Rekonstrukce státu, které mimo jiné upozorňuje, že potřeba rychlých nákupů zdravotnického materiálu, o níž hovoří především ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD), není dostatečným důvodem. „Nakupovat rychle lze i mimo nouzový stav, zákon o zadávání o veřejných zakázek to umožňuje, a to prostřednictvím jednacího řízení bez uveřejnění,“ uvedla s tím, že i během nouzového stavu musí stát postupovat co nejvíce transparentně.

„Například Krajská nemocnice Tomáše Bati v minulých dnech koupila plicní ventilátory normálně v režimu zákona, skrze jednací řízení bez uveřejnění. Přímé zadávání z důvodu krajní naléhavosti sice není ideální, ale dodržuje alespoň základní zásady transparentnosti. Také se při něm kontroluje majetková struktura dodavatele, což by zamezilo stávajícím excesům ministerstva zdravotnictví,” vysvětlil předseda Econlabu Jiří Skuhrovec.

Rekonstrukce státu dále připomněla, že stát, zejména bezpečnostní složky, navíc může i mimo nouzový stav využít úplnou výjimku ze zákona o zadávání veřejných zakázek v případě krajně naléhavých okolností. „Pokud by ovšem z praxe vyplynulo, že i stávající znění zákona je zbytečně svazující, bylo by možné navrhnout jeho dílčí novelizaci. Ve stavu legislativní nouze může být úprava zákona schválena v horizontu čtrnácti dní,“ uvádí Rekonstrukce státu.

Sdružení protikorupčních organizací současně uvedlo, že nouzový stav není nezbytný ani pro realizaci opatření, na které běžné zákony nestačí. Podle Rekonstrukce státu by vláda například mohla předložit speciální pandemický zákon, jenž by sloužil potřebám řešení pandemie a oproti nouzovému stavu by kabinetu umožňoval omezit jen dílčí práva a svobody. „Politici by tak měli jasně nastavené mantinely,“ upřesnila Rekonstrukce státu.

Babiš pokračování nouzového stavu původně kategoricky odmítal

Ačkoli vláda návrh na prodloužení nouzového stavu minulý pátek jednomyslně schválila, premiér Babiš ještě v úterý říkal, že pro jeho pokračování nevidí žádný důvod. Stejně tak se vyjádřovala i ministryně financí Alena Shillerová (nestr. za ANO), podle níž by pro zvládnutí šíření koronaviru zcela postačila opatření vydávaná v souladu se zákonem o ochraně veřejného zdraví, nebo ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO), který upozorňoval, že pokračování nouzového stavu nemá podporu ani mezi poslanci politického hnutí ANO.

Představitelé nejsilnější politické strany však svůj názor změnili poté, co Městský soud v Praze zrušil čtyři opatření ministerstva zdravotnictví, která omezila maloobchodní prodej a volný pohyb osob, neboť seznal, že rezort v čele s Adamem Vojtěchem (nestr. za ANO) překročil meze své působnosti. „Nelze brát ze zřetele, že jakákoli krize značného rozsahu může mít negativní dopad nejenom na zdraví obyvatel či hospodářství státu, nýbrž může negativně zasáhnout též podobu státu jako státu právního a demokratického,“ uvedl soud.

Soudní senát v čele s předsedou Štěpánem Výborným dále upozornil, že i za mimořádných okolností je nezbytné, aby omezování základních práv a svobod probíhalo právem předvídaným způsobem, což se v daném případě nestalo. „Pokud kabinet vyhlášením nouzového stavu deklaroval, že běžné prostředky na zvládnutí krize nestačí, bylo na místě využít krizových opatření, které předpokládá krizový zákon. Opačný postup by bezdůvodně koncentroval moc do rukou jednoho správního orgánu,“ vysvětlil.

Pouze na okraj pak soud podotkl, že Babišova vláda si role, kterou v má v nouzovém stavu hrát, byla zpočátku dobře vědoma, neboť mimořádná opatření obdobného obsahu jako ta, jež byla zrušena, původně přijala ve formě, kterou krizový zákon předjímá. „Z jakého důvodu následně tento správný postup opustila, soudu není zřejmé,“ dodal, aniž by se pouštěl do spekulací, že tak učinila, aby se vyhnula úhradě škod, které jednotlivými restrikcemi způsobila firmám a občanům, což bylo podle mnohých kritiků reálnou motivací uvedené změny.