Vládní koalice vybízela ke spolupráci. Opozici ve Sněmovně ale převálcovala

Jan Gruber

Sněmovna projednávala mimořádná opatření na pomoc lidem postiženým pandemií koronaviru. Opoziční strany navrhovaly sociálnější postup nežli vláda, která ale svou hlasovací většinou vyztuženou komunisty prosadila ve všech případech svou.

Předáci opozic na tiskové konferenci po jednání Sněmovny. Z jejich návrhů vláda nepřijala prakticky nic. Foto FB Pirátská strana

Poslanecká sněmovna na mimořádné schůzi během necelých deseti hodin ve stavu legislativní nouze schválila všech šest návrhů zákonů, které ji předložila vláda Andreje Babiše (ANO). Cílem návrhů je urychleně pomoci zaměstnancům i živnostníkům, jež zasáhla mimořádná opatření přijatá v souvislosti s šířením nového koronaviru SARS-CoV-2. Opozici se až na jednu nepříliš významnou výjimku nepodařilo k předlohám menšinového kabinetu politického hnutí ANO a ČSSD prosadit žádný z desítek pozměňovacích návrhů.

Když chcete pochopit, co se děje v domácí politice, stačí číst Deník Referendum. Podpořte nás!
×

Jednání před poloprázdným sálem, v němž tentokrát na základě dohody z politického grémia Sněmovny zasedla jen polovina zvolených poslanců zahájil premiér Babiš. „Předstupuji před vás s prosbou, abychom zapomněli na hádky a spory. Abychom spolupracovali a šli lidem příkladem,“ řekl s tím, že jeho vláda za žádných okolností nehodlá nouzový stav, respektive stav legislativní nouze zneužívat k posilování vlastní moci. A nabídl opozici obsazení tří expertních míst v nedávno aktivovaném Ústředním krizovém štábu.

Zástupci opozice vstřícná slova předsedy vlády kvitovali a mnozí z nich v úvodních vystoupeních deklarovali, že jejich strany návrhy kabinetu podpoří. „Chceme však, aby se vláda zamyslela i nad tím, co předkládáme my,“ uvedl místopředseda Sněmovny Petr Fiala (ODS). A Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) společně s Vítem Rakušanem (STAN) premiéra vyzvali, aby členy dolní komory Parlamentu seznámil se scénáři, s nimiž vláda a krizový štáb pracuje, a podmínkami, které musí být splněny pro odvolání mimořádných opatření.

„Slova díků patří všem občanům České republiky, kteří v minulých dnech ukázali, že nejsme věčně brblajícím národem, ale společenstvím činorodých lidí, kteří umějí improvizovat a v těžkých chvílích táhnout za jeden provaz,“ řekl při jednání Sněmovny Vít Rakušan. Foto FB Vít Rakušan

Všichni bez výjimky — včetně Tomia Okamury (SPD), který i tentokrát zaútočil na „politické neziskovky“ a sociálně deprivované — rovněž ocenili nasazení pracovníků ve zdravotnictví, sociálních službách, hasičů, policistů nebo lidí pracujících v prodejnách potravin. „Slova díků patří všem občanům České republiky, kteří v minulých dnech ukázali, že nejsme věčně brblajícím národem, ale společenstvím činorodých lidí, kteří umějí improvizovat a v těžkých chvílích táhnout za jeden provaz,“ shrnul Rakušan.

Opozice s návrhy na navýšení ošetřovného neuspěla

Politický střet mezi vládní koalicí jištěnou KSČM a většinově pravicovou opozicí se vedl o míru vstřícnosti jednotlivých zákonů. Dobře jej ilustroval hned první bod pořadu jednání, novela z pera ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčová (ČSSD) rozšiřující institut ošetřovného. Ačkoli se koalice i opozice shodovala, že ošetřovné je třeba prodloužit na celou dobu trvání vládou schválených mimořádných opatření, na dalších otázkách konsensus nepanoval.

„Naší ekonomiku táhne spotřeba domácností, když ale příjmy domácností podtrhneme, tak stávající krizi ještě prohloubíme. Musíme si uvědomit, že ani ve stavu nouze lidem náklady na živobytí neklesnou. Složenky nebudou o čtyřicet procent levnější,“ zdůvodnil Marian Jurečka (KDU-ČSL) návrh na navýšení ošetřovného ze současných šedesáti procent redukovaného denního vyměřovacího základu na sto, případně alespoň na osmdesát procent.

Podobně hovořil i Rakušan. „Ošetřovné ve výši osmdesáti procent považuji na nutné minimu. V České republice sice podle dostupných statistik není mnoho těch, kteří jsou bezprostředně ohroženi chudobou, ale obrovskému počtu lidí pád do chudoby hrozí. Pokud by se do ní propadli, mělo by to fatální následky nejen pro ně, ale i pro celou naší ekonomiku,“ doplnil. A s obdobnými pozměňovacími návrhy vystoupili i občanští demokraté nebo poslanci TOP 09.

Lidovci a Piráti dále usilovali o to, aby ošetřovné mohli čerpat i rodiče, kteří se starají o děti mladší patnácti let, a měli na něj vedle zaměstnanců nárok i živnostníci nebo osoby pracující na dohodu o provedení práce a dohodu o pracovní činnosti. Maláčová ovšem žádný ze záměrů nepodpořila. „Rozhodli jsme se upřednostnit záchranu pracovních míst, nikoliv další rozšiřování ošetřovného,“ vysvětlila a vládní koalice následně všechny opoziční návrhy odmítla.

Velkorysejším návhům opozice vláda nevyhověla. Grafika MPSV

Opozice pohořela i při schvalování dalších vládních návrhů

Prakticky totožný průběh mělo i projednání novely o elektronické evidenci tržeb, v níž ministryně financí Alena Schillerová (nestr. za ANO) navrhla pozastavení elektronické evidence tržeb po dobu trvání nouzového stavu, včetně tří následujících měsíců, a odložení její třetí a čtvrté fáze. Ani v tomto případě opozice ani s jedním ze svých sedmi návrhů, které se většinově týkaly prodloužení odkladu, neuspěla, ačkoli samo ministerstvo uvádělo, že neočekává negativní dopady na státní rozpočet.

Vládní koalice bez větších obtíží prosadila v původní verzi i zákony, které od března do sprna osvobodí osoby samostatně výdělečně činné od povinnosti platit pojistné na veřejné zdravotní pojištění a sociální zabezpečení. Přestože Miroslav Kalousek (TOP 09) a Zbyněk Stanjura (ODS) upozorňovali, že není moudré v době pandemie koronaviru zbavit zdravotnický systém těchto příjmů bez náhrady, sněmovní většina návrh, aby výpadek pokryl stát, odmítla.

ČSSD disciplinovaně hlasovala s ANO a komunisty proti sociálnějším návrhům opozice. Foto FB Jana Maláčová

Beze změny zůstala i novela zákona o státním rozpočtu, jejímž cílem bylo navýšit rozpočtový schodek z plánovaných čtyřiceti na dvě stě miliard korun. „Poprvé říkám, že akceptuji dvousetmiliardový schodek. Dokonce by mohlo být i vyšší. Nemohu však souhlasit se strukturou rozpočtu. Není problém, že je deficitní, ale že v něm chybí spousta výdajů, které by tam měly být,“ vysvětil bývalý ministr financí ve vládách Mirka Topolánka a Petra Nečase (oba ODS), proč návrh nepodpoří.

Jediný úspěch tak opozice zaznamenal při schvalování předlohy z dílny ministra školství, mládeže a tělovýchovy Roberta Plagy (ANO), která stanovuje zvláštní pravidla pro maturitní a přijímací zkoušky na střední školy. Markovi Výbornému (KDU-ČSL) se totiž podařilo prosadit, aby případné přezkumy maturitních zkoušek, které se letos omezí na didaktické testy, provedlo ministerstvo, a ne původně navrhované krajské úřady.

Poslaneckou sněmovnou odsouhlasené zákony nyní posoudí Senát. Jeho nově zvolený předseda Miloš Vystrčil (ODS) avizoval, že je s to schůzi horní komory Parlamentu svolat v nejkratším možném termínu, „Předpokládáme, že výbory by se mohly po zasedání organizačního výboru konat již ve středu dopoledne a odpoledne by pak navázalo plénum Senátu. Jsme připraveni,“ ujistil.

      Diskuse