Menšinová vláda Andreje Babiše (ANO) na mimořádné schůzi Sněmovny, která se protáhla do čtvrtečních ranních hodin, bez větších obtíží prosadila osmnáct návrhů zákonů, které reagují na pandemii nového koronaviru SARS-CoV-2 a související mimořádná opatření. Opozici se ani tentokrát nepodařilo přesvědčit koaliční poslance, aby podpořili jejich pozměňovací návrhy. Schválena jich byla jen nepatrná menšina.

Prvním bodem středečního jednání byla novela zákona o České národní bance, která jí mimo jiné umožní kupovat na sekundárním trhu vládní dluhopisy s delší dobou splatnosti. Těmi plánuje ministerstvo financí hradit část rozpočtového schodku, který kvůli probíhající krizi Sněmovna nedávno navýšila z původních čtyřiceti na dvě stě miliard korun.

„V krizovém období může i problém relativně malé nebankovní instituce vyvolat dominové efekty. Pokud nebudeme mít nástroje, jak včas zasáhnout do řetězce negativních událostí, mohly by být celkové náklady velmi vysoké. Také platí, že někdy i samotné vědomí, že centrální banka má dostatečně široké portfolio nástrojů, může trhy uklidnit, aniž by bylo v konečném důsledku nutné je použít,“ vysvětlil účel úpravy guvernér České národní banky Jiří Rusnok.

Obsah novely je prakticky totožný s úpravou, jež leží ve standardním legislativním procesu od roku 2016. Na to poukazovala část opozice, které vadilo, že vláda chce ve stavu legislativní prosadit opatření s dlouhodobými následky. Ministryně financí Alena Schillerová (nestr. za ANO) nicméně vyšla kritice vstříc podporou pozměňovacího návrhu, jenž omezuje platnost úpravy koncem příštího roku.

„Mělo by být zaznamenáno, že zásadní instrumenty hospodářské politiky byly z politického vedení země převedeny na Českou národní banku, a to ještě zcela netransparentně. A vy jste souhlasili s tím, že tady budou lítat desítky a stovky miliard, aniž byste se o tom mohli dozvědět. Je mi vás líto,“ obořil se po závěrečném hlasování na své kolegy v poslaneckých lavicích Miroslav Kalousek (TOP 09).

Nebude na důchody, platy a investice, varovala vláda

Obsáhlou diskusi vyvolala následně projednávaná úprava zákona o rozpočtové odpovědnosti, jež státu umožňuje rychlejší zadlužení. Konkrétně pro příští rok počítá se zvýšením strukturálního deficitu — tedy schodku veřejných financí bez vlivu hospodářského cyklu — na čtyři procenta HDP. Dosud se plánoval pouze procentní deficit a v minulých letech byl ještě nižší.

Podle Schillerové je opatření nezbytné pro sestavení rozpočtu na příští rok. Ministerstvo financí totiž začíná s přípravou předběžného plánu státních příjmů a výdajů spolu se střednědobým výhledem pro další roky již na jaře. Novela zákona tak má sloužit jako prevence proti náhlé potřebě škrtů či zvyšování daní.

„Vláda nechce žádný bianko šek,“ zdůraznila ministryně s tím, že novela reaguje především na prudkou změnu situace, kdy se příjmy státního rozpočtu propadnou oproti dřívějšímu propočtu o nejméně sto čtyřicet miliard korun. Podle návrhu se má zvýšený deficit postupně vyrovnávat až do roku 2027, kdy se vrátí na jedno procento HDP.

Opozice Schillerové ovšem nevěřila a tvrdila, že vláda zneužívá legislativní nouze, aby si vytvořila prostor pro zvyšování státního dluhu v letech po pandemii. „Není absolutně žádný důvod projednávat tento tisk v legislativní nouzi. S tím naprosto nesouhlasím a myslím si, že je to flagrantní zneužití nouzového stavu,“ prohlásil hned v úvodu rozpravy Mikuláš Ferjenčík (Piráti).

Opoziční poslanci dále zdůraznili, že nedává smysl měnit zákon, když nelze předpovědět vývoj ekonomiky v dalších letech. Někdejší ministr financí Kalousek opatření překřtil na „zákon o rozpočtové neodpovědnosti“ a vytkl Schillerové, že ignoruje kritické stanovisko Národní rozpočtové rady. Poslanec Jan Skopeček (ODS) dále varoval, že novela vezme prostor pro zadlužení dalším generacím.

Schillerová ale kritiku odmítla. „Právě teď nastal moment, kdy můžeme léta zodpovědného hospodaření zúročit k překonání této bezprecedentní krize,“ uvedla. „Pokud zákon neprojde, tak jinými slovy vzkazujete důchodcům, že nebude na důchody. Učitelům, že nebude na zvyšování platů. Že se nebude investovat do zdravotnictví a infrastruktury. To jasně lidem vzkazujete,“ řekla.

