Poslance čeká od úterý pokračování sedmé schůze Sněmovny. Ve středu se sejdou na mimořádném jednání, jehož jediným bodem je návrh na odvolání Tomia Okamury (SDP) z pozice místopředsedy Poslanecké sněmovny. Na čtvrtek je plánována společná schůze obou komor Parlamentu u příležitosti slavnostního slibu znovuzvoleného prezidenta Miloše Zemana a v pátek mají poslanci na programu další mimořádné zasedání, které se bude zabývat personálními čistkami, jež provádí vláda Andreje Babiše (ANO) v demisi.

Program řádné, sedmé schůze se navíc zřejmě rozroste o další kontroverzní bod, totiž o návrh na odvolání Zdeňka Ondráčka (KSČM) z pozice předsedy sněmovní komise pro kontrolu Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS). Páteční volba Ondráčka se stala podnětem pro svolání demonstrací do jedenácti měst v České republice.

„Člověk, který jako příslušník bezpečnostních sborů bil účastníky demonstrací proti komunistickému režimu v roce 1989 a podle svých slov dodnes ničeho nelituje, by neměl zastávat tak odpovědnou a symbolicky významnou funkci předsedy parlamentního orgánu, kontrolujícího práci bezpečnostních složek,” uvedli organizátoři protestu s tím, že Ondráčkovo zvolení je odstrašujícím pokračováním trendu, kdy jsou extremistické názory legitimizovány jako nová společenská norma.

V reakci na připravované demonstrace předseda vlády v demisi Babiš na svém facebookovém profilu uvedl, že Ondráček by se měl za své činy omluvit, nebo rezignovat. „Věřím, že pan premiér Babiš dodrží své slovo. Společně máme 103 hlasů, pojďme do toho,“ napsal obratem na Twitteru předseda ODS Petr Fiala. Zástupci ostatních opozičních stran většinově označili Babiše za pokrytce, který mění názor podle situace, a připomněli, že Ondráček byl do čela komise pro kontrolu GIBS zvolen především díky hlasům poslanců politického hnutí ANO.

Babišovy čistky a druhý pokus o odvolání Okamury

Poslanci se ve středu na mimořádné schůzi Sněmovny vrátí k lidoveckému návrhu na odvolání předsedy SPD Okamury z pozice místopředsedy dolní komory kvůli jeho výrokům zpochybňujícím romský holocaust. Šéf poslaneckého klubu KDU-ČSL Jan Bartošek se pokoušel prosadit Okamurovo odvolání již minulý týden. Přestože se mu podařilo sesbírat osmdesát podpisů potřebných k zařazení tohoto bodu na program jednání, poslanci politického hnutí ANO, SPD a KSČM většinově odmítli diskusi o sesazení Okamury vůbec vést.

„Není možné přejít mlčení výroky o koncentračním táboře v Letech u Písku typu, že se jednalo o neexistující pseudokoncentrák. Není možné přejít mlčením ani to, že tábor v Letech vůbec nebyl oplocen,“ připomněl Bartošek slova poslanců SPD. Podle lidoveckého místopředsedy je proto třeba, aby se členové Sněmovny jasně vyjádřili, zda si přejí, aby je — ale i celou Českou republiku — ve vysoké ústavní funkci reprezentoval Okamura se svými xenofobními a rasistickými názory.

Druhá z mimořádných schůzí se v pátek zaměří na personální politiku Babišovy vlády v demisi, respektive na čistky, které již od sklonku minulého roku její ministři na jednotlivých rezortech provádějí. Návrh na svolání toho zasedání vzešel ze společného jednání představitelů ODS, Pirátů, ČSSD, lidovců, TOP 09 a Starostů. „Kabinet bez důvěry by měl být pouze udržovací a měl by pracovat především na vyjednávání podpory ve Sněmovně,“ řekla místopředsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.

Opoziční politické strany — s výjimkou SPD a KSČM — kritizují především vyhazovy odborných náměstků, ředitelů fakultních nemocnic a naposledy i Babišovy snahy o likvidaci ředitele Generální inspekce bezpečnostních sborů Michala Murína. Poslanci ODS zároveň plánují svolání další mimořádné schůze, jejímž cílem by mělo být přijetí usnesení, které by stanovilo mantinely pro kroky kabinetu, který vládne bez důvěry Poslanecké sněmovny.

Obě dvě mimořádné schůze se ovšem vůbec nemusejí uskutečnit. Pokud nadpoloviční většina přítomných nepodpoří navržený program jednání — což lze vzhledem k existenci hlasovací koalice politických hnutí ANO a SPD společně s KSČM pokládat za pravděpodobné — zasedání skončí před samotným začátkem. Svolání schůze nicméně i tak vytváří prostor pro diskusi nad danými tématy.

Rada ČTK a změny elektronické evidenci tržeb

Sněmovna bude na řádné schůzi pokračovat ve volbě členů Rady České tiskové kanceláře (ČTK) V prvním kolem v minulém týdnu poslanci zvolili do Rady ČTK pouze nominanta politického hnutí ANO, konspirátora, autora lžišířícících Parlamentních listů a někdejšího poradce prezidenta Václava Klause Petra Žantovského. Ve středu ve druhém kole vyberou další dva radní ČTK ze čtveřice Pavel Foltán, Jana Gáborová, Michal Pehr a Jiří Táborský. V prvním kole získali nejvyšší počet hlasů nominanti politických hnutí ANO a SPD Foltán s Gáborovou, které podpořilo čtyři-, respektive třiasedmdesát poslanců. Kandidáti lidovců a Pirátů, Pehr s Táborským získali shodně devětatřicet hlasů.

