Poslanecká sněmovna se na své pokračující dvanácté schůzi znovu vrátí k volbě předsedy stálé komise pro kontrolu Generální inspekce bezpečnostních sborů. Tento post zůstává po rezignaci poslance Zdeňka Ondráčka (KSČM) již více než měsíc neobsazený. Poslanci rovněž projednají spornou vládní novelu zákona o státní službě nebo poslanecké návrhy na obnovení proplácení nemocenské v prvních třech dnech nemoci a zmírnění protikuřáckého zákona.

Na pořad schůze jsou prozatím pevně zařazeny pouze čtyři návrhy zákonů. V úterý se bude Sněmovna nejprve zabývat novelou volebního zákona, která upravuje hranice obvodů pro volby do Senátu. Stávající právní úprava totiž říká, že pokud se v některém z obvodů zvýší nebo poklesne počet obyvatel o patnáct procent oproti průměrnému počtu obyvatel připadajícím na jeden senátorský mandát, musí ministerstvo vnitra navrhnout změnu hranic těchto obvodů.

Senát ovšem novelu na své poslední schůzi neschválil a vrátil ji s pozměňovacím návrhem zpět do Poslanecké sněmovny. Senátoři vyjádřili nespokojenost s častými změnami volebních obvodů a vyzvali vládu, aby připravila takovou úpravu volebního zákona, která by zajistila jejich větší stálost.

„V případě častých změn obvodů se může stát, že někdo jde volit svého senátora třeba až po deseti letech, aniž by se přestěhoval, prostě jen proto, že se jeho obec přesunula z jednoho obvodu do druhého. Někdo naopak může dostat příležitost volit častěji, například každé dva roky,“ vysvětlovat úskalí novely v horní komoře Parlamentu senátor Jiří Dienstbier (ČSSD).

Senátoři proto přijali pozměňovací návrh, který povinnost měnit volebního obvody na základě zvýšení či snížení počtu voličů ze zákona odstraňuje. Jelikož se jedná o volební zákon, poslanci nemohou senátory přehlasovat. Buď novelu schválí ve znění, v jakém ji vrátil Senát, nebo ji zamítnou. V takovém případě by ovšem mohl vzniknout problém, neboť by velikost jednotlivých obvodů neodpovídala znění platného zákona.

ODS chce změnu financování regionálního školství

Ve středu přijde na řadu návrh poslanců Václava Klause, Petra Fialy a Zbyňka Stanjury (všichni ODS) na změnu školského zákona. Jeho cílem je o deset let odložit reformu financování regionálního školství, kterou v minulém volebním období prosadila koaliční vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD). Podle Klause a jeho spolustraníků změny v systému financování nic dobrého nepřinášejí a naopak české školství ohrožují.

Zákon dnes počítá s tím, že všechny typy škol, které jsou zřizované kraji nebo obcemi, nebudou nadále dostávat peníze podle počtu žáků, ale na základě odučených hodin. Podle bývalé ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Kateřiny Valachové (ČSSD) byl předcházející systém nespravedlivý, protože se prostředky poukazované jednotlivým školám různými kraji lišily a prakticky stejné školy dostávaly méně peněz na platy učitelů, pokud jejich třídy nebyly dostatečně zaplněny.

Třetím pevně zařazeným bodem, kterým se budou poslanci zabývat v pátek, je senátní návrh zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením. Ten má umožnit čerpat příspěvek na mobilitu i těm zdravotně postiženým, kterým je současně poskytována pobytová sociální služba, čímž by podle senátorů měla být odstraněna zjevná diskriminace těchto osob oproti jiným příjemcům totožného příspěvku.

Vláda Andreje Babiše (ANO) v demisi nicméně se senátní iniciativou nesouhlasí. Domnívá se totiž, že rozdíl v přístupu k příspěvku na mobilitu je důvodný, neboť reaguje na rozdílné situace. „Lidem v sociálních zařízeních jsou všechny jejich potřeby zabezpečeny, a proto potřeba dopravy — a tedy i daného příspěvku — je pro ně spíše nahodilá,“ uvedl vládní kabinet ve svém negativním stanovisku s tím, že změna zákona by si navíc vyžádala přes čtyři sta milionů korun ročně.

Návrat kouření do hospod má podporu napříč stranami

Na pátek je plánováno i projednání novely protikuřáckého zákona, pod kterou je podepsáno šestaosmdesát poslanců ze všech sněmovních stran vyjma KDU-ČSL. Jejím cílem je umožnit majitelům hospod zřídit stavebně oddělené kuřárny bez obsluhy a povolit kouření v malých barech a hospodách s výměrou do osmdesáti metrů čtverečních. Poslanci současně navrhují, aby hostinský nebyl nadále odpovědný za to, že nalévá podnapilé osobě, která se následně dopustí nějakého přečinu.

Na podporu zmírnění protikuřáckého zákona se v minulém týdnu vyjadřovaly všechny strany zastoupené v Poslanecké sněmovně — kromě zmíněných lidovců a politického hnutí ANO, které se daným tématem doposud nezabývalo, jakkoli jsou jeho poslanci pod novelou rovněž podepsáni.

Jeden z předkladatelů návrhu Mikuláš Ferjenčík (Piráti) ovšem připustil, že návrat kouření do malých provozoven s sebou nese rizika. „Vnímáme tu slabinu z hlediska ochrany zdraví zaměstnanců, ale lze se s tím vypořádat například jako s rizikovým povoláním. Podobně jako je tomu u dělníků v dolech,“ říkal Ferjenčík. Lze proto očekávat, že k novele zákona budou v průběhu legislativního procesu načteny pozměňovací návrhy.

Sněmovna by dále měla projednat návrhy sociálnědemokratických poslanců na zrušení karenční doby a přijetí zákona o celostátním referendu. Na programu schůze je i kontroverzní vládní novela služebního zákona, která má usnadnit čistky ve státní správě a podřídit ji přímo premiérovi, nebo novela zákona o důchodovém pojištění, díky které od příštího roku vzrostou seniorům penze o tři sta korun. Poslanci se budou znovu zabývat i dvěma souvisejícími zákony o soudních znalcích a o soudních tlumočnících a překladatelích z dílny odcházejícího ministra spravedlnosti Roberta Pelikána (ANO).