Vládní pomoc podnikatelům a korporacím škrtí obecní rozpočty

Jan Kašpárek

Pokračuje spor mezi vládou a samosprávami o to, jak nést náklady kompenzací pro podnikatele a korporace. Stávající plán bere obcím miliardy. Ty se prý vrátí na dotacích, obce se ovšem bojí politicky motivovaného klientelismu.

Rozpočty velkých měst jako Prahy a Brna mají financovat mimo jiné náhrady pro velké korporace. Kritika plánu je prý „kampaň“ opozice. Foto FB Andrej Babiš

Města a obce se přou s vládou Andreje Babiše (ANO) o hrazení podnikatelských kompenzací ze sdílených daní. Sdružení místních samospráv uvádí, že obce přijdou o dvanáct a půl miliardy korun. Další propad má následovat kvůli zpětnému uplatňování daňových ztrát.

Když chcete pochopit, co se děje v domácí politice, stačí číst Deník Referendum. Podpořte nás!
×

Vláda uvádí, že příjmy menších měst podepře dotacemi. Starostové i ekonomové ovšem před podobným řešením varují. Oslabení místních rozpočtů podle nich ohrozí ekonomiku, již tak zabržděnou pandemickou krizí.

Vláda počítá s tím, že se záchranné programy pro společnosti s ručením omezením a osoby samostatně výdělečně činné uhradí takzvanou vratkou sdílené daně. Sdílené daně činí zásadní součást daňového systému a spadá do nich kupříkladu daň z přidané hodnoty.

To v praxi znamená, že rozpočty obcí a krajů přijdou o část příjmu. Výdaje samosprávných celků přitom činí až polovinu veřejných investic, a oslabení rozpočtů se tedy může negativně promítnout po celé republice.

„Kumulativní dopady vládních opatření už přesahují dvacet miliard korun jen pro obce a města (dalších sedm miliard pro kraje) a mohou dosáhnout i pětadvaceti miliard. K danému je nutné připočíst předpokládaný propad ve sdílených daních o cca čtyřicet miliard… Takto výrazné propady nemohou samosprávy samy zvládnout,“ uvádí Sdružení místních samospráv.

Samosprávy označují způsob vládního financování kompenzačních programů za „Schillený nápad“ s odkazem na ministryni financí Alenu Schillerovou (nestr. za ANO). Podle jejího rezortu se ale obecní rozpočty propadnou o méně, než odhadují starostové. Samosprávy údajně přijdou o asi jedenáct procent financí, přičemž by prý měly bez větších problémů unést i větší pokles.

Ztrátu mají vyrovnat dotace, obce jim příliš nedůvěřují

Menším obcím podle Schillerové pomohou dotační programy. „V pondělí na vládě představím dotační program program pro školky a školy pro obce do tří tisíc obyvatel. Jsou připravené projekty a vyhodnocené výzvy,“ přislíbila ve středu.

Podle obcí se jedná o další „Schillený nápad“. FB AS

Podle Sdružení místních samospráv i Svazu měst a obcí dotace ovšem nemusí přinést systémové řešení, a především vyřešit bezprostřední úbytek příjmů. Dotační programy se nepozdávají ani Národní rozpočtové radě.

Svaz měst a obcí odhaduje, že se příjmy některých samospráv v posledních měsících propadly až o třetinu. „Jednoduše řečeno: dosud jsme se jako starostové vzdávali připravených investic, teď přemýšlíme, jak budeme financovat běžnou údržbu. Pro města a obce je to pohroma, a ještě větší pro obyvatele, kteří v nich žijí. Proto žádám vládu, aby okamžitě konala a umožnila obcím naplňovat své poslání,“ uvedl předseda svazu a starosta Kyjova František Lukl (nestr.).

Samosprávy již tuší, že pokud mají alespoň částečně vykrýt ztráty, čeká je odkládání a rušení různých projektů. Starostka Mnichovic Petra Pecková (STAN) zveřejnila jako příklad více než stovky znemožněných oprav, výstaveb a rozličných investic z osmadvaceti obcí a měst. Babiš, který protesty samospráv označil za „kampaň STAN, KDU-ČSL a Senátu“, ovšem tvrdí, že ztráty nebudou tak zásadní a že hledá řešení.

Obcím, městům i krajům ale vadí také to, že je vláda včas nevarovala. „Stojíme za snahou pomoci OSVČ, ostatně podporujeme tím podnikání v celé zemi. Není ale, podle názoru většiny hejtmanů, možné, aby to stát provedl bez předchozí komunikace způsobem, který výrazně zasáhne do krajských a obecních rozpočtů,“ podotkl koncem května první místopředseda Rady Asociace krajů a dlouholetý hejtman Vysočiny Jiří Běhounek (nestr. za ČSSD).

Sdružení místních samospráv, Svaz měst a obcí i Spolek pro obnovu venkova chtějí po vládě jasnější příslib kompenzací a žádají Babiše o schůzku. Premiér říká, že chystané dotace „v rozsahu až desítek miliard“ požadavky samospráv naplní.

