Jak neplatit alimenty
Alena ZemančíkováPoslankyně Jitka Chalánková nechce, aby stát vyplácel výživné rodičům, jejichž partner na výchovu nepřispívá. Prý by si mysleli, že se stará stát a oni už nemusí. Důležitější než výchova občanů je ale sociální situace rodičů s dětmi.
Na film Díra u Hanušovic jsem se původně nechtěla dívat, zdálo se mi, že těch českých filmů, kde se ukazuje, jak lidé někde hrozně žijí a neumějí s tím nic udělat, jak je to leckde u nás strašné a člověk ani neví, kdo za to může, jak jsou lidi překvapivě zlí a sprostí k sobě navzájem, že prostě takových filmů už mám dost.
Přesně z těch důvodů jsem na film nešla do kina. Ale pak mi to nedalo, přece vím i z vlastní zkušenosti, že leckde u nás jsou poměry jak v té díře někde na Moravě — uvidím tedy, jak to bude uděláno. Uděláno to bylo prostě a mně se z toho důvodu ten film celkem líbil (tedy až na to, že Jaroslav Plesl neumí házet lopatou) a taky mnou otřásl, protože podobnou díru na opačném konci republiky, u Aše, znám dobře, a lidi tam jsou těm z filmu podobní. Štěstí tam člověk nepotká ani neudělá.
Hanušovice naživo
Ale tragédií a hrůz se najde dost, zrovna o jedné sebevraždě mladého kluka mi vyprávěli o Velikonocích. Znám jeho bratra a hned mě napadlo, jestli při té vší starosti máma nezapomene na něj, který se učil, nefetoval, držel matku nad vodou, zatímco jeho brácha putoval od léčebny k léčebně, pak chvíli do pasťáku a z něj rovnou do blázince, až to skončil v lese za vsí, na Velký pátek, který byl poprvé vyhlášen státním svátkem.
A samozřejmě musím myslet i na jejich mámu, která se o kluky starala sama od nepaměti, ani se neví, kde je jejich táta, někdo kdysi říkal, že je v Portugalsku na zeleninových plantážích, kde se hydroponicky pěstují ta rajčata bez chuti, která si kupujeme v zimě, a kde se schová kvůli alimentům hledaný člověk z České republiky — stejně jako třeba vrah — mezi ostatními gaunery z celé Evropy.
Všichni víme, že v těžké situaci jsou převážně ženy. A že by to byla pomoc hlavně opuštěným ženám s dětmi.
Podle mě naprosto adekvátní a správná.
Nicméně malá menšina mužů, kteří jsou na tom stejně, by přece ze systému nebyla vyloučena.
Navíc si myslím, že genderové bojovníky a bojovnice tohle nezajímá.
A jen tak pro info Aleše Morbicere, tohle co konečně po letech navrhuje MPSV, je výsledkem právě tlaku především genderových organizací, které na toto téma dlouhodobě upozorňovaly a navrhovaly řešení...
Vím jen, že to měla soc. dem. ve volebním programu.
Jen na paní Chalánkovou bych všechno neshazoval, ta má ještě oproti jiným hodně vyvinuté sociální cítění - i když zrovna tenhle její výrok o tom, že jí to myslí v širších souvislostech, nesvědčí.
Ale předpokládám, že ty genderové organizace to budou mít v návrzích vyargumentováno dobře.
Všimněme si, v jaké roli zde vystupuje "sociální dávka". Je to něco jako mor, něco, čemu se slušný a zodpovědný člověk na míle vyhne. Ten nejstrašnější scénář, který nám pí Chalánková líčí, je, že se státem placené alimenty stanou sociální dávkou!
Přitom realitou je, že evropské státy jsou sociální a debata se nevede jestli sociální dávky ano či ne, nýbrž komu, v jaké výši apod.
Nicméně když si odmyslíme komickou argumentaci pí Chalánkové, je jádro její kritiky oprávněné - bylo by skutečně záhodno, aby se ze státní výplaty alimentů těm, kterým neplatí zákonem povinné osoby, nestala sociální dávka.
Ne proto, že sociální dávky jsou mor, ale proto, že to NEMÁ BÝT sociální dávka.
Jestli to celé nemá skončit fiaskem -- tj. že stát bude zástupně platit aniž by byl schopen tyto platby dát k úhradě skutečným plátcům a příští či přespříští vláda celý systém zruší --, bude to muset fungovat nejen na straně výplaty, ale i vymáhání.
Aby zkrátka vedle žádoucího A ((( pro tisíce neúplných rodin je výpadek příjmů těžká existenciální zkouška a je správné jim pomoci ))), musí platit i nutné B = ti, kteří neplní své vyživovací povinnosti, musí vědět, že ty peníze tak jako tak zaplatí, jen jim k nim přibudou náklady za jejich vymožení.
Dohromady to není malá věc a chce to jasnou mysl, pořádnou rozvahu a hodně hodně právníků...
Nu, doufejme, že nevznikne paskvil.