Po dluhové spirále během uplynulého čtvrt století sjelo v Čechách na společenské dno přes půl milionu občanů. Hovoříme o lidech, jejichž zadlužení došlo tak daleko, že jim příjmy nestačí k úhradě závazků. Podobně jako firmy mohou i fyzické osoby, které se takto ocitnou v úpadku, vyhlásit od roku 2008 takzvaný osobní bankrot.

Přesněji řečeno, člověk „bankrot“ nevyhlašuje, ale obrací se na soud s návrhem, aby mu soud povolil oddlužení. Soud posuzuje faktickou správnost žádosti, tedy zda jsou údaje o dlužníkovi a o jednotlivých závazcích pravdivé a úplné. Zároveň zkoumá i poctivost záměru dlužníka a to, jakým způsobem se dlužník do úpadku dostal.

O oddlužení požádají měsíčně více než dva tisíce lidí. Pro lidi v dluhové pasti je to často poslední možnost, jak se mohou vymanit ze spirály rostoucích a nesplatitelných dluhů. Nejchudším z nich však stále tato možnost uniká. Dlužník žádající o oddlužení formou splátkového kalendáře musí být schopen prokázat, že v následujících pěti letech splatí alespoň 30 procent celkové výše dluhu. K tomu je ještě třeba připočítat i pravidelnou odměnu insolvenčního správce, který má proces oddlužení na starosti.

↗

Ti nejchudší dosud neměli prakticky žádnou šanci splnit podmínky na oddlužení, a tedy znovu se v budoucnu postavit na vlastní nohy. Foto Chmee2, WMC

Občané s příjmy blízkými životnímu minimu však nikdy na tuto hranici nedosáhnou. Invalidé, senioři, osamělí rodiče s malými dětmi, dlouhodobě nemocní — to jsou lidé, kteří si nemohou aktuálně zvýšit své příjmy. I těm, kteří časem zaměstnání najdou, mohou jejich nezvladatelný dluh výrazně zvýšit úroky, smluvní pokuty, náklady soudního řízení či exekuce. S vyšším dluhem se možnost oddlužení opět vzdálí a pro mnohé nakonec zmizí v nedohlednu. Řada lidí rezignuje, řada hledá řešení vstupem do šedé ekonomiky. U všech se prohlubuje mezera, která je dělí od hlavního proudu společnosti.

Návrh novely insolvenčního zákona by měl přinést možnost projít oddlužením i pro skupinu nejchudších dlužníků. Pokud návrh schválený vládou v parlamentu projde, padne zmíněná třicetiprocentní hranice. Ovšem těm, kdo na tuto hranici nedosáhnou, se prodlouží doba nutná pro oddlužení. Soud navíc stále bude posuzovat poctivost záměru dlužníka, aby nedocházelo ke zneužívání zákona a obcházení věřitelů.

Přijetím novely se Česká republika přiblíží jiným evropským zemím, v nichž jsou podmínky oddlužení citlivější. Dosavadní zkušenost říká, že není těžké srazit zejména ty nejzranitelnější na dno. Mnohem těžší je pomoci jim důstojně se znovu postavit na vlastní nohy. Vedle úprav způsobu, jakým jsou zde prováděny exekuce, se jedná o další krok k nápravě současného stavu.