Babišova vláda přichází se třemi návrhy, které sama předtím zamítla opozici

Jan Gruber

Babišův kabinet při řešení koronavirové krize ve Sněmovně odmítá kompletně návrhy opozice. Teď o několik týdnů později s několika sám přichází. Podle opozičních poslanců tak plýtvá časem jen proto, aby si přisvojil nápady opozice.

Příští týden se ve Sněmovně znovu povedou debaty, které tu nedávno proběhly. Kdyby vláda vyšla opozici vstříc, nemusela by jimi ztrácet čas a měla by prostor věnovat se důležitější práci. Foto Úřad vlády ČR

Vláda Andreje Babiše (ANO) si při zvládání důsledku pandemie způsobené koronavirem SARS-CoV-2 počíná bez rozmyslu, nesystémově a vůbec chaoticky, opakují již několik týdnů téměř všichni opoziční poslanci, mnozí odborníci i četní novináři. Důkazů o nepromyšlených krocích, které kabinet činí, den ode dne přibývá. V posledních osmi dnech schválil hned tři novely zákonů, jež by býval vůbec nemusel posílat do legislativního procesu, kdyby neignoroval některé návrhy opozice.

Když chcete pochopit, co se děje v domácí politice, stačí číst Deník Referendum. Podpořte nás!
×

V prvém případě se jedná o zákon o některých úpravách v sociálním zabezpečení v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii v roce 2020 z pera ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD), jehož cílem je navýšit ošetřovné ze stávajících šedesáti na osmdesát procent denního vyměřovacího základu s tím, že jej lidé, kteří z důvodu uzavření školských zařízení pečují o své děti, budou oprávněni pobírat nejdéle do konce června, tedy do začátku letních prázdnin.

„S ohledem na skutečnost, že mimořádná opatření trvají již déle než měsíc, ukazuje se, že řada rodin s dětmi, která je závislá na ošetřovném, se dostává do napjaté ekonomické situace, kdy z delšího časového hlediska již poskytovaná dávka nemocenského pojištění nestačí pokrýt jejich základní životní výdaje a potřeby, obzvláště jedná-li se o domácnosti samoživitelů,“ zdůvodnilo nezbytnost úpravy parametrů ošetřovného ministerstvo v předkládací zprávě.

Byla to přitom právě ministryně Maláčová, která na sklonku března během mimořádné schůze Sněmovny odmítala všechny návrhy opozice, jež požadovala, aby se dávka nemocenského pojištění zvýšila alespoň na oněch osmdesát procent. „Naší ekonomiku táhne spotřeba domácností, když jejich příjmy podtrhneme, krizi ještě prohloubíme. Musíme si uvědomit, že ani ve stavu nouze lidem náklady na živobytí neklesnou. Složenky nebudou o čtyřicet procent levnější,“ vysvětloval tehdy Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Ten obratem po zveřejnění záměru Maláčové podotkl, že vůbec nerozumí, proč s ním otálela a ponechala rodiny tak dlouho dobu bez potřebných finančních prostředků: „Budeme proto prosazovat, aby se ošetřovné zvýšilo pro všechny rodiče, a to zpětně už od počátku vládních nařízení,“ uvedl. „Zdá se, že po čtrnácti dnech na ministerstvu práce a sociálních věcí konečně pochopili náš původní kvalitní návrh a ten nyní bude přijat,“ dodal Ondřej Benešík (KDU-ČSL).

Obdobně rozhodnutí Maláčové okomentoval i Jan Bauer (ODS), podle něhož bylo od počátku jasné, že s ošetřovným ve výši šedesáti procent rodiny jen těžko vyžijí. „Návrh samozřejmě podpoříme. Je ovšem neodpovědné a nepochopitelné, že vláda není schopna s opozicí konstruktivně jednat a spolupracovat, když stejně často po nějaké době dospěje k tomu, že si naše návrhy osvojí. Teď budeme zbytečně ztrácet čas se zapracováním nové legislativy,“ shrnul.

