Ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) předložil na středeční jednání vlády novelu insolvenčního zákona, která má usnadnit oddlužení fyzických osob. Ministr spravedlnosti navazuje na svou práci z minulého volebního období. Tehdy se ale pozdě předložený návrh nedostal ve Sněmovně ani přes první čtení. Ministr Pelikán si od novely si slibuje rychlejší návrat dnes ekonomicky vyloučených osob do aktivního života a zároveň úspory na straně veřejných rozpočtů. Návrh reaguje na dlouhodobou neudržitelnost stavu, kdy se významná část dlužníků nachází v takzvané dluhové pasti, která jim zapojení do běžného života fakticky neumožňuje nebo ho činí neracionálním.

„Je to návrh, který se snaží poskytnout šanci na nový život těm, kteří upadli do dluhové pasti. To znamená, dostali se do situace, kdy veškeré jejich aktuální i budoucí příjmy a veškerý jejich majetek nedostačují na úhradu dluhů, které mají a většinou už dokonce nedostačují ani na to, aby dokázali splácet jenom úroky a další náklady, které dluhy plodí. To znamená, i když třou bídu s nouzí, tak se jim dluhy neustále zvyšují,“ odůvodňoval potřebnost změny zákona v minulém roce před poslanci ministr spravedlnosti.

Dnes musí dlužník během pěti let zaplatit alespoň třicet procent svých dluhů, má-li být oddlužen. Pelikánova novela umožní oddlužení tehdy, pokud dlužník během tří let splatí nejméně polovinu pohledávek, nebo za pět let třicet procent dlužné částky, případně bude-li dlužník o zaplacení svých dluhů sedm let usilovat. V posledním případě zákon nestanovuje procentní podíl z dlužné částky, který musí být uhrazen. S navrženou novelou v minulém roce nesouhlasila Exekutorská komora a proti se stavěly i pravicové strany TOP 09 a ODS, které ji označovaly za morální hazard a pošlapávání práv věřitelů.

Česká republika je v exekuci

Podle loňských statistik Exekutorské komory bylo v minulém roce v České republice zahájeno šest set osmdesát tisíc exekucí. Jejich celkový počet se oproti roku 2015 zvýšil o pět procent na více jak čtyři miliony šest set tisíc. Ze statistiky je dále zřejmé, že exekuce se nadále koncentrují na stále užší okruh dlužníků a daří se jich vymáhat méně než v minulosti. U fyzických osob probíhalo v loňském roce celkem čtyři a půl milionů exekucí proti více než osmi set třiceti tisícům dlužníků, u právnických osob potom téměř dvě stě třicet tisíc exekucí proti šedesáti osmi tisícům dlužníků. Celková vymáhaná částka v roce 2016 byla tři sta dvacet pět miliard korun.

Nejvíce nových exekucí bylo loni zahájeno v Ústeckém kraji, bez mála sto tisíc, a v Praze, přes sedmadevadesát tisíc. Z pohledu poměru počtu nově nařízených exekucí k počtu obyvatel je na tom nejhůře kraj Ústecký (16,6 % obyvatel v exekuci), Karlovarský (15,8 %) a Liberecký (11,6 %), nejlépe pak Vysočina (5,6 %) a kraje Zlínský (5,7 %) a Pardubický (7,1 %). Největší počet exekucí mají občané ve věku mezi dvaceti osmi a čtyřiceti sedmi lety, jde o zhruba dva miliony šest set tisíc exekucí. Nezanedbatelný podíl exekucí mají i starší lidé. U občanů starších osmašedesáti let Exekutorská komora evidovala přes sto deset tisíc exekucí.

Více než polovina exekucí se vztahuje na dluhy do deseti tisíc korun. Devětačtyřicet procent ze všech dlužníků má pak čtyři a více exekucí. Počet občanů se čtyřmi a více exekucemi ve srovnání s rokem 2015 vzrostl o deset procent na čtyři sta třináct tisíc. Obdobně se zvýšil i počet dlužníků s jednou až třemi exekucemi. Exekuce se tedy koncentrují na stále užší okruh dlužníků a jedna exekuovaná fyzická osoba má v průměru pět exekucí. „Mnohočetnost exekucí stále zůstává jedním z nejtíživějších celospolečenských problémů. U většiny pohledávek je u lidí, kteří čelí zároveň několika exekucím, prakticky nemožné dlužnou částku v únosném čase vymoci. Na jedné straně je sice méně nových exekučních případů, nicméně jejich celkový počet roste. Z toho plyne, že se nám daří bohužel vymáhat stále méně exekucí,“ uvedla před časem prezidentka Exekutorské komory Pavla Fučíková.