Pane předsedo poslaneckého klubu hnutí Starostové a nezávislí, co vám říkají vaši straničtí kolegové, zhusta komunální zastupitelé, když se s nimi bavíte o tom, jakým způsobem dopadla pandemie koronaviru a související mimořádná opatření na města a obce? Jak si vedou?

Rozdílně. Je to město od města jiné. Pokud měla obec naplánovány větší investice, mohla je odsunout na příští rok a peníze využít nyní. Když se naopak v posledních letech nějakou investicí finančně vysílila, má dnes pochopitelně menší rezervy, které by mohla využít na řešení dopadů krize. Obecně však lze říct, že města a obce hospodaří zodpovědně a obvykle mají rozpočtové přebytky.

Rozpočty měst a obcí jsou závislé na rozpočtovém určení daní. Jaký propad mohou v letošním roce očekávat s ohledem na výrazné výpadky příjmů státního rozpočtu?

To v tuhle chvíli neumím odhadnout a nedokáže to zřejmě nikdo. Vždyť je tomu teprve měsíc, kdy jsme ve Sněmovně schválili navýšení deficitu na dvě stě miliard. A před týdnem jsme hlasovali o jeho dalším růstu až na tři sta miliard. Takže dopady krize neumí předpovědět ani stát. Ani on ještě nevidí na dno.

Nicméně s ohledem na skutečnost, že daňové příjmy obcí tvoří zejména sdílené daně, tak můžeme očekávat, že se jejich rozpočty propadnou obdobně jako státní rozpočet, zhruba o patnáct procent. Mnohá města se na danou situaci již připravují a projekty, které nemají zasmluvněné nebo pod dotací, odsouvají na příští roky.

Již před měsícem jsme navíc veřejně žádali poskytovatele dotací, aby za současných okolností prokázali vstřícnost, zjednodušili podmínky a prodloužili termíny realizace projektů. Česká ekonomika potřebuje, aby obce a města neškrtaly investiční výdaje.

Znamená to, že města a obce přestanou opravovat chodníky, náměstí a kašny? Že se práce odloží a ony budou chátrat?

To se samozřejmě stát může. Důležité je si ovšem uvědomit, co investice v obcích znamenají. Fungují totiž jako kaskáda. Když město opraví chodník, silnici nebo zázemí pro sportovce, tak nevzkvétá jen ono samo, ale také celá ekonomika.