Posílení pravomocí policie opozice bránila orosenými brýlemi

Na další čas Sněmovnu zaměstnal rovněž návrh ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD), která dala policistům novou pravomoc uložit blokovou pokutu až ve výši deseti tisíc korun za přestupky spáchané porušením krizových opatření. „Zákon posílá vymahatelnost opatření, sníží administrativní zátěž správních orgánů a obviněným odpadnou náklady a povinnosti spojené s klasickým správním řízením,“ vysvětlil vicepremiér.

Opozici se ovšem ani tento záměr Babišova kabinetu nezamlouval. „To snad nemyslíte vážně,“ otázal se Kalousek, který připomněl několik excesů policistů z poslední doby, například bezdůvodné surové napadení ženy u rybníka v Řepích. „Pravomoci policie není třeba posilovat,“ připojil se ke kritice Hamáčkova návrhu dokonce i poslanec Radim Fiala (SPD). A Vojtěch Pikal (Piráti) upozornil, že pokuty za pohyb ve veřejném prostoru bez roušky byly uloženy i několika bezdomovcům, což označil za nepřiměřené.

„Začnu tím, že se mi mlží brýle. A naše milá vláda rozhodla, že pokud jede v autě více lidí, i když spolu žijí v jedné domácnosti, tak musejí mít roušky. A zodpovědní občané mi píšou, že nechtějí porušovat nařízení vlády, mají brýle, mlží se jim a bojí se, že sice nedostanou pokutu deset tisíc za nenošení roušky, ale budou havarovat, protože nic nevidí,“ trefoval se do Babišova kabinetu Zbyněk Stanjura (ODS).

Předseda poslaneckého klubu občanských demokratů dále upozornil na další stížnosti, s nímž ho lidé oslovují. „Kdyby nám vláda roušky dodala, ať si nás pokutuje, ale my jsme si je ušili sami,“ citoval jednu z nich. A Kalousek si v závěru rozpravy neodpustil rýpnutí do ministra vnitra, jehož se zeptal, jak bude policie řešit hostinu u prezidenta Miloše Zemana v Lánech. „Dostali jste pokutu nebo se věc bude řešit ve správním řízení,“ tázal se.

Zákaz výpovědi z nájmu je protiústavní, varovala sněmovní pravice

Nejvíce času Poslanecká sněmovna strávila u projednávaní dvou souvisejících tisků ministerstva pro místní rozvoj a rezortu průmyslu a obchodu, které s cílem chránit občany a podnikatele v platební neschopnosti omezují možnost výpovědi z bytů a nebytových prostor pro neplacení nájemného. Opatření má platit po dobu mimořádných opatření a prodlužuje splatnost uvedených pohledávek o několik dalších měsíců.

„Záměru vlády rozumím, ale mnohem lepším opatřením by bylo přímé kompenzování fixních nákladů podnikatelům, které jsme neúspěšně navrhovali,“ řekl v úvodu debaty Vojtěch Munzar (ODS) s tím, že nelze souhlasit s převedením rizika na majitele nemovitostí. A ve shodě s Markétou Pekarovou Adamovou varoval, že zákony by v případě napadení před Ústavním soudem s vysokou pravděpodobností neobstály.

S obsahově totožnými argumenty následně vystoupili i Dominik Feri (TOP 09) nebo Martin Kupka (ODS). Ten uvedl, že hlavní podíl odpovědnosti za zmírňování dopadů koronoavirové krize by měl na svých bedrech nést stát. „Zákonem přenášíme Černého Petra na vlastníky, kteří v důsledku jeho přijetí nebudou schopni splácet hypotéky,“ vysvětlil. A vyzval vládu, aby raději přistoupila ke zrychlení výplaty dávek na podporu bydlení.

„Skupinu lidí, kteří nebudou mít na nájem, jsme si vytvořili sami, když vládní koalice odmítla podpořit ty nejzranitelnější, například pracovníky na dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti. Na ty se vláda vykašlala,“ připomněl úterní debatu o kompenzačním bonusu pro osoby samostatně výdělečně činné poslanec Ivan Bartoš (Piráti). A s obdobným výpadem vůči Babišově kabinetu přispěchal i Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Na pomoc od státu dosáhne více živnostníků, ale zdaleka ne všichni

Čtyři zákony schválila Sněmovna již během úterního večera. Jednalo se o novely ministryně práce a sociálních věcí, které mění způsob výpočtu přídavku na dítě, příspěvku na bydlení a na péči a usnadňují získání příspěvku na podporu zaměstnávání zdravotně postižených.