Dopis, jímž ho organizace vyzývají k jednání, ovšem prý nedostal. Záchranné programy pro podnikatele podle předsedy vlády nešlo financovat odjinud než ze sporných sdílených daní.

Velká města asi nedostanou nic

Dotace se zřejmě vyhnou větším městům v čele s Prahou a Brnem. „Nevidím důvod, proč bychom měli dávat velkým městům nehorázné peníze, když peníze mají. Velká města by měla být solidární,“ řekl Babiš v úterý na tiskové konferenci představující dotační program COVID-Sport. Obdobný názor vyjádřila i Schillerová.

Praha se od počátku brání a stěžuje si, že ji vláda o výpadku rozpočtu neinformovala. „Stát ze dne na den jednoduše přestal prostředky [z daní] posílat. Chystá se je použít k financování vládního programu na podporu OSVČ. Bez jakékoli předchozí diskuze s kraji a obcemi. V případě Prahy dělá propad jenom za první půlku května téměř 400 milionů korun. Celkově máme přijít až o tři miliardy,“ napsal před časem náměstek primátora pro oblast financí a rozpočtu Pavel Vyhnánek (nestr. za PRAHA SOBĚ).

Ohradil se i primátor Zdeněk Hřib (Piráti). „S podporou živnostníků samozřejmě souhlasíme, ale nemůže to být na úkor Prahy, která je ekonomickým srdcem naší země. Vláda nemůže takto platit svou kampaň z cizích peněz. Nehledě na to, že to byla právě Praha, která živnostníky podpořila vlastním programem [zaručujícím přes miliardu provozních úvěrů] ve chvíli, kdy na ně vláda zapomněla se svým COVIDEM II,“ uvedl na oficiální facebookové stránce.

Zpětné uplatnění ztrát nejistotu obcí zvyšuje

Další zásah do rozpočtů obcí zřejmě přinese mechanismus označovaný jako loss carryback, který schválila Poslanecká sněmovna. Ten umožňuje firmám odepsat letošní ztráty ze zisků let 2018 a 2019, a dostat tak zpět zaplacenou daň z příjmu. Společnostem zpětné uplatnění ztrát sice pomůže, veřejný rozpočet na něm ovšem může přijít o devatenáct miliard korun letos a o deset miliard příští rok.

„Jestliže letos podnikatel nebo firma skončí ve ztrátě, budou si moct o tuto ztrátu snížit hospodářský výsledek za loňský rok a požádat o vrácení daně, kterou už zaplatili. Mohou tak potřebné finanční prostředky získat ještě letos, což jim v těchto těžkých časech vylepší jejich ekonomickou bilanci,“ vysvětlila úpravu Schillerová.

Obce v důsledku opatření ztratí podle aktuálních propočtů celkem 6,84 miliardy. Ministryně financí sice konstatuje, že „z hlediska příjmů rozpočtů jde pouze o posun v čase“ a ztráty se vykompenzují v dalších letech, podle kritiků je ale situace složitější. „Ten negativní efekt [propadu příjmů] by byl okamžitý. Čili ten dopad by byl navíc ke všem ostatním dopadům, které již nyní vidíme na úrovni jak celostátní, tak na úrovni obcí i měst a krajů,“ podotkl v rozhovoru pro Seznam Zprávy ekonom Jan Švejnar.

Loss carryback se během pandemické krize zavádí i v zahraničí, zpravidla je ovšem opatřený poměrně přísným omezením toho, kolik skrze něj mohou firmy získat. Kupříkladu Francie či Německo pracuje se stropem jednoho milionu eur. Obecně se totiž očekává, že se nástroje rychle chopí především korporace a další silné společnosti, jež krizí reálně utrpěly nejméně.

Ekonomický poradní tým Ústředního krizového štábu proto radil vládě, aby zpětné uplatnění ztrát ideálně vůbec nezaváděla, nebo jej alespoň zastropovala deseti miliony korun. Zavedení stropu žádala jak opozice, tak ČSSD. Po debatách a sněmovním jednání se ovšem limit stanovil na trojnásobek doporučované sumy.

Schillerová uvádí, že zneužití ze strany korporací nehrozí. Odmítá také výtky, podle nichž velcí ekonomičtí hráči začnou převádět finanční ztráty do České republiky kvůli výkazu ztráty, a zisky tedy naopak vykáží v zahraničí.

„Návrh je koncipován tak, že pomáhá jen subjektům platícím daně v České republice. Taktéž obsahuje explicitní protizneužívající formuli, která zabraňuje účelovým fúzím. Nemůže tedy dojít k situaci, že by si mateřská společnost vykompenzovala svou předchozí ztrátu ze zahraničí s pomocí kladného základu daně, který vznikl společnosti [zde],“ uvádí ministerstvo financí.

Přelití ztrát či zisků se ovšem nemusí odehrávat pouze na úrovni fúzí. Upozornění ekonomického poradního týmu přímo uvádí, že loss carryback korporace vybízí k přemístění daňových ztrát do České republiky i skrze prostý přesun ziskových aktivit za hranice. „Ve výsledku tak motivuje tyto firmy podvázat ekonomický rozvoj [u nás],“ píší odborníci.

    Diskuse