Důchodová reforma nebude. Přestavba systému čeká na příští vládu
Jan GruberBabišův kabinet se zavázal provést důchodovou reformu, slib ale nedodrží. Na její podobě není shoda a do voleb zbývá jen deset měsíců. Úpravu důchodového systému tak bude muset připravit příští vláda. Jaké jsou představy opozice?
Druhá vláda Andreje Babiše (ANO) si ve svém programovém prohlášení jako hlavní cíl vytkla provedení důchodové reformy. „Chceme konkrétní kroky bez zdlouhavých a neplodných diskusí,“ slibovalo politické hnutí ANO spolu se sociální demokracií. Necelých deset měsíců před koncem volebního období je ovšem zřejmé, že kabinet svůj slib nedodrží, a to navzdory tomu, že ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) v minulém týdnu návrh reformy představila.
Obecně totiž platí, že návrhy zákonů, které vláda nestihne postoupit Poslanecké sněmovně k projednání zhruba rok před volbami, nemají šanci na přijetí. Pravidlo samozřejmě neplatí absolutně, když kabinet o prosazení některé novely opravdu stojí, může tlačit na zkrácení lhůt a urychlení legislativního procesu. Nicméně v případě důchodové reformy se lze důvodně domnívat, že by s takovou snahou vláda pohořela.
Vedle zkrácení doby pojistného na pětadvacet let představuje nejzásadnější změnu vznik nultého pilíře, z něhož bude všem, kteří splnili nárok na jeho výplatu, vyplácen základní starobní důchod ve výši osmadvaceti procent obecné průměrné mzdy, což znamená zhruba deset tisíc korun měsíčně. První pilíř naopak zohlední individuální složku důchodu, tedy průběh pracovní kariéry každého jednotlivce v duchu zásluhovosti.
Ministerstvo předpokládá, že první část reformy na jedné straně zvýší výdaje státního rozpočtu na důchody až o 1,3 procenta HDP ročně, v dnešních hodnotách se jedná přibližně o sedmdesát miliard korun, na druhé straně je — zejména úpravou odvodů podnikatelů — sníží, ovšem maximálně o 0,3 procenta HDP. Celkově tak navržená úprava vyjde státní kasu v příštích letech na zhruba pětapadesát miliard korun ročně.
Druhá novela přináší úpravu zásluhové části důchodů, a to za výchovu dětí v částce pěti set korun za každé dítě, přičemž každý může tímto způsobem svou penzi zvýšit nejvýše o patnáct set korun. Rezort práce a sociálních věcí počítá s tím, že úprava se dotkne jak stávajících, tak i budoucích důchodů a pomůže zejména ženám, které o děti zpravidla pečují v násobně větším rozsahu než muži. Její rozpočtové dopady odhaduje na dalších osmnáct miliard korun ročně.
Třetí novela se týká snížení důchodového věku pro ty, již pracovali po stanovenou dobu v rizikových zaměstnáních, jedná se například o horníky, svářeče nebo brusiče. Tito lidé budou moci odejít do penze za každých deset odpracovaných let o jeden rok dříve, přičemž jejich zaměstnavatelé získají povinnost odvádět na důchodové pojištění o pět procent více. Navzdory tomu ministerstvo předpokládá zvýšené nároky na státní rozpočet, a to ve výši necelých sedmi miliard korun ročně.
Maláčové návrh současně není, jak ostatně den před jeho představením v Senátu uvedla ministryně financí Alena Schillerová (nestr. za ANO), náležitě prodiskutován mezi oběma koaličními partnery. „Říkám to otevřeně a řekla jsem to mockrát, tato vláda již komplexní důchodovou reformu nepředstaví. Nebudu vám lhát. Bude to úkol pro příští vládu. Třicet let se to nepovedlo, nepovede se to ani teď, byť jsme se snažili,“ oznámila.
To ostatně v rozhovoru pro Právo připustila i sama Maláčová, která říkala, že debata o jejím záměru bude těžká, dodala však, že pokládá za nutné zahájit diskusi nad konkrétním návrhem. „Důchodová reforma není koaličně projednaná, protože o to dva a půl roku ani premiér Babiš, ani ministryně Schillerová neprojevili zájem. Dodnes netuším, co politické hnutí ANO chce a nechce. Pro mě je ale důležité dodržet naše programové prohlášení,“ shrnula.