A dva návrhy z dílny ministerstva financí. První z nich se týkal odložení splácení úvěrů na tři, respektive šest měsíců. Obsahem druhého je hojně diskutovaná podpora osob samostatně výdělečně činných. A právě o něm se na plénu vedla nejobsáhlejší diskuse.

Schillerová původně navrhovala, aby na pomoc státu dosáhli jen ti živnostníci, kteří svou činnost vykonávají coby hlavní, přičemž vedlejší činnost jí vedený rezort připouštěl jen u rodičů pobírajících rodičovský příspěvek nebo mateřskou a důchodců. Podnikatelé současně měli povinně dokládat, že jim v důsledku pandemie koronaviru v prvním kvartálu letošního roku klesly tržby oproti tomu minulému minimálně o deset procent. A že si vloni vydělali alespoň sto osmdesát tisíc korun.

Opozice však upozornila, že podmínky pro získání podpory jsou příliš tvrdé a většina živnostníků je nebude s to splnit. Ministryně financí proto zákon jen o několik dní dříve jednomyslně schválený Babišovou vládou přepracovala, respektive připravila k němu rozsáhlý pozměňovací návrh, jenž přiznával jednorázovou pomoc ve výši pětadvaceti tisíc korun mnohem širší skupině postižených podnikatelů, a to bez ohledu na propad příjmů.

Představitelé opozice nicméně navrhovali další změny. Občanští demokraté chtěli objem pomoci navýšit na třicet, a poslanci hnutí SPD dokonce na čtyřicet tisíc korun. S dalším návrhem přišel poslanec Pirátské strany Mikuláš Ferjenčík: „Vláda opomněla velkou skupinu lidí, kterou nepodporují žádná opatření. Jde o lidi pracující na dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti. Pro ně navrhujeme patnáct tisíc korun, respektive tři sta korun za každý den nouzového stavu.“

Jeho sestra poslankyně Olga Richterová k návrhu v rozpravě dále uvedla: „Jde o klíčový návrh, který se dotýká zhruba 150 tisíc lidí, kteří si odváděli zdravotní a sociální stejně jako jiní zaměstnanci. Ti nemají nárok na ošetřovné a v okamžiku, kdy jsou ještě samoživitelé, dostávají se do zcela bezvýchodné situace,“ dodala Richterová s tím, že považuje za velmi důležité, aby stát poskytli kompenzaci — byť v menší míře — i jim.

Zákonodárci z řad ODS, Pirátů, lidovců, Starostů a TOP 09 dále předložili pozměňovací návrh, jehož cílem bylo podnikatelům vedle poskytnutí jednorázové podpory rovněž kompenzovat fixní náklady, například v podobě nájmů, ve výši osmdesáti, případně až sta procent. „Stát těmto živnostníkům nařídil, že od zítřka nemohou vydělat ani korunu. A proto je podle mého názoru jeho povinností, myslí-li to férově se svými občany, aby jim pomohl,“ vysvětlil Kalousek.

Vládní koalice politického hnutí ANO a ČSSD podporována komunisty, však většinu návrhů opozice — stejně jako na poslední mimořádné schůzi — smetla ze stolu. „Smutný den v životě poslance. Je smutné, když návrh na podporu tisíců nejchudších pracujících odmítnou schválit strany, jež o sobě říkají, že jsou levicové. Nejvíc je mi líto těch lidí, kteří jsou kvůli nastupující krizi bez prostředků a vláda na ně kašle,“ povzdechl si Ferjenčík nad osudem svého pozměňovacího návrhu.

Sněmovna podpořila prodloužení nouzového stavu do konce dubna

V úterý Sněmovna rovněž odsouhlasila prodloužení nouzového do konce dubna, přestože Babišův kabinet usiloval o to, aby trval ještě o jedenáct dní déle. KSČM se ale za něj v tomto případě nepostavila. Opozice během mnohahodinového jednání žádala, aby vláda představila konkrétní výhledy a scénáře pro příští týdny a aby zdůvodnila, proč je prodloužení nouzového stavu nezbytné. Její apely však nebyly vyslyšeny.

„Vládní opatření fungují, proto by měl být nouzový stav prodloužen. Dokazuje to fakt, že v nejvíce ohrožené skupině seniorů je u nás jednadvacet až dvaadvacet procent nakažených, zatímco ve Španělsku mají více než dvaatřicet procent a v Itálii více než třicet procent,“ prohlásil v úvodním projevu premiér, který současně poděkoval občanům za solidaritu a schopnost improvizovat.

Babiš dále odmítl dlouhodobou kritiku, podle níž vláda zanedbala přípravu, zejména nákup ochranných pomůcek pro zdravotníky a sociální služby. Zásobování prý „funguje velice dobře“. Nemístné jsou podle názoru předsedy menšinového kabinetu i výtky směřující vůči opakovaně protikladným vyjádřením jednotlivých členů vlády, neboť kabinet je údajně v přístupu k pandemii jednotný.

