Vláda Andreje Babiše (ANO), které minulý týden Poslanecká sněmovna odmítla vyjádřit důvěru, připravuje rozsáhlou novelu zákona o státní službě. Její návrh v předchozích dnech kritizovali někdejší koaliční partneři politického hnutí ANO — lidovci a ČSSD. Hovořili o politizaci státní správy a bezprávném uchvacování moci premiérem. Ke kritice se v rámci mezirezortního připomínkového řízení přidaly i odbory, četné ústřední orgány státní správy i ministři Babišovy vlády. Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (ANO) pak varovala, že schválení zákona by mohlo vést k pozastavení finančních prostředků, které České republice na různé projekty posílá Evropská unie.

Hlavní změnou v novele, kterou předložil ministr vnitra Lubomír Metnar (nestr. ANO), je vytvoření Generálního ředitelství státní služby podřízeného předsedovi vlády. Rezort vnitra rovněž navrhuje, aby byli vedoucí úředníci jmenování pouze na dobu pěti let, a zároveň chce zjednodušit jejich odvolávání z funkcí. Další změny se týkají úpravy systému služebního hodnocení a rozšíření okruhu lidí, kteří se mohou hlásit do výběrových řízení.

„Novela je připravena narychlo, bez důkladného rozvážení zásadních koncepčních zásahů. V některých oblastech vykazuje velkou míru inklinace k narušení základních principů a cílů, na kterých služební zákon stojí — zejména stabilizace a depolitizace státní správy. Především v otázkách výběru, jmenování a odvolávání představených se jeví navržené změny jako účelové,“ uvedl k věci předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.

Podle odborů není novela předkládána na základě řádného vyhodnocení praktického fungování zákona, ale „spíše za účelem destabilizace postavení představených v rámci celé státní služby, zejména pak na těch nejvyšších služebních úřadech“. Novela podle odborové centrály v případě schválení rozmělní pravidla pro přijímání a odvolávání nejvyšších státních úředníků a otevře prostor politickému ovlivňování jejich výběru.

Destabilizace a politizace státní správy

Metnarův návrh ovšem nekritizují jen odbory. S novelou je nespokojen i Český telekomunikační úřad, Český báňský úřad, Úřad pro ochranu osobních údajů a Energetický regulační úřad. Shodně upozorňují na skutečnost, že ministerstvo vnitra neposkytlo ostatním místům v rámci mezirezortního připomínkového řízení dostatek času na vyjádření. Rozporují návrh, aby byly vrcholné posty ve státní správě obsazovány pouze na pět let. Označují jej za destabilizační s tím, že „ohrožuje kontinuitu výkonu služby na vedoucích pozicích a tím pochopitelně i kontinuitu ve vztahu k řízení daného útvaru“.

„Po zhodnocení předkládaného návrhu jako celku je v obecné rovině možné konstatovat, že míra stabilizace státních zaměstnanců, transparentnosti výkonu státní správy a odpolitizování by se v důsledku schválení předloženého zákona neposílila. Naopak by došlo k několika výrazným zásahům do práv a právem chráněných zájmů státních zaměstnanců a k celkovému poklesu úrovně nezávislosti státní služby souvisejícímu s odklonem od demokratických principů odborného řízení k prohloubení zásahů politicko-mocenského charakteru,“ zhodnotil Metnarův návrh Úřad pro ochranu osobních údajů.

Zmíněné úřady dále v souvislosti se změnou doby, na kterou budou náměstci a vedoucí služebních úřadů jmenováni, rozporují i související přechodné ustanovení. To totiž říká, že změna se dotkne již současných vysoce postavených státních zaměstnanců. Podle Energetického regulačního úřadu se jedná o nepřípustnou retroaktivitu, která není v souladu se zásadami právní jistoty a legitimního očekávání. Úřad pro ochranu osobních údajů rovněž vyjádřil nesouhlas se zjednodušení procesu odvolávání vedoucích státních zaměstnanců.

Ohrožení čerpání evropských fondů

Obdobné výtky vůči Metnarově novele vznesli i mnozí ministři a ministryně Babišovy vlády. Většinově odmítli obsazování vrcholných postů ve státní správě pouze na dobu pěti let i související výše zmíněné přechodné ustanovení. Někteří pak kritizovali i snadnější odvolatelnost úředníků nebo změny v systému služebního hodnocení, které nepokládali za dobře zpracované.

Ministr zahraničních věcí Martin Stropnický (ANO) za sporné označil i podřízení nového Generálního ředitelství pro státní službu přímo předsedovi vlády. „S ohledem na navrhované pravomoci Generálního ředitelství zahrnující koordinační, strategické a koncepční činnosti související se státní službou, se jako nejvhodnější řešení jeví jeho vyčlenění jako samostatné organizační složky státu. Generální ředitelství by tak bylo ústředním orgánem státní správy pro věci státní služby,“ uvedl Stropnický.

Stropnického kolega v čele rezortu průmyslu a obchodu Tomáš Hüner (nestr. ANO) pak celou novelu označil za „tendenční“ a dodal, že nemůže naplnit deklarovaný cíl, kterým je depolitizace a transparentní fungování státní služby. I on se vymezil proti záměru podřídit Generální ředitelství přímo premiérovi a upozornil, že tento krok „vyvolá při projednávání zákona v Poslanecké sněmovně silné diskuse“. Obdobné — ale jemněji formulované výtky — vznesla také ministryně práce a sociálních věcí Jaroslava Němcová (ANO)

Vzhledem k tomu, že přijetí zákona o státní službě bylo jednou z podmínek, kterou musela Česká republika splnit, aby mohla ve stávajícím období čerpat prostředky z fondů Evropské unie, upozornila ministryně pro místní rozvoj, že schválení zákona by mohlo toto čerpání ohrozit. Dostálová doslova napsala, že riziko pozastavení plateb z evropských fondů je v případě přijetí zákona reálné. Podobnou obavu vyjádřil i ministr školství, mládeže a tělovýchovy Robert Plaga (ANO). Vláda by novelu měla projednat v nadcházejících týdnech.