Důchodový systém se nachází ve stavu vnitřní nerovnováhy a jako takový je v delším časovém horizontu neudržitelný, vyplývá ze zprávy ministerstva práce a sociálních věcí v čele s Janou Maláčovou (ČSSD), kterou na svém pondělním zasedání projednávala vláda. Ta si provedení důchodové reformy vytkla coby svou hlavní prioritu. Její podstatou má být oddělení důchodového účtu od státního rozpočtu s cílem zajištění jeho dlouhodobé stability.

„Chceme konkrétní kroky bez zdlouhavých a neplodných diskusí,“ uvedlo politické hnutí ANO spolu s ČSSD v programovém prohlášení druhého kabinetu Andreje Babiše (ANO). V lednu ustavená Komise pro spravedlivé důchody pod vedením rektory Mendelovy univerzity v Brně Danuše Nerudové ovšem doposud nepřišla s jasnými doporučeními, kterak do budoucna zabránit vytváření a prohlubování deficitu v penzijním systému.

Ačkoli zpráva říká, že příjmy důchodového pojištění v posledních dvou letech převýšily výdaje na důchody — loni činil přebytek zhruba dvaadvacet miliard korun — a systém se udrží v kladných hodnotách ještě následujících jedenáct let, současně varuje, že se jeho bilance bude postupně zhoršovat. Podle odhadu ministerstva dosáhne v roce 2060 deficit téměř dvě stě sedmdesáti miliard korun, tedy necelých pěti procent HDP.

Rozdíl příjmů důchodového pojištění a výdajů na důchody

• 2013: - 49,7 mld. Kč
• 2014: - 43,4 mld. Kč
• 2015: - 33,5 mld. Kč
• 2016: - 16,3 mld. Kč
• 2017: + 0,9 mld. Kč
• 2018: + 22,0 mld. Kč

Ministerstvo proto s ohledem na loňskou demografickou prognózu Českého statistického úřadu konstatuje, že pokud se v horizontu dvou nejbližších desetiletí výrazně nepromění struktura společnosti, případně trh práce, bude pro zachování stability důchodového systému nezbytné přistoupit k úpravě věku odchodu do penze, nebo pro něj zajistit dodatečné významné příjmy.

K dosažení rovnováhy by se dle materiálu musela zvýšit sazba pojistného ze současných osmadvaceti na čtyřicet procent, nebo revidovat hranice odchodu do důchodu tak, aby v něm lidé s ohledem na prodlužování věku dožití trávili v průměru čtvrtinu života. Skutečnost, že platný zákon neváže odchod do důchodu na vzrůstající střední délku života ostatně České republice nedávno vytkla i Evropská komise.

V předkládací zprávě nicméně ministerstvo závěry zprávy relativizuje. „Případná přijatá opatření k posílení udržitelnosti systému se musí opírat o elementární celospolečenskou shodu, pokud mají přinést zamýšlený efekt,“ dodává. Odstropování věku odchodu do penze navíc po pondělním jednání kabinetu odmítl i premiér Babiš. „Na toto téma odmítám jakoukoliv debatu,“ prohlásil předloženým datům navzdory.

O reformách se mluví dlouhé roky

V minulém volebním období se reformou důchodového systému, která měla přispět k jeho dlouhodobé udržitelnosti, zabývala komise vedená vysokoškolským pedagogem Martinem Potůčkem. Ta během bezmála čtyř let připravila deset návrhů, z nichž se osm posléze promítlo do podoby zákonů. Jednalo se právě o úpravu hranice pro odchod do důchodu, způsobu valorizace základní výměry penzí nebo ukončování systému důchodového pojištění.

„V průběhu činnosti komise jsme dospěli k jednoznačnému závěru, že důchodová reforma je a bude kontinuálním procesem, reagujícím, hůře nebo lépe, na měnící se sociální a ekonomické podmínky, vývojové trendy a budoucí výhledy života české společnosti a jejích občanů,“ uvedl na konci roku 2017 Potůček s tím, že komise současně zpracovala soubor podnětů pro pokračování důchodové reformy.

Za témata hodná řešení Potučkova komise označila dnes prakticky neexistující systém zaměstnaneckého pojištění, netransparentnost důchodového systému, který lidem neumožňuje odhadnout výši jejich budoucích penzí, nízké zapojení seniorů do ekonomické aktivity nebo sbližování výše příspěvků osob samostatně výdělečně činných na důchodové pojištění s příspěvky zaměstnanců a zaměstnavatelů.

V letech 2004 až 2005 a znovu pak v roce 2010 se úpravou důchodového systému zabývala komise v čele s nynějším generálním ředitelem Generali Slovensko Vladimírem Bezděkem. Na základě jejích výstupů připravila vláda Petra Nečase (ODS) důchodovou reformu, která posilovala roli druhého pilíře penzijního systému — lidé tak mohli část svých odvodů směřovat do soukromých penzijních fondů. Kabinet Bohuslava Sobotky (ČSSD) změny prosazené pravicovou koalicí později zrušil.