„Hazard s osudy tisíců lidí“ — Schillerová připravila návrh daňového paušálu
Jan GruberNávrh na zavedení daňového paušálu pro živnostníky, se kterým přišla ministryně financí Alena Schillerová, je podle odborníků krok špatným směrem. Ti varují, že dále rozevře nůžky mezi daňovým zatížením zaměstnanců a podnikatelů.
Ministryně financí Alena Schillerová (nestr. za ANO) předložila vládě novelu zákona o daních z příjmů, jejímž cílem je vytvořit nový systém stanovení daně paušální částkou. Pokud její návrh kabinet Andreje Babiše (ANO) a následně Parlament schválí, získají živnostníci od příštího roku možnost vyřešit své povinnosti k dani z příjmů, sociálnímu a zdravotnímu pojistnému prostřednictvím jedné platby ve výši 5740 korun měsíčně. Ekonomové a členové někdejšího Ekonomického poradního týmu při Ústředním krizovém štábu ovšem Schillerové záměr rozporují. Mimo jiné varují před rozevíráním nůžek mezi daňovým zatížením zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných.
„Podnikatelé jedním formulářem a jednou platbou vyřeší svou daňovou a odvodovou povinnost a budou mít splněno. Žádná daňová přiznání, žádné přehledy pojistného. O nic dalšího se už nebudou muset starat. Paušální daň jim ušetří nejen peníze, ale především čas, který by jinak strávili otravným papírováním,“ představila novelu ministryně financí. Živnostníkům se má umožnit platit pojistné na důchodové pojištění nad rámec paušálu, aby tak mohli rozhodnout o budoucí výši svého důchodu „Odpadne také důvod k většině kontrol z finančního úřadu, neboť u osob přihlášených k paušální dani budou postrádat smysl,“ dodala.
Částka 5740 korun pro rok 2021 zahrnuje daň z příjmů ve výši sta korun, zdravotní pojistné stanovené na 2514 korun a odvody na sociální pojištění, které odpovídají 3126 korunám, činí tedy o patnáct procent více než stávající minimální zálohy. „Toto navýšení zlepší situaci živnostníků v důchodu, neboť většina z nich dnes platí jen nezbytné minimum,“ podotkla Schillerová. A doplnila, že od zavedení paušální daně si její rezort vedle snížení administrativní zátěže podnikatelů slibuje rovněž posílení průběžného pilíře důchodového systému.
Nový systém má podle plánu ministerstva financí fungovat zcela na dobrovolné bázi. Přihlásit se k němu mohou všechny osoby samostatně výdělečně činné s ročním příjmem z podnikání do jednoho milionu korun, tedy neregistrovaní k platbě DPH. To dále odhaduje, že paušální daň by se mohla týkat více než čtyř set tisíc podnikatelů, nepředpokládá však, že ji všichni využijí. „Při přihlášení se k paušálu nebude již možné uplatňovat žádné další slevy a úlevy. Řada živnostníků ovšem uplatňuje bonus na děti nebo slevu na manželku. Ti do nového systému pravděpodobně nepůjdou,“ upřesnila Schillerová s tím, že očekává zapojení zhruba 140 tisíc lidí.
Přijetí navržené úpravy rezort vyčíslil na tři sta milionů korun, o které přijdou veřejné rozpočty. Vzhledem k tomu, že daň z příjmů fyzických osob je podle rozpočtového určení daní zařazena do sdílených daní, promítne se případné schválení zákona negativně rovněž do rozpočtů obcí a krajů, které mohou být dle odhadů ministerstva kráceny zhruba o šestapadesát, respektive jedenadvacet milionů korun ročně. Vzrůst by naopak mělo inkaso pojistného na důchodové pojištění, a to o devětapadesát milionů korun.
Schillerová hazarduje s osudy lidí i stavem veřejných financí, varují ekonomové
S novelou ovšem nesouhlasí mnozí odborníci. „Tento návrh dále rozevře daňové zatížení mezi zaměstnanci a osobami samostatně výdělečně činnými,“ řekl Deníku Referendu ekonom Filip Pertold, který působí v think-tanku IDEA při CERGE-EI. „Jeho schválení malým živnostníků nepomůže, neboť je výhodný jen pro ty, kteří mají příjem nad šest set tisíc korun ročně. Naopak má ve střednědobém výhledu potenciál motivovat lidi k ‚předstíranému‘ přechodu ze zaměstnání do podnikání, což se odrazí v nižším výběru daní a propadu státního rozpočtu,“ vysvětlil.
Pertold dále varoval před zvyšováním rozdílu mezi zdaněním práce osob samostatně výdělečně činných a podnikatelů. „Stát má přitom usilovat o to, aby tuto propast snížil.“ podotkl. A upozornil, že stanovením nízkých odvodů na důchodové pojištění u živnostníků ministerstvo financí hazarduje nejen s osudy tisíců lidí, ale i s kondicí rozpočtu. „Hrozí totiž, že v důsledku nedostatečných plateb do sociálního systému nebudou s to z důchodů pokrýt základní životní potřeby, a proto jim bude stát nucen vypomoci prostřednictvím dávek státní sociální podpory a pomoci v hmotné nouzi,“ uzavřel.
