Menšinová vláda Andreje Babiše (ANO) na mimořádné schůzi Sněmovny, která se protáhla do čtvrtečních ranních hodin, bez větších obtíží prosadila osmnáct návrhů zákonů, které reagují na pandemii nového koronaviru SARS-CoV-2 a související mimořádná opatření. Opozici se ani tentokrát nepodařilo přesvědčit koaliční poslance, aby podpořili jejich pozměňovací návrhy. Schválena jich byla jen nepatrná menšina.

Prvním bodem středečního jednání byla novela zákona o České národní bance, která jí mimo jiné umožní kupovat na sekundárním trhu vládní dluhopisy s delší dobou splatnosti. Těmi plánuje ministerstvo financí hradit část rozpočtového schodku, který kvůli probíhající krizi Sněmovna nedávno navýšila z původních čtyřiceti na dvě stě miliard korun.

„V krizovém období může i problém relativně malé nebankovní instituce vyvolat dominové efekty. Pokud nebudeme mít nástroje, jak včas zasáhnout do řetězce negativních událostí, mohly by být celkové náklady velmi vysoké. Také platí, že někdy i samotné vědomí, že centrální banka má dostatečně široké portfolio nástrojů, může trhy uklidnit, aniž by bylo v konečném důsledku nutné je použít,“ vysvětlil účel úpravy guvernér České národní banky Jiří Rusnok.

Obsah novely je prakticky totožný s úpravou, jež leží ve standardním legislativním procesu od roku 2016. Na to poukazovala část opozice, které vadilo, že vláda chce ve stavu legislativní prosadit opatření s dlouhodobými následky. Ministryně financí Alena Schillerová (nestr. za ANO) nicméně vyšla kritice vstříc podporou pozměňovacího návrhu, jenž omezuje platnost úpravy koncem příštího roku.

„Mělo by být zaznamenáno, že zásadní instrumenty hospodářské politiky byly z politického vedení země převedeny na Českou národní banku, a to ještě zcela netransparentně. A vy jste souhlasili s tím, že tady budou lítat desítky a stovky miliard, aniž byste se o tom mohli dozvědět. Je mi vás líto,“ obořil se po závěrečném hlasování na své kolegy v poslaneckých lavicích Miroslav Kalousek (TOP 09).

Nebude na důchody, platy a investice, varovala vláda

Obsáhlou diskusi vyvolala následně projednávaná úprava zákona o rozpočtové odpovědnosti, jež státu umožňuje rychlejší zadlužení. Konkrétně pro příští rok počítá se zvýšením strukturálního deficitu — tedy schodku veřejných financí bez vlivu hospodářského cyklu — na čtyři procenta HDP. Dosud se plánoval pouze procentní deficit a v minulých letech byl ještě nižší.

Podle Schillerové je opatření nezbytné pro sestavení rozpočtu na příští rok. Ministerstvo financí totiž začíná s přípravou předběžného plánu státních příjmů a výdajů spolu se střednědobým výhledem pro další roky již na jaře. Novela zákona tak má sloužit jako prevence proti náhlé potřebě škrtů či zvyšování daní.

„Vláda nechce žádný bianko šek,“ zdůraznila ministryně s tím, že novela reaguje především na prudkou změnu situace, kdy se příjmy státního rozpočtu propadnou oproti dřívějšímu propočtu o nejméně sto čtyřicet miliard korun. Podle návrhu se má zvýšený deficit postupně vyrovnávat až do roku 2027, kdy se vrátí na jedno procento HDP.

Opozice Schillerové ovšem nevěřila a tvrdila, že vláda zneužívá legislativní nouze, aby si vytvořila prostor pro zvyšování státního dluhu v letech po pandemii. „Není absolutně žádný důvod projednávat tento tisk v legislativní nouzi. S tím naprosto nesouhlasím a myslím si, že je to flagrantní zneužití nouzového stavu,“ prohlásil hned v úvodu rozpravy Mikuláš Ferjenčík (Piráti).

Opoziční poslanci dále zdůraznili, že nedává smysl měnit zákon, když nelze předpovědět vývoj ekonomiky v dalších letech. Někdejší ministr financí Kalousek opatření překřtil na „zákon o rozpočtové neodpovědnosti“ a vytkl Schillerové, že ignoruje kritické stanovisko Národní rozpočtové rady. Poslanec Jan Skopeček (ODS) dále varoval, že novela vezme prostor pro zadlužení dalším generacím.

Schillerová ale kritiku odmítla. „Právě teď nastal moment, kdy můžeme léta zodpovědného hospodaření zúročit k překonání této bezprecedentní krize,“ uvedla. „Pokud zákon neprojde, tak jinými slovy vzkazujete důchodcům, že nebude na důchody. Učitelům, že nebude na zvyšování platů. Že se nebude investovat do zdravotnictví a infrastruktury. To jasně lidem vzkazujete,“ řekla.

Posílení pravomocí policie opozice bránila orosenými brýlemi

Na další čas Sněmovnu zaměstnal rovněž návrh ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD), která dala policistům novou pravomoc uložit blokovou pokutu až ve výši deseti tisíc korun za přestupky spáchané porušením krizových opatření. „Zákon posílá vymahatelnost opatření, sníží administrativní zátěž správních orgánů a obviněným odpadnou náklady a povinnosti spojené s klasickým správním řízením,“ vysvětlil vicepremiér.

Opozici se ovšem ani tento záměr Babišova kabinetu nezamlouval. „To snad nemyslíte vážně,“ otázal se Kalousek, který připomněl několik excesů policistů z poslední doby, například bezdůvodné surové napadení ženy u rybníka v Řepích. „Pravomoci policie není třeba posilovat,“ připojil se ke kritice Hamáčkova návrhu dokonce i poslanec Radim Fiala (SPD). A Vojtěch Pikal (Piráti) upozornil, že pokuty za pohyb ve veřejném prostoru bez roušky byly uloženy i několika bezdomovcům, což označil za nepřiměřené.