Chci přispět X

Vláda chce změnit služební zákon a podřídit úředníky přímo premiérovi

Panuje shoda, že vláda v demisi nemá provádět zásadní kroky. Ta Babišova přesto chystá rozsáhlou novelu služebního zákona. Chce posílit pravomoci premiéra a usnadnit propouštění úředníků. Opozice hovoří o politizaci státní správy.

(jg)

18.01.2018 07:30

Strakova_akademie_by_der_henk

„Vláda bez důvěry by vůbec neměla takto zásadní zákon otevírat. Navíc změny, které novela obsahuje, jdou proti samotnému smyslu fungování státní služby,“ řekl Jan Chvojka. Foto Der Henk

Menšinové, jednobarevné vládě Andreje Babiše (ANO) nebyla Sněmovnou vyslovena důvěra a plánuje do konce týdne podat demisi do rukou prezidenta Miloše Zemana. Ministr vnitra Lubomír Metnar (nestr. ANO) přesto do zkráceného mezirezortního připomínkového řízení předložil rozsáhlou novelu zákona o státní službě. Návrh novely kritizují někdejší koaliční partneři politického hnutí ANO, lidovci a ČSSD. Hovoří o politizaci státní správy a bezprávném uchvacování moci předsedou vlády.

Hlavním cílem novely je vytvoření Generálního ředitelství státní služby, které bude nově podřízeno přímo předsedovi vlády. Metnar dále navrhuje, aby byli vedoucí úředníci jmenování pouze na dobu pěti let, zároveň chce zjednodušit jejich odvolávání z funkcí. Další změny se týkají úpravy systému služebního hodnocení a rozšíření okruhu lidí, kteří se mohou hlásit do výběrových řízení.

„Vláda bez důvěry by vůbec neměla takto zásadní zákon otevírat. Navíc změny, které zákon obsahuje, jdou proti samotnému smyslu původního zákona, tedy stabilizaci a depolitizaci státní správy,“ řekl Deníku Referendum předseda poslaneckého klubu ČSSD a někdejší ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Jan Chvojka s tím, že zkrácení lhůty pro připomínky nepovažuje za vhodné. Lidovecký poslanec Marian Jurečka pak položil řečnickou otázku, zda cílem novely „není privatizace státní správy a řízení úředníků jako zaměstnanců jedné firmy“.

Řídit stát jako firmu
Dnes na výkon státní správy dohlíží samostatná sekce pro státní službu při ministerstvu vnitra v čele náměstkem pro státní službu Josefem Postráneckým. Babišova vláda navrhuje, aby se Postráneckým vedená sekce transformovala do Generálního ředitelství pro státní službu coby organizační složky Úřadu vlády, která by byla přímo podřízena premiérovi. Přestože ministr vnitra říká, že navržená změna nesnižuje dosaženou úroveň depolitizace státní služby, předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek s ním nesouhlasí. „Jedná se o naprostou uzurpaci moci premiérem. Generální ředitelství bude loutka,“ napsal.

Další z významných zásahů do fungování státní službě, který vláda připravuje, je omezení mandátu odborných náměstků a vedoucích služebních úřadů pouze na pět let. Dnes jsou tito úředníci, kteří mají garantovat stabilitu a kontinuitu státní správy bez ohledu na změny vládnoucí moci, jmenováni na základě transparentních výběrových řízení na dobu neurčitou. Podle ministra vnitra je však tento stav nepružný a propouštění čelných státních úředníků, kteří nejsou dostatečně kvalitní, je velice komplikované. Navržená změna by podle Metnara naopak měla podpořit profesionální výkonu státní správy.

Poslankyně a někdejší ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Kateřina Valachová (ČSSD) však namítá, že stávající služební zákona na nekompetentní úředníky recept má. „Jde o služební hodnocení, pokárání a sankce. Do těchto kroků se ale pánům manažerům zřejmě nechce,“ řekla Deníku Referendum Valachová s tím, že stání služba potřebuje především stabilní prostředí a nikoliv názorové veletoče podle politického dresu vlády.

Metnarův návrh počítá rovněž se snadnějším propouštěním státních úředníků na základě úpravy služebních hodnocení a otevřením výběrových řízení širšímu okruhu uchazečů. To by – v případě schválení zákona Poslaneckou sněmovnou a Senátem – vládě umožnilo přivést si na úřady rychle nové a loajální lidi, například z podnikatelského prostředí. Ti se totiž podle dnešních pravidel mohou na úřednická místa hlásit pouze v omezeném počtu případů a obvykle musejí svou úřednickou kariéru začít v pozici řadových referentů s platem hluboko pod pražským průměrem. Po provedení navrhovaných změn by jim však téměř nic nebránilo, aby se zakrátko ocitli ve vedoucích pozicích.

Zákon o státní službě schválila vláda Bohuslava Sobotky na počátku roku 2014 a legislativní proces následně trval téměř celý rok, když se tehdejší premiér snažil vyjít vstříc požadavkům svých koaličních partnerů i opozice. Přijetí zákona, respektive nastavení jasných pravidel pro fungování nezávislé státní správy bylo jedním z bodů, kterými Evropská komise podmiňovala uvolnění finančních prostředků na nové programovací období. Případné změny zákona, které by jeho hlavní principy narušily, proto mohou vést k ohrožení čerpání peněz ze všech operačních programů Evropské unie.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.