Obdobně návrh ministerstva financí zhodnotila i hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská. „Novela vůbec neřeší základní problém, s nímž se potýkáme, a to vysoké zatížení zaměstnanců, respektive velice nízké odvody živnostníků a lidí pracujících na dohody o provedení práce a pracovní činnosti,“ uvedla pro Deník Referendum s tím, že daňové reformy by naopak měly být vedeny snahou daňovou zátěž rovnoměrněji rozprostřít mezi celou populaci.
„Probíhající krize navíc odhalila,“ pokračovala Horská, „že vysoké zatížení práce zaměstnanců vede k optimalizacím. Lidé se vrhají do podnikání nebo si zakládají společnosti s ručením omezením, protože si spočítají, že jako živnostníkům, kteří platí jen minimální sociální a zdravotní odvody, jim na konci měsíce zbyde podstatně více peněz.“ Podle ekonomky tím nicméně riskují, že ve stáří — pokud si nebudou odkládat či spořit prostředky na důchody — upadnou do chudoby. „Stát bohužel toto nezodpovědné chování podporuje, čímž se nejenže dnes připravuje o příjmy, ale zakládá si těžkou hypotéku do budoucna,“ dodala.
Horská se proto obává, že schválení předložené novely destabilizuje sociální systém, neboť růst mandatorních výdajů nebude vyžadovat jen stárnutí populace, ale i potřeba dofinancovat desítkám tisíc živnostníků důchody alespoň na elementárně důstojnou úroveň. „Stát si vposledku tímto způsobem zužuje manévrovací prostor pro vyrovnávání hospodářských cyklů, jakož i pro smysluplné investice do rozličných transformací,“ shrnula.
S názory Pertolda a Horské souhlasí rovněž sociolog Daniel Prokop. I ten se domnívá, že návrh Schillerové je krok špatným směrem, neboť dále rozevírá již dnes značně rozevřené nůžky mezi daňovým zatíženým živnostníků a zaměstnanců. „Za správné bych spíše považoval zvýšení slevy na poplatníka, což by pomohlo chudším pracujícím, posílení majetkových daní a navýšení povinných odvodů pro osoby samostatně výdělečně činné, abychom se vyhnuli tomu, že jim bude nízké důchody v budoucnu dorovnávat státní kasa,“ řekl Deníku Referendum.
Nerovnosti mezi zaměstnanci a živnostníky v míře zdanění se prohloubí, říká Maláčová
Výhrady vůči novele ale nemají jen ekonomové a sociologové, ale také odbory nebo ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Ta v mezirezortním připomínkovém řízení vedle významného poklesu budoucích důchodů u živnostníků, kteří využijí paušální daň, upozornila rovněž na to, že se návrh zákona míjí s deklarovaným cílem, jímž je pomoc malým podnikatelům. „Způsob paušalizace je ovšem nastaven tak, že je nejvýhodnější pro osoby samostatně výdělečně činné s příjmy těsně pod jedním milionem korun ročně,“ upřesnila.
Rezort práce a sociálních věcí ve svých připomínkách dále namítal, že již dnes výrazné nerovnosti mezi zaměstnanci a živnostníky v celkovém zdanění práce se kvůli možnosti využití daňového paušálu ještě zvýší. „Celkové zdanění práce zaměstnanců s hrubým výdělkem padesáti tisíc korun měsíčně bude v důsledku paušalizace více než pětkrát vyšší než u osob samostatně výdělečně činných,“ vysvětlil s tím, že tito zaměstnanci za rok odvedou 364 tisíc korun, zatímco podnikatelé se stejnými příjmy jen devětašedesát tisíc korun.
Přijetí předložené novely by tak podle Maláčové pro významnou část živnostníků s vyššími výdělky vytvořilo daňový systém s regresivní daňovou sazbou, což znamená, že s rostoucími příjmy by se míra celkového efektivního zdanění jejich práce snížila. A to by mohlo zesílit tlak na přechod pracujících mezi zaměstnáním a nepravým podnikáním, tedy švarcsystémem.
Pokud ministryně práce a sociálních věcí u svých námitek vytrvá a přesvědčí i své stranické kolegy, aby návrh zákona o daních z příjmů na jednání vlády nepodpořili, neměl by jej Babišův kabinet vůbec schválit a postoupit Poslanecké sněmovně. Koaliční smlouva mezi politickým hnutím ANO a ČSSD totiž říká, že vládní návrhy daňových zákonů budou předkládány výlučně jako koaličně dohodnuté, přičemž koaličně dohodnutými se rozumí takové návrhy, respektive usnesení, pro které zvedne ruku nadpoloviční většina ministrů z obou koaličních stran.