Premiér tím reagoval na nejasnosti, jež vznikly začátkem týdne po vystoupení náměstka ministra zdravotnictví a přední postavy vládního boje s koronavirem Romana Prymuly. Ten v rozhovoru pro DVTV opakovaně uvedl, že by se stávající přísná opatření měla uvolnit a populace kontrolovaně vystavit nákaze. Babiš s vicepremiérem a předsedou Ústředního krizového štábu Hamáčkem to ovšem vzápětí odmítli.

Bez ohledu na premiérova ujištění opozice vyjádřila nad rozpory vládních představitelů znepokojení. „My se ptáme, co platí, co je tedy teď tím oficiálním postojem vlády. Jsou to slova pana premiéra, která jsme před chvílí slyšeli, anebo jsou to výroky odborníka, jehož radami už se tady několik týdnů přesně řídíme?“ ptal se předseda STAN Vít Rakušan.

Další opoziční politici byli ještě razantnější. „Není možné, aby se členové krizového štábu a vlády dohadovali veřejně a aby se závažné strategie lidé a Parlament dozvídali z médií. Není možné, aby se lidé dozvídali, co kdy otevřeme, podle toho, kdy a jak si chce předseda vlády udělat titulek,“ poznamenal místopředseda Sněmovny Petr Fiala (ODS)

Obdobná vyjádření se v různých variantách opakovala při odečtení přestávky zhruba pět a půl hodiny, a to přesto, že Sněmovna jednala v nouzovém režimu za přítomnosti sto dvou z dvou set poslanců a délka vystoupení byla omezena na pět minut. Opozice setrvale poukazovala na neurčitost vládní strategie a zdůrazňovala, že nemůže schvalovat delší nouzový stav bez přesného výhledu do budoucna.

Trvání krizových opatření? Jediný, kdo má plán, je virus

Vláda naopak zdůrazňovala proměnlivost situace, kvůli které prý nemůže předložit pevnou strategii. „Jediný, kdo má plán, je ten virus. Nechtějte po nás plán s postupnými cíli. Až se epidemiologická křivka zlomí, budeme moci říct, že to nejhorší máme za sebou a že můžeme jít dál,“ hájil postup vlády Hamáček.

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (nestr. za ANO) nicméně uznal, že postup kabinetu nebyl po celou dobu ideální. „Nechci se na nic vymlouvat, jen je zkrátka třeba brát v úvahu kontext. Chyby jsme určitě udělali, je to v dané situaci přirozené. Ale v konečném důsledku se počítají celková čísla, zvládnutí situace,“ podotkl s tím, že se České republice podařilo nastupující hrozbu vyřešit vcelku dobře.

Vojtěch také slíbil přesnější plán na rozvolnění karanténních opatření s tím, že rezort zdravotnictví pracuje na „komplexním manuálu“ pro postupný návrat do „normálu“. A řeší i postupnou normalizaci zdravotnictví, které v rámci příprav na pandemii pozastavilo či odložilo bezpočet lékařských výkonů či preventivních prohlídek. „Epidemii se nám podařilo zvládnout, kapacity jsou dostatečné,“ řekl.

Předseda Pirátů Ivan Bartoš následně Sněmovně předložil návrh usnesení, jež žádalo Babišův kabinet, „aby do 20. dubna seznámil veřejnost s konkrétním plánem pro zvládnutí pandemie koronaviru a jejích důsledků v České republice, který zohlední různé scénáře vývoje a bude obsahovat srozumitelné informace, podle nichž se občané, firmy a organizace mohou zachovat.“

Předseda Pirátů chtěl mimo jiné znát kritéria pro uvolnění karanténních opatření, střednědobý plán distribuce ochranných pomůcek nebo jasnou strategii ke zmírnění ekonomických dopadů pandemie. Další dotazy přidali zástupci KDU-ČSL. Návrhy jednotlivých bodů sice postupně podpořila takřka celá opozice, poslanci politického hnutí ANO a ČSSD se ovšem zdrželi hlasování, takže usnesení nebylo přijato.

Obdobným způsobem koalice smetla ze stolu i návrh poslance Marka Bendy (ODS), který žádal, aby vláda zveřejnila smlouvy uzavřené s odvoláním na nouzový stav, na něž se nevztahuje zákon o veřejných zakázkách, a nemusí tedy odpovídat běžným standardům. „Vláda tak dnes ponechala maloobchodní prodejce, poskytovatele služeb, firmy, osoby samostatně výdělečně činné, samoživitelky a mnohé další napospas nesystematickým a často protichůdným rozhodnutím čelních představitelů státu,“ shrnul výsledky úterního jednání Sněmovny Ivan Bartoš.