Důchodová reforma nebude. Přestavba systému čeká na příští vládu

Jan Gruber

Babišův kabinet se zavázal provést důchodovou reformu, slib ale nedodrží. Na její podobě není shoda a do voleb zbývá jen deset měsíců. Úpravu důchodového systému tak bude muset připravit příští vláda. Jaké jsou představy opozice?

Důchodový systém se nachází ve stavu vnitřní nerovnováhy a jako takový je v delším časovém horizontu neudržitelný. Foto Pixabay
Důchodový systém se nachází ve stavu vnitřní nerovnováhy a jako takový je v delším časovém horizontu neudržitelný. Foto Pixabay

Druhá vláda Andreje Babiše (ANO) si ve svém programovém prohlášení jako hlavní cíl vytkla provedení důchodové reformy. „Chceme konkrétní kroky bez zdlouhavých a neplodných diskusí,“ slibovalo politické hnutí ANO spolu se sociální demokracií. Necelých deset měsíců před koncem volebního období je ovšem zřejmé, že kabinet svůj slib nedodrží, a to navzdory tomu, že ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) v minulém týdnu návrh reformy představila.

Když chcete pochopit, co se děje v domácí politice, stačí číst Deník Referendum. Podpořte nás!
×

Obecně totiž platí, že návrhy zákonů, které vláda nestihne postoupit Poslanecké sněmovně k projednání zhruba rok před volbami, nemají šanci na přijetí. Pravidlo samozřejmě neplatí absolutně, když kabinet o prosazení některé novely opravdu stojí, může tlačit na zkrácení lhůt a urychlení legislativního procesu. Nicméně v případě důchodové reformy se lze důvodně domnívat, že by s takovou snahou vláda pohořela.

Maláčové návrh důchodové reformy
Věcně se jedná o tři souběžně předložené novely zákona o důchodovém pojištění. První z nich vytváří takzvaný nultý a první pilíř důchodového pojištění, zjednodušuje úpravu osobního vyměřovacího základu pro výpočet penzí, upravuje podmínky pro vznik nároku na starobní důchod a s účinností od roku 2023 zvyšuje odvody pro osoby samostatně výdělečně činné s cílem posílení jejich důchodových nároků.

Vedle zkrácení doby pojistného na pětadvacet let představuje nejzásadnější změnu vznik nultého pilíře, z něhož bude všem, kteří splnili nárok na jeho výplatu, vyplácen základní starobní důchod ve výši osmadvaceti procent obecné průměrné mzdy, což znamená zhruba deset tisíc korun měsíčně. První pilíř naopak zohlední individuální složku důchodu, tedy průběh pracovní kariéry každého jednotlivce v duchu zásluhovosti.

Ministerstvo předpokládá, že první část reformy na jedné straně zvýší výdaje státního rozpočtu na důchody až o 1,3 procenta HDP ročně, v dnešních hodnotách se jedná přibližně o sedmdesát miliard korun, na druhé straně je — zejména úpravou odvodů podnikatelů — sníží, ovšem maximálně o 0,3 procenta HDP. Celkově tak navržená úprava vyjde státní kasu v příštích letech na zhruba pětapadesát miliard korun ročně.

Druhá novela přináší úpravu zásluhové části důchodů, a to za výchovu dětí v částce pěti set korun za každé dítě, přičemž každý může tímto způsobem svou penzi zvýšit nejvýše o patnáct set korun. Rezort práce a sociálních věcí počítá s tím, že úprava se dotkne jak stávajících, tak i budoucích důchodů a pomůže zejména ženám, které o děti zpravidla pečují v násobně větším rozsahu než muži. Její rozpočtové dopady odhaduje na dalších osmnáct miliard korun ročně.

