Předseda politického hnutí ANO Andrej Babiš v minulých dnech opakovaně prohlásil, že je připraven zdanit církevní restituci. Chtěl by to udělat změnou zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi, kde je zdanění finančních náhrad dnes vyloučeno. Zdanění církevních restitucí dlouhodobě prosazuje KSČM, která tímto požadavkem podmiňuje případnou toleranci menšinové Babišovy vlády, a hnutí Svoboda a přímá demokracie Tomia Okamury. Sociální demokracie se myšlence na zdanění náhrad nebrání, ale upozorňuje na možná rizika a účelovost Babišova návrhu.

„Není důvod, aby se to nedanilo. V rámci koalice nebylo možné se k tomu vrátit, teď to asi možné bude,“ řekl nedávno Lidovým novinám Babiš. Předseda Senátu Milan Štěch obratem prohlásil, že to byl právě Babiš, který při vyjednávání programového prohlášení Sobotkovy vlády návrh ČSSD na změnu církevních restitucí nepodpořil.

„Rozhodující tehdy bylo Babišovo stanovisko, který prohlásil, a to si pamatuji přesně, že ANO tuhle problematiku řešit nebude, protože v době, kdy zákon o církevních restitucích protlačili sněmovnou Nečas s Kalouskem, hnutí ANO ještě v Parlamentu nebylo. A tím pádem to prý pro ně není téma. To byl rozhodující moment,“ uvedl Štěch s tím, že Babiš mění své postoje podle toho, co se mu zrovna hodí a na jakého spojence chce udělat dojem.

Babiš slibuje nesplnitelné

Sociální demokracie proti církevním restitucím vystupovala od jejich schválení tehdejší Nečasovou vládou. Zákon dokonce neúspěšně napadla u Ústavního soudu, kde se mimo jiné domáhala jeho zrušení. Následně před volbami v roce 2013 ve svém volebním programu slibovala, že bude usilovat o výrazné snížení finančních plateb církvím v rámci církevních restitucí. Tento požadavek se ji však kvůli zásadnímu nesouhlasu lidovců a liknavému postoji politického hnutí ANO nepodařilo v rámci koaličního vyjednávání před čtyřmi lety prosadit.

„Naši voliči očekávají, že se strana k otázce církevních restitucí postaví čelem. Minule jsme měli odpovědnost za vládu, tak to dopadlo, tak jak to dopadlo. Dnes se přikláníme k tomu, že bychom měli restituce zdanit. Uvidíme. Od Andreje Babiše už jsem toho slyšel mnoho a skutek utekl,“ řekl Deníku Referendum místopředseda ČSSD Jan Birke. K podpoře případného zdanění restitucí se přihlásil i čerstvě zvolený poslanec Ondřej Veselý.

Předseda poslaneckého klubu ČSSD Jan Chvojka Deníku Referendum napsal, že se diskusím o zdanění církevních restitucí nebrání, nicméně se domnívá, že případné řešení se bude hledat velice těžko. „Je dobré připomenout, že vláda se před krajskými volbami touto otázkou zabývala a seznala, že restituce jsou právně neprůstřelné. Andrej Babiš to nejspíše ví, ale i tak je připraven slibovat KSČM nesplnitelné výměnou za podporu pro svou vládu,“ uvedl Chvojka.

Zdanění přinese zhruba jedenáct miliard

Chvojkou zmíněný návrh na zdanění církevních restitucí před rokem předložilo zastupitelstvo Jihočeského kraje v čele s Chvojkovým stranickým kolegou a někdejším hejtmanem Jiřím Zimolou. Vláda ve svém stanovisku tehdy mimo jiné uvedla, že zdanění náhrady považuje za opatření s účinky nepravé retroaktivity, které může zasáhnout do legitimního očekávání dotčených církví. A dále upozornila, že návrh je zřejmě v rozporu se smlouvami s církvemi, jež stát s jednotlivými církvemi uzavřel. Jediný, kdo se tenkrát v rámci mezirezortního připomínkového řízení vyslovil na podporu návrh, byl ministr financí Babiš.

Sobotkova vláda v minulém volebním období projednala i další dva poslanecké návrhy zákonů z dílny KSČM, které rovněž směřovali k revizi církevních restitucí. První z nich navrhoval vyhlásit referendum o zrušení církevních restitucí, druhý ve shodě se Zimolovým návrhem směřoval ke zdanění náhrad. Ani jeden z návrhů však na vládě nezískal podporu a všechny zákonodárné iniciativy směřující k úpravě restitucí ve Sněmovně nedošly dále než do prvního čtení.

Zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi vstoupil v platnost na počátku roku 2013. Církve díky němu získají nemovitosti v hodnotě pětasedmdesáti miliard korun a finanční náhrady ve výši devětapadesáti miliard, přičemž roční splátka činí dvě miliardy. Pokud by podléhala devatenácti procentní dani, tak by roční předpokládaný výnos zdanění církevních restitucí odpovídal zhruba tři sta osmdesáti milionům korun. Souhrnně by přijetí obdobného návrhu zákona, jaké byly předkládány v minulém volebním období, mohlo do státního rozpočtu bez započtení inflace vrátit kolem jedenácti miliard korun.