Poslanci se na středeční mimořádné schůzi Sněmovny budou zabývat pouze Senátem vrácenou vládní novelou zákona o důchodovém pojištění. Ta zvyšuje základní výměru důchodů z dnešních devíti procent průměrné mzdy na deset. Seniorům starším pětaosmdesáti let navyšuje důchod o tisíc korun a těm, kteří dosáhli sta let, pak přidává dva tisíc korun.

Zákon by měl být bez větších obtíží schválen ve sněmovní verzi. Tedy bez pozměňovacího návrhu Senátu, který navrhoval, aby tisíc korun navíc dostávali senioři po pětadvaceti letech v důchodu. K podpoře původní varianty se totiž přihlásily poslanecké kluby vládní koalice, KSČM a Pirátů, které v dolní komoře Parlamentu disponují pohodlnou většinou sto třiceti hlasů.

Senátoři vlastní pozměňovací návrh zdůvodňovali potřebou zvýhodnit ženy, které kvůli výchově dětí odcházely do důchodu dříve než muži a mají nyní nižší penze. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) uvedla, že snaze Senátu podpořit pečující ženy rozumí, ale že upřednostňuje systémové řešení daného problému.

Místopředseda rozpočtového výboru Mikuláš Ferjenčík (Piráti) dále upozornil, že senátní iniciativa by kromě seniorek zároveň zvýhodnila všechny ty, kteří odešli do důchodu předčasně. „Senátní verze také obsahuje zásadní chybu. Hranice, od kterých by se počítalo pětadvacet let se totiž dle senátního návrhu váže k termínu prvního vyplacení důchodu. Ten však správa sociálního zabezpečení neeviduje, tudíž by znamenal značné byrokratické zatížení,“ dodal.

Rekordní růst důchodů

Důchod se skládá ze dvou částí. Základní výměry, tedy pevné částky, která dnes činí dva tisíce sedm set korun. Od ledna příštího roku má odpovídat deseti procentům průměrné mzdy, což představuje její zvýšení o tři sta korun. Druhou částí penzí je zásluhová složka vycházející z výše výdělků a odpracovaných roků. Ta naopak přijetím novely oslabí.

Právě oslabení zásluhové části penzí se negativně promítne do růstu vdovských a vdoveckých důchodů, které v České republice pobírá přes šest set tisíc lidí. Tyto penze dnes odpovídají polovině procentní části důchodu a na jejich budoucí valorizace, které probíhají stejně jako v případě běžných penzí, v důsledku posílení pevné složky zbude méně peněz.

Přijetí návrhu zákona bude pro seniory znamenat nejvyšší zvýšení penzí za posledních dvacet let. Růst penzí totiž nebude ovlivněn pouze posílením základní výměry, ale i loni schválenou úpravou valorizačního mechanismu, kterou prosadil poslanec Roman Sklenák (ČSSD). Podle ní se důchody nově zvyšují nikolik o třetinu, ale o polovinu růstu reálných mezd, a nikoliv o inflaci obecnou, nýbrž vypočtenou z životních nákladů důchodců, pokud jsou vyšší.

V současné době žije v České republice přibližně dva miliony čtyři sta tisíc důchodců. Průměrná výše důchodu dosahuje dvanácti tisíc tří set korun. Přesto je zhruba patnáct procent všech seniorů — především žen — ohroženo příjmovou chudobou. Nejvyšší penze, které až o dvanáct set korun překračují celorepublikový průměr, pobírají lidé na Praze 6. Naopak nejnižší důchod mají senioři v okrese Jeseník na Olomoucku, kde stát vyplácí důchody o zhruba sedm set korun pod jejich průměrnou celostátní výší.