Vláda odmítá připustit, že se dopouští chyb

Druhým příkladem, jenž také ilustruje nedůslednost a zmatečnost vládních kroků, je novela zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění předložená ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem (nestr. za ANO), který navrhl s účinností od letošního června navýšit měsíční platby za takzvané státní pojištěnce, což jsou například důchodci, uchazeči o zaměstnaní nebo lidé čerpající rodičovský příspěvek, o pět set korun s tím, že o dalších dvě stě korun by měly vzrůst od počátku příštího roku.

„Již letos se významně propadnou příjmy veřejného zdravotního pojištění v řádu zhruba čtyřiceti až padesáti miliard korun. I přes vytvořené rezervy na účtech zdravotních pojišťoven ale může být systém v průběhu roku vyčerpán. Důsledkem pak bude nedostatečné financování poskytovatelů zdravotních služeb a snížení dostupnosti a kvality zdravotních služeb,“ zdůvodnilo opatření ministerstvo s tím, že jen v roce 2020 přijde do zdravotnictví zhruba o dvacet miliard korun navíc.

Před necelými čtyřmi týdny, kdy Sněmovna schvalovala novelu zákona, jež podnikatelům v období od března do srpna odpustil platby minimálních odvodů na zdravotní pojištění, ovšem Vojtěch o potřebě posílení státního příspěvku zdravotním pojišťovnám, s nímž přišel Zbyněk Stanjura (ODS), nechtěl ani slyšet. Stejně tak ministryně financí Alena Schillerová (nestr. za ANO), jež odmítla obdobnou iniciativu Miroslava Kalouska (TOP 09) při jednání o navýšení rozpočtového schodku.

„Pro vládu byly zkrátka důležitější jiné věci, jako je třeba sleva na jízdném,“ ohlédl se zpět bývalý předseda TOP 09 ve vysílání České televize. Když mu ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (nestr. za ANO) oponoval tím, že návrhy opozice poslanci vládní koalice nepodpořili, neboť na sklonku dubna nikdo netušil, jak se bude epidemiologická situace vyvíjet, Kalousek odvětil, že o nedostatku peněz ve zdravotnictví věděli úplně všichni. „Jestli ne vy, pane ministře, tak jste byl jediný,“ přisadil si.

Třetím, a pro tentokrát posledním, příkladem, jak Babišův kabinet zavrhuje podněty opozice, aby s nimi vzápětí přišel sám, je Schillerové novela zákona o spotřebních daních, jejímž cílem je o jeden měsíc prodloužit lhůtu pro stahování cigaret s tabákovou nálepkou odpovídající předchozí sazbě daně tak, aby se proces rozložil v čase a snížilo se riziko kontaktů zaměstnanců rozličných společností a státu. I toto opatření již na počátku dubna navrhl Stanjura.

A jak zástupci opozičních stran kroky Babišova kabinetu hodnotí? „Vláda nám nechce přiznat žádný úspěch, proto prakticky všechny naše návrhy odmítá,“ řekl Deníku Referendum Mikuláš Ferjenčík (Piráti) s tím, že se jedná o obvyklou praxi a připomněl debaty kolem nominačního zákona nebo regulace platformy Airbnb. „Odmítá připustit, že se dopouští jakýchkoliv chyb. Přiznání je sice polehčující okolnost, ale zaručený trest,“ doplnil.

Podobně kritický je i Stanjura. „Jde o ztrátu času,“ uvedl v rozhovoru pro Deníku Referendum. „Nedává mnoho smyslu, aby se Sněmovna zabývala stále stejnými zákony. Všechno jsme mohli mít dávno hotové, ale to by pan premiér a další ministři museli s opozicí chtít doopravdy spolupracovat,“ pokračoval. „Vláda si zkrátka přisvojuje naší práci. Nechápu to jako naší prohru, ale prohru všech těch, které krize poškodila,“ uzavřel.

      Diskuse