Poslance čeká od úterý pokračování sedmé schůze Sněmovny. Na programu mají dvacet zákonů a deset mezinárodních smluv. Nejkontroverznějším bodem je novela daňového řádu připravená ministryní financí Alenou Schillerovou (nestr. za ANO) a v minulých měsících hlasitě kritizovaná zástupci sněmovní pravicové opozice. Poslanci rovněž projednají tři návrhy zákonů z dílny ministerstva spravedlnosti, které byly předloženy již v minulém volebním období, mezi nimi i hojně diskutovanou a napjatě očekávanou novelu insolvenčního zákona.

Na pořad schůze jsou doposud pevně zařazeny pouze dva senátní návrhy zákonů. Těmi se poslanci budou zabývat v úterý odpoledne. Novela zákona o evidenci tržeb navrhuje vyjmout z povinnosti evidence tržeb poskytovatele sociálních služeb a zdravotnická zařízení poskytující ambulantní a lůžkovou péči. Vláda senátní záměr nepodpořila. Protože ale Ústavní soud fakticky zrušil náběh třetí a čtvrté etapy elektronické evidence tržeb, slíbil Babišův kabinet připravit vlastní návrh zákona, který v odůvodněných případech vyjme z povinnosti evidence některé činnosti.

Senátoři pod vedení Elišky Wagnerové (nestr. za SZ) také navrhují novelu zákona o Ústavním soudu, podle níž by soudci stejně jako senátoři a poslanci přišli o plnou přestupkovou imunitu. Tu si zákonodárci rovněž na návrh Senátu zrušili již před čtrnácti lety. Dnes tak mohou být poslanci i senátoři trestáni za své přestupky stejně jako ostatní občané, pokud si ovšem nezvolí projednání přestupku v příslušných parlamentních výborech. Obdobně by to podle Senátu mělo platit i pro soudce Ústavního soudu.

Posilování kompetencí Finanční správy

Nejkontroverznějším bodem jednání Sněmovny bude v tomto týdnu závěrečné, třetí čtení vládní novely daňového řádu, která do českého právního řádu transponuje evropskou směrnici. Ta požaduje zajistit správcům daně přístup k vybraným údajům, které mají být využity v rámci výměny informací při mezinárodní spolupráci v boji proti praní špinavých peněz. Ministryně financí Schillerová současně navrhuje, aby data získaná pro mezinárodní spoluprácim ohla být využívána rovněž pro domácí správu daní.

„Účelem tohoto návrhu je zneužít evropskou směrnici k tomu, aby Finanční správa byla zmocněna k věcem, které jsme si nikdy neuměli představit. Věcem, které prolamují tabu a činí z ní orgán výrazně mocnější a suverénnější, než jsou orgány činné v trestním řízení,“ řekl ve Sněmovně Miroslav Kalousek (TOP 09). Novela podle Kalouska umožňuje správcům daně široký přístup k údajům tvořícím předmět bankovního tajemství bez omezení účelu. „To znamená, že správce daně bude mít kompetenci prolomit bankovní tajemství, aniž by řekl, proč ony údaje potřebuje,“ uvedl někdejší předseda TOP 09.

„Takhle široce stanovená pravomoc,“ pokračoval Kalousek, „je mimořádně nebezpečná obecně. Navíc ve světle toho, že poslední dva roky se potýkáme s neustálými případy, kdy v řadě z nás roste podezření, jak je zneužívána moc správce daně, jak se zaklekává tam či onde, jak teprve může být zneužívána, dostane-li do ruky takovýto nástroj.“ Kalousek proto spolu s Markem Bendou (ODS) předložil několik pozměňovacích návrhů, které z novely vyjímají zmíněná sporná ustanovení.

Tři Pelikánovy zákony

Poslanci se také vrátí ke třem zákonů z dílny ministerstva spravedlnosti, které byly předloženy již v minulém volebním období, Sněmovna je ale nestihla projednat. Nejdůležitějším z nich je novela insolvenčního zákona, která upravuje podmínky pro oddlužení a s tím spojený rychlejší návrat ekonomicky vyloučených lidí zpět do aktivního života. Se záměrem zákona nesouhlasí sněmovní pravice. Někteří poslanci politického hnutí ANO pak podle informací Deníku Referendum dokonce připravují pozměňovací, které by podmínky pro oddlužení naopak zpřísnily.

Ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) dále do legislativního procesu znovu postoupil dva související zákony o soudních znalcích a o soudních tlumočnících a překladatelích. Doposud byla činnost těchto profesí upravena jediným právním předpisem. Jejich rozdělením do dvou zákonů chce rezort spravedlnosti stabilizovat výkon znalecké, překladatelské a tlumočnické práce. Obě právní normy zavádějí právní nárok na zápis do příslušných seznamů, stanovují kvalifikační požadavky a upravují stávající systém odměňování.

V neposlední řadě se budou poslanci znovu zabývat volbou radního České tiskové kanceláře. V minulých týdnech nejprve zvolili dva nominanty politického hnutí ANO — konspirátora a autora lžišířících Parlamentních listů Petra Žantovského a někdejšího místopředsedu Rady pro rozhlasové televizní vysílání a pedagoga soukromé pražské vysoké školy J. A. Komenského Pavla Foltána. O pouhý jeden hlas pak na místo v Radě nedosáhla mluvčí prostějovské radnice Jana Gáborová, kterou prosazovalo politické hnutí SPD. Poslanecké kluby budou pro další kolo volby předkládat nové nominace.