Vláda Andreje Babiše (ANO) na svém středečním zasedání schválila návrh zákona poslanců KSČM Vladimíra Koníčka a Stanislava Grospiče, jehož cílem je zdanění finanční náhrady, která je církvím a náboženským společnostem poskytována na základě zákona o církevních restitucích. Babišův kabinet návrh zákona podpořil navzdory tomu, že ministryně financí Alena Schillerová (nestr. ANO) a ministr kultury Ilja Šmíd (nestr. ANO) upozorňovali, že by v případném řízení před Ústavním soudem mohl být zákon prohlášen za rozporný s Ústavou.

Zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi upravuje finanční vypořádání kombinací dvou nástrojů — finančními náhradami a příspěvky na podporu činnosti jednotlivých církví. Ani jeden z těchto institutů však není předmětem daně. Komunističtí poslanci v odůvodnění předloženého návrhu zákona odhadují, že jeho přijetí by mělo státnímu rozpočtu přinést zhruba tři sta osmdesát milionů korun ročně a za celou dobu vyplácení finančních náhrad církvím pak jedenáct miliard korun.

V rámci zúženého mezirezortního připomínkového řízení ministerstvo kultury konstatovalo, že návrh komunistických poslanců je v rozporu s původním účelem zákon, principem legitimního očekávání a rovnosti — neboť i v ostatních případech souvisejících s nápravou majetkových křivd byly náhrady osvobozeny od daně. Ministerstvo financí vyjádřilo pochyby o ústavní konformitě navrhovaného řešení. Upozornilo na možné porušení principu právní jistoty, a jak již bylo uvedeno, varovalo před „ústavní nonkonformitou“ zvoleného řešení. Za pozornost rovněž stojí, že ministerstvo spravedlnosti vedené Robertem Pelikánem (ANO) se k návrhu vůbec nevyjádřilo.

Zdanění církevních restitucí není v souladu s Ústavou

Premiér Andrej Babiš o zdanění církevních restitucí v povolebním období hovořil několikrát. „Není důvod, aby se to nedanilo. V rámci [bývalé] koalice nebylo možné se k tomu vrátit, teď to asi možné bude,“ řekl v listopadu Lidovým novinám. Babišův výrok tehdy obratem označil za nepravdivý předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) s tím, že to byl právě dnešní předseda vlády, který při vyjednávání programového prohlášení v roce 2013 návrh sociální demokracie na změnu církevních restitucí nepodpořil. A přestože dnes Babiš označuje zdanění církevních restitucí za žádoucí, nedávno schválené programové prohlášení jeho vlády žádný takový závazek neobsahuje.

Předseda poslaneckého klubu ČSSD Jan Chvojka pro Deník Referendum připomněl, že vláda Bohuslava Sobotky se prakticky totožným návrhem zákona zabývala před krajskými volbami a seznala, že církevní restituce jsou právně neprůstřelné. Zákon v roce 2016 předložilo zastupitelstvo Jihočeského kraje v čele s někdejším hejtmanem Jiřím Zimolou (ČSSD). Sobotkova vláda tehdy ve svém stanovisku mimo jiné uvedla, že zdanění náhrady považuje za opatření s účinky nepravé retroaktivity, které může zasáhnout do legitimního očekávání dotčených církví. A dále upozornila, že návrh je zřejmě v rozporu se smlouvami, jež stát s jednotlivými církvemi uzavřel.

Případné zdanění církevních restitucí považuje za krajně problematické i ústavní právník Jan Kysela z Právnické fakulty Univerzity Karlovy. „Církve dostávají peníze proto, že jim nemohl být vydán majetek, vše je kryto kombinací zákona a soukromoprávních smluv. Zákon by jistě mohl být koncipován nějak důmyslně, prostor pro ústavně konformní zdanění tu ale spíše není,“ řekl Kysela Deníku Referendum.