Třetí novela se týká snížení důchodového věku pro ty, již pracovali po stanovenou dobu v rizikových zaměstnáních, jedná se například o horníky, svářeče nebo brusiče. Tito lidé budou moci odejít do penze za každých deset odpracovaných let o jeden rok dříve, přičemž jejich zaměstnavatelé získají povinnost odvádět na důchodové pojištění o pět procent více. Navzdory tomu ministerstvo předpokládá zvýšené nároky na státní rozpočet, a to ve výši necelých sedmi miliard korun ročně.

Maláčové návrh současně není, jak ostatně den před jeho představením v Senátu uvedla ministryně financí Alena Schillerová (nestr. za ANO), náležitě prodiskutován mezi oběma koaličními partnery. „Říkám to otevřeně a řekla jsem to mockrát, tato vláda již komplexní důchodovou reformu nepředstaví. Nebudu vám lhát. Bude to úkol pro příští vládu. Třicet let se to nepovedlo, nepovede se to ani teď, byť jsme se snažili,“ oznámila.

To ostatně v rozhovoru pro Právo připustila i sama Maláčová, která říkala, že debata o jejím záměru bude těžká, dodala však, že pokládá za nutné zahájit diskusi nad konkrétním návrhem. „Důchodová reforma není koaličně projednaná, protože o to dva a půl roku ani premiér Babiš, ani ministryně Schillerová neprojevili zájem. Dodnes netuším, co politické hnutí ANO chce a nechce. Pro mě je ale důležité dodržet naše programové prohlášení,“ shrnula.

Vývoj počtu starobních důchodců. Graf Zpráva o stavu důchodového systému České republiky a o jeho předpokládaném vývoji se zřetelem na demografickou situaci České republiky a na očekávaný populační a ekonomický vývoj, MPSV
Vývoj počtu starobních důchodců. Graf Zpráva o stavu důchodového systému České republiky a o jeho předpokládaném vývoji se zřetelem na demografickou situaci České republiky a na očekávaný populační a ekonomický vývoj, MPSV

Důchodový systém spěje do hlubokého schodku

Opozice a Českou tiskovou kanceláří oslovení ekonomové navíc varovali, že reforma se vůbec nezabývá tou nejpodstatnější otázkou, a to finanční udržitelností důchodového systému, který se — nejen podle loňské zprávy rezortu práce a sociálních věcí — nachází ve stavu vnitřní nerovnováhy a bez výraznějších změn se v následujících letech propadne do hlubokého deficitu. Ten by měl v roce 2060 činit pět procent HDP, tedy téměř dvě stě sedmdesát miliard korun.

Ministerstvo proto v dokumentu konstatovalo, že pro zachování stability systému bude nezbytné přistoupit k úpravě věku odchodu do důchodu tak, aby v něm lidé s ohledem na prodlužování věku dožití trávili v průměru čtvrtinu životu, nebo pro něj zajistit dodatečné významné příjmy — například v podobě zvýšení sazby pojistného ze současných osmadvaceti nejméně na čtyřicet procent.

Závažnost budoucích problémů si uvědomuje i předsedkyně Komise pro spravedlivé důchody Danuše Nerudová. „O tomto tématu jsme hovořili často. Český důchodový systém je totiž poněkud unikátní, neboť sedmasedmdesát procent výdajů na penze je hrazeno z pojistného, zatímco průměr států Evropské unie činí dvaapadesát procent. Musíme proto otevřeně říct, že neexistuje důchodová reforma, která by nezvyšovala věk odchodu do důchodu spolu s odvody poplatníků a zároveň vyřešila udržitelnost systému,“ uvedla.

Navzdory tomu jí vedená Komise s žádnými návrhy v této oblasti nepřišla, a řešení proto bude muset hledat nová vládní garnitura, jež vzejde z nadcházejících sněmovních voleb. Žádná ze stávajících sněmovních stran — alespoň dle volebních programů, s nimiž se ucházely o podporu voličů v roce 2017 — ovšem nemá jasnou představu, jak český penzijní systém konsolidovat, respektive z jakých zdrojů jej do budoucna financovat.