Poslanci mají na programu dále dvě novely zákona o evidenci tržeb. První z nich, kterou předložil Senát, navrhuje vyjmout z povinnosti evidence tržeb poskytovatele sociálních služeb a zdravotnická zařízení poskytující ambulantní a lůžkovou péči. Vláda senátní záměr nepodpořila. Nicméně se zavázala, že v reakci na rozhodnutí Ústavního soudu, který fakticky zrušil náběh třetí a čtvrté etapy evidence tržeb, připraví vlastní návrh zákona, který v odůvodněných případech vyjme z povinnosti evidence některé činnosti.

Druhá z novel, pod níž jsou podepsáni poslanci ODS, TOP 09, STAN, Pirátů a SPD, navrhuje, aby evidenci tržeb nově podléhali pouze ti podnikatelé, jejichž obrat překročí ročně jeden milion korun. „Podoba zákona ani po zásahu Ústavního soudu není přijatelná, neboť nepřiměřeně zasahuje zejména ty nejmenší podnikatele,“ zdůvodnili poslanci svůj návrh s odvoláním na disentní stanovisko některých soudců Ústavního soudu. Ti uvedli, že zákon dnes zbytečně zatěžuje drobné živnostníky, „kteří mají starostí nad hlavu“, a „likviduje starší podnikatele bez počítačových znalostí“. Ani s tímto návrhem zákona však vláda nesouhlasí.

Ze Senátu do Sněmovny přišla i novela zákona o Ústavním soudu, podle níž by soudci stejně jako senátoři a poslanci měli pozbýt plné přestupkové imunity. Tu si zákonodárci rovněž na návrh Senátu zrušili již před čtrnácti lety. Dnes tak mohou být poslanci i senátoři trestáni za své přestupky stejně jako ostatní občané, pokud si ovšem nezvolí projednání přestupku v příslušných parlamentních výborech. S projednáním přestupku v kárném řízení jako s druhou možností počítá i novela zákona o Ústavním soudu.

Kancléřova prověrka a oddlužení

Sněmovna se bude dále zabývat novelou zákona o střetu zájmů a registru smluv, kterou vypracovali pirátští poslanci. Ti chtějí zrušit stávající výjimky v obou zákonech, tak aby státní podniky — včetně ČEZ — a městské firmy byly nuceny zveřejňovat smlouvy a poskytovat informace o své činnosti. Jak v případě novely zákona o střetu zájmů, tak i u registru smluv se Piráti odvolávají na již jednou schválené či platné znění zákonů.

Zákonodárci rovněž projednají návrh na změnu zákona o kanceláři prezidenta republiky z dílny poslanců STAN. Jeho cílem je úprava podmínek pro výkon funkce hradního kancléře. Starostové navrhují, aby vedoucím kanceláře prezidenta směla být jmenována pouze osoba s českým občanstvím, která je svéprávná, bezúhonná a je držitelem bezpečnostní prověrky na stupeň přísně tajné. Poslední podmínka pak stanovuje, že kancléř nesmí zastávat žádnou funkci v politické straně. Babišova vláda v demisi návrh poslanců STAN nepodpořila s tím, „podstatně omezuje kompetence přímo voleného prezidenta“.

Poslanci se také vrátí k novele Ústavy, již předložilo politické hnutí SPD s cílem zavést do českého právního řádu přímou volbu starostů a hejtmanů. Návrh nicméně neobsahuje ani náznak toho, jak by přímá volba měla být koncipována. Chybí v něm rovněž specifikace, jak mají být přímo volení starostové a hejtmani odvolávání z funkcí, přestože o této možnosti přiložená důvodová zpráva výslovně hovoří. V neposlední řadě se pak návrh SPD vůbec nevyrovnává s možností, že ke změně Ústavy nebudou schváleny doprovodné zákony, což by de facto ochromilo fungování samosprávy.

Pokračovat bude i projednávání novely zákona o urychlení výstavby dopravní infrastruktury, která chce zkrátit dobu přípravy dopravních staveb prostřednictvím zavedení institutu předběžné držby. Ten v případě schválení umožní stavět ještě před tím, než budou vykoupeny či vyvlastněny pozemky. Územní řízení pro danou stavbu pak novela sjednotí pod jeden specializovaný krajský stavební úřad. „Odpadne tak možnost odvolání proti vyvlastnění, které o měsíce až roky zdržuje výstavbu,“ tvrdí ministr dopravy Dan Ťok (ANO). Ťokův záměr zavést institut předběžné držby již na sklonku minulého roku kritizovali zástupci ekologického spolku Děti Země nebo právnické organizace Frank Bold.

V neposlední řadě by se Sněmovna měla zabývat i novelou insolvenčního zákona. Poté, co ji neprosadil coby člen Sobotkovy vlády, ji nyní ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) předkládá znovu. Hlavním cílem novely je úprava platných podmínek pro oddlužení a s tím spojený rychlejší návrat dnes ekonomicky vyloučených lidí zpět do aktivního života. Se záměrem zákona dlouhodobě nesouhlasí sněmovní pravice a podle informací Deníku Referendum i část poslaneckého klubu politického hnutí ANO, která již připravuje pozměňovací návrhy směřující ke zpřísnění podmínek pro oddlužení.