Vláda opět opisovala od opozice. Stát pomůže podnikatelům s úhradou nájmů

Jan Gruber

Opozice ve Sněmovně dvakrát navrhovala, aby stát kompenzoval část výdajů na nájmy firmám, které musely zavřít. Poslanci vládní koalice je pokaždé odmítli. Babišův kabinet nyní přichází s obdobným dotačním programem.

„Stát přispěje na nájemné tehdy, když se nájemce s pronajímatelem dohodne na slevě ve výši třiceti procent,“ říká vicepremiér Karel Havlíček. Foto Úřad vlády ČR

Stát pomůže podnikatelům, kteří museli kvůli mimořádným, respektive krizovým opatřením uzavřít své podniky nebo omezit jejich provoz, s úhradou nájmů, shodla se v pondělí vláda Andreje Babiše (ANO) s tím, že ministerstvo průmyslu a obchodu do týdne předloží příslušný dotační program. Výše podpory bude činit padesát procent z celkového nájemného za období od dubna do června.

Nájemce zaplatí dvacet a pronajímatel třicet procent. Obdobné opatření v minulém měsíci dvakrát neúspěšně prosazovala sněmovní opozice.

Program se dle vyjádření vicepremiéra Karla Havlíčka (nestr. za ANO) bude vztahovat na všechny podniky, které postihla krize a jež si vyjednají u svého nájemce slevu z nájmu ve výši třiceti procent. „Bude to samozřejmě dobrovolné. Pokud pronajímatel nepřistoupí na tuto variantu, tak stát žádnými penězi nepřispěje,“ vysvětlil ministr průmyslu, obchodu a dopravy s tím, že na pomoc může dosáhnout až dvě stě tisíc podnikatelů. A dopady na státní rozpočet vyčíslil na čtyři miliardy korun.

„Je to už klasický scénář. Vláda naše návrhy přehlasuje, nechce o nich jednat a pak je předloží jako vlastní,“ glosoval postup vlády bývalý ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09). „Opisuj a kopíruj, milá vládo, naše návrhy klidně dál. Ale dělejte to, pane premiére, rychleji. Pokud byste spolkl falešnou hrdost a schválili jste opoziční návrhy rovnou, podnikatelé by už pomoc čerpali. S tímto zdržením jich skončí víc, než by muselo,“ doplnil ekonomický expert ODS Jan Skopeček.

První pokus o kompenzaci nákladů vládní koalice odmítla

Obsahově podobnými opatřeními se Sněmovna v minulém měsíci zabývala již dvakrát. Poprvé tomu bylo na počátku dubna, kdy již zmínění Kalousek a Skopeček spolu s Mikulášem Ferjenčíkem (Piráti), Marianem Jurečkou (KDU-ČSL) a Věrou Kovářovou (STAN) předložili pozměňovací návrh k zákonu o kompenzačním bonusu, který měl za cíl kompenzovat podnikatelům, kteří museli své provozovny uzavřít, případně jejich provoz výrazně omezit, nájmy ve výši sta, respektive osmdesáti procent.

„Chceme zabránit zániku řady provozů a živností, které jsou nařízením vlády nuceny zastavit nebo výrazně omezit svoji výdělečnou činnost. Po celou dobu omezení musí platit fixní náklady související s provozem, které jsou odlišné nejen podle druhu podnikání, ale i podle místa provozovny. Je zřejmé, že pouze jednotný kompenzační bonus je pro pokrytí těchto nákladů nejen naprosto nedostatečným, ale také nespravedlivým instrumentem,“ uvedli zástupci opozice.

Jejich návrh ovšem předkladatelka zákona, ministryně financí Alena Schillerová (nestr. za ANO) odmítla a v závěrečném hlasování jej podpořilo pouze osmačtyřicet ze sto dvou přítomných poslanců z řad pravicové opozice, Pirátů a politického hnutí SPD. Proti se naopak vyslovili všichni zástupci politického hnutí ANO — s výjimkou Jana Řehounka, sociální demokraté a poslanci Vojtěch Filip, Zdeněk Ondráček a Miroslava Vostrá (všichni KSČM).

Opozice s návrhem na kompenzaci nájmů neuspěla ani podruhé

Podruhé Sněmovna diskutovala o možné kompenzaci nákladů na úhradu nájemného ze strany státu na konci dubna znovu v souvislosti s projednáváním zákona o kompenzačním bonusu. Tehdy opoziční poslanci předložili pozměňovací návrh ve třech variantách.

První počítala s příspěvkem pro postižené podniky ve výši šedesáti, respektive čtyřiceti procent. Druhá s padesáti, respektive třiceti procenty a poslední s čtyřiceti, respektive dvaceti procenty.

„Podnikání s vysokými fixními náklady se nařízením vlády o uzavření či omezení provozu dostává do zoufalé finanční situace. [...] Uvědomte si prosím, že pro toho, kdo platí sto tisíc korun nájem, není kompenzační bonus řešením. Že pokud mu nepřispějeme na fixní náklady, tak poměrně značné procento těch provozů už neotevře, protože je chiméra se domnívat, že má někdo více jak tříměsíční rezervy. Je chiméra se domnívat, že v ohroženém sektoru mu někdo půjčí,“ vysvětlil Kalousek.

Během hlasování o pozměňovacích návrzích se ovšem opakoval scénář z počátku dubna. Pro schválení některé z představených variant se ze sta přítomných vyslovilo pokaždé pouze šestačtyřicet opozičních zákonodárců.

Proti — opět v souladu se stanoviskem ministryně financí — ve všech případech hlasovala většina členů poslaneckého klubu politického hnutí ANO — s výjimkou Martina Kolovratníka (ANO), který podpořil nejméně štědrý model částečné úhrady fixních nákladů, a sociálních demokratů.

Senátoři chtějí napadnout zastropování nájemného u Ústavního soudu

Poslanecká sněmovna již v minulých týdnech přes nesouhlas Senátu přijala zákon o některých opatřeních ke zmírnění epidemie koronaviru SARS-CoV-2 na nájemce prostor sloužících podnikání, podle něhož firmy, které kvůli krizovým, respektive mimořádným opatřením musely zavřít, případně výrazně omezit svůj provoz, mohou nájemné za období od poloviny března do června uhradit do konce letošního roku. Obdobnou úpravu dolní komora Parlamentu schválila rovněž pro fyzické osoby.

Babišova vláda dále na návrh ministryně financí vydala nařízení, které po dobu mimořádných opatření zakazuje zvyšování nájmů. „V situaci, kdy se řada domácností potýká s poklesem svým příjmů, je toto opatření potřeba. Již jsme podali pomocnou ruku lidem, kteří nemají z čeho nájem zaplatit. Teď na to navazujeme a přicházíme s ochranou nájemníků, kteří sice nájem platit zvládají, ale jeho případné navýšení už by jejich rodinný rozpočet neunesl,“ uvedla Schillerová.

Cenové moratorium ovšem zkritizovali někteří senátoři v čele se Zdeňkem Nytrou (ODS), kteří jej plánují napadnou u Ústavního soudu, neboť zákon o cenách neumožňuje provést cenovou regulaci na více než jeden rok. „Zásadním problémem je fakt, že zastropování nájmů by mělo platit do doby trvání jakýchkoliv opatření v souvislosti s koronavirem, nevztahuje se pouze na nouzový stav,“ vysvětlil s tím, že krátkodobé zamezení zvyšování nájmů, například do konce roku, by za problém nepovažoval.

        Diskuse