Vývoj výdajů na důchody. Graf Zpráva o stavu důchodového systému České republiky a o jeho předpokládaném vývoji se zřetelem na demografickou situaci České republiky a na očekávaný populační a ekonomický vývoj, MPSV
Vývoj výdajů na důchody. Graf Zpráva o stavu důchodového systému České republiky a o jeho předpokládaném vývoji se zřetelem na demografickou situaci České republiky a na očekávaný populační a ekonomický vývoj, MPSV
Vývoj salda příjmů z pojistného na důchodové pojištění a výdajů na důchody. Graf Zpráva o stavu důchodového systému České republiky a o jeho předpokládaném vývoji se zřetelem na demografickou situaci České republiky a na očekávaný populační a ekonomický vývoj, MPSV
Vývoj salda příjmů z pojistného na důchodové pojištění a výdajů na důchody. Graf Zpráva o stavu důchodového systému České republiky a o jeho předpokládaném vývoji se zřetelem na demografickou situaci České republiky a na očekávaný populační a ekonomický vývoj, MPSV

Jak by řešila udržitelnost důchodového systému opozice?

Občanští demokraté hovořili jen o zvyšování motivace k včasnému a efektivnímu spoření na důchod a podpoře zaměstnavatelů, kteří by měli přispívat svým zaměstnancům na důchody skrze penzijní fondy. Piráti se omezili na jednu větu, že „stát nabídne víc možností dobrovolného spoření s garancí“. S prakticky totožným závazkem si ve svém programu vystačili i lidovci. A Starostové mluvili toliko o nezbytnosti refromy.

Nejpropracovanější vizi nabízela TOP 09, která se vytrvale hlásila k silnému druhému pilíři důchodového pojištění. „Jeho zrušení byla obrovská chyba, neboť tím zmizel instrument k posílení individuální zásluhovosti v rámci povinného pojištění,“ uváděla s tím, že je připravena kdykoliv zahájit politickou diskusi o jeho znovuzavedení. A stejně jako další opoziční strany slibovala posílení státní podpory dobrovolného připojištění.

Výstupy minulých důchodových komisí
V minulém volebním období se reformou důchodového systému, která měla přispět k jeho dlouhodobé udržitelnosti, zabývala komise vedená vysokoškolským pedagogem Martinem Potůčkem. Ta během bezmála čtyř let připravila deset návrhů, z nichž se osm posléze promítlo do podoby zákonů. Jednalo se o úpravu hranice pro odchod do důchodu, způsobu valorizace základní výměry penzí nebo ukončování systému důchodového pojištění.

„V průběhu činnosti komise jsme dospěli k jednoznačnému závěru, že důchodová reforma je a bude kontinuálním procesem, reagujícím, hůře nebo lépe, na měnící se sociální a ekonomické podmínky, vývojové trendy a budoucí výhledy života české společnosti a jejích občanů,“ uvedl na konci roku 2017 Potůček s tím, že komise současně zpracovala soubor podnětů pro pokračování důchodové reformy.

Za témata hodná řešení Potučkova komise označila dnes prakticky neexistující systém zaměstnaneckého pojištění, netransparentnost důchodového systému, který lidem neumožňuje odhadnout výši jejich budoucích penzí, nízké zapojení seniorů do ekonomické aktivity nebo sbližování výše příspěvků osob samostatně výdělečně činných na důchodové pojištění s příspěvky zaměstnanců a zaměstnavatelů.

V letech 2004 až 2005 a znovu pak v roce 2010 se úpravou důchodového systému zabývala komise v čele s nynějším generálním ředitelem Generali Slovensko Vladimírem Bezděkem. Na základě jejích výstupů připravila vláda Petra Nečase (ODS) důchodovou reformu, která posilovala roli druhého pilíře penzijního systému. Lidé tak mohli část svých odvodů směřovat do soukromých penzijních fondů. Kabinet Bohuslava Sobotky (ČSSD) změny prosazené pravicovou koalicí později zrušil.

Ani tři roky po posledních volbách zástupci opozice při hledání řešení dlouhodobé udržitelnosti důchodového systému výrazněji nepokročili. „Je to složitá věc. Lidovci rozhodně nemají patent, jak reformu provést, kdybychom ho měli, tak bychom s nějakým návrhem dávno přišli,“ přiznala v rozhovoru pro Deník Referendum poslankyně a členka Komise Pavla Golasowská (KDU-ČSL). A ve shodě s doporučeními četných mezinárodních organizací dodala, že je třeba hledat nové daňové příjmy.

Podle zákonodárkyně z Moravskoslezského kraje se totiž stát nemůže vydat cestou zvyšování věku odchodu do důchodu, neboť nejen lidé pracující v náročných profesích bývají po dovršení šedesátky častěji vyčerpaní a nemocní, ani snižovat již tak nízké penze. „Druhý pilíř také nepředstavuje řešení. Leckdo by rád spořil, ale nemá z čeho. Spoření není zdaleka pro každého. Navíc jsme to již jednou zkusili a zjistili, že tudy cesta nevede,“ dodala.

Za zrušeným druhým pilířem naopak stále stojí TOP 09. „My jsme důchodovou reformu již jednou prosadili a náš přístup se nemění,“ řekla Deníku Referendum stranická předsedkyně Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). „Současně považujeme za populistické tvrzení, že hranice pětašedesáti let odchodu do důchodu se nemůže měnit. Populace stárne, lidé se dožívají vyššího věku a důchodový systém to musí reflektovat,“ doplnila.

Druhá nejmenší ze sněmovních stran je ovšem jediná, která otevřeně přiznává, že důchodový věk bude třeba zvýšit. „My tuto otázku neotevíráme, ačkoli nás k tomu mezinárodní instituce nabádají,“ uvedl v rozhovoru pro Deník Referendum poslanec a člen Komise Jan Bauer (ODS) s tím, že občanští demokraté nemíní jít cestou razantní reformy. „Spíše se kloníme k mixu více věcí od propopulačních opatření, přes vytvoření fondu strategických rezerv z výnosů státních firem až po posilování soukromého spoření,“ vysvětlil.

Obdobně o reformě smýšlejí i Starostové. „Nejprve potřebujeme stabilizovat veřejné rozpočty,“ řekla Deníku Referendum poslankyně Věra Kovářová (STAN). „Vyšší věk odchodu do důchodu je pro nás s velkým otazníkem, stejně tak i obnovení druhého pilíře,“ pokračovala. „Musíme hledat nové daňové příjmy, zkusit se zaměřit na podporu pracujících seniorů a přesvědčovat mladé, aby si začali šetřit na stáří. Bez toho se neobejdeme,“ shrnula.

O poznání konkrétnější plány se nyní diskutují mezi Piráty. „Zdroje pro budoucí důchody vidím v úsporách z digitalizace státu, vyšších poplatcích za těžbu nerostů, férovém zdanění komerčních nemovitostí, dani z digitálních služeb a dalších opatření, které směřují k omezení daňových rájů a agresivních daňových optimalizací,“ představil své záměry v této oblasti poslanec a člen Komise Tomáš Martínek (Piráti) s tím, že řešení částečně nabízí i zvýšení produktivity práce v české ekonomice.

„Osobně si nepřeji privatizaci sociálního pojištění. Podpora spoření musí být dobrovolná,“ doplnil. Pirátský program proto bude počítat se zřízením státního nízkonákladového penzijního pojišťovacího fondu coby alternativy těch soukromých. „Mimo penzi by měl střadatel možnost naspořené peníze využít i za účelem pořízení vlastního bydlení, což by mu výrazně snížilo životní náklady, a to nejen v důchodu,“